<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Psychologick%C3%A1_soustava_Aristotelova</id>
	<title>Psychologická soustava Aristotelova - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Psychologick%C3%A1_soustava_Aristotelova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologick%C3%A1_soustava_Aristotelova&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-15T13:29:03Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologick%C3%A1_soustava_Aristotelova&amp;diff=33310&amp;oldid=prev</id>
		<title>Karel.Malimanek: /* Odkazy */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologick%C3%A1_soustava_Aristotelova&amp;diff=33310&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-04-21T05:15:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Odkazy&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 4. 2016, 05:15&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l30&quot; &gt;Řádek 30:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 30:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Tretera, I. (2006). Nástin dějin evropského myšlení: od Thaléta k Rousseauovi. V Praze: Paseka.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===  Doporučená literatura ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===  Doporučená literatura ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Karel.Malimanek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologick%C3%A1_soustava_Aristotelova&amp;diff=33309&amp;oldid=prev</id>
		<title>Karel.Malimanek: Založena nová stránka s textem „== Aristotelés (384-322 př. n. l.) == * Narodil se ve Stageiře na thráckém poloostrovu Chalkidiké.&lt;br /&gt; * V 17 letech vstoupil do Platónovy Akadém…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologick%C3%A1_soustava_Aristotelova&amp;diff=33309&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-04-21T05:15:08Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „== Aristotelés (384-322 př. n. l.) == * Narodil se ve Stageiře na thráckém poloostrovu Chalkidiké.&amp;lt;br /&amp;gt; * V 17 letech vstoupil do Platónovy Akadém…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;== Aristotelés (384-322 př. n. l.) ==&lt;br /&gt;
* Narodil se ve Stageiře na thráckém poloostrovu Chalkidiké.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* V 17 letech vstoupil do Platónovy Akadémie, v niž setrval po 20 let až do učitelovy smrti&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;br /&gt;
* Byla to zřejmě výchova v rodině s lékařskou tradicí (otec byl lékařem na dvoře makedonckého krále), jež vtiskla jeho myšlení výrazný sklon k věcné, empirické, přírodovědecké tradici, a proto bývá považován za předchůdce psychologie&lt;br /&gt;
* V letech 343 - 340 se věnoval výchově Alexandra Makedonského&lt;br /&gt;
okolo roku 335 založil vlastní školu '''LYKEION''', nazývanou též '''peripatetickou''' podle jejího sloupořadí&amp;lt;ref&amp;gt;Tretera, I. (2006). Nástin dějin evropského myšlení. Praha: Paseka.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Psychologická soustava ==&lt;br /&gt;
* V jeho pojednání '''''O duši''''' (řecky '''''Peri psyché''''', latinsky '''''De anima''''') předkládá a rozebírá dosavadní názory o duši a vytýká jejich nedostatky. Poprvé též vymezuje určitou oblast jevů, které lze považovat za '''jevy duševní'''.&lt;br /&gt;
* V druhé knize podává svůj výměr '''duše''', čímž současně vymezuje předmět '''psychologie'''. Projev života je podle Aristotela projevem duševna, stejně tak jako je každý jiný biologický proces.&lt;br /&gt;
* Aristoteles jako badatel se snaží pochopit smyslům přístupnou realitu a proto odmítá Platónovskou představu transcendentní říše idejí, jelikož pomocí tohoto předpokladu nelze pochopit přírodu a její řád. Stále se ovšem drží jeho pojmu ''ideje'', těm však nepřipisuje samostatnou jsoucnost ve zvláštní oddělené říši, nýbrž vkládá tyto ideje do věcí, do jednotlivin. Tyto ideje, obecniny, jsou dány jednotlivým věcem a tvoří tak jejich '''eidos''' '''''(formu, morfé)'''''. Podstatou pak není tato eidos, forma, ale konkrétní, jednotlivá, reálná věc či bytost jako taková. Avšak poznat věc v její bytostnosti znamená poznat její eidos. &lt;br /&gt;
* '''Eidos''' = forma je jednotlivinám vlastní, spoluurčuje jejich pohyb, proces jejich vznikání, jejich vývoj. &lt;br /&gt;
* '''''Podstatou vzniku''''' věci či bytosti jsou '''dva principy'''. Jednak již zmiňovaný '''princip formy''' a jednak pojem '''látky''' '''''(hylé)''''', materiálního substrátu. Tato látka, v počátku beztvará, bez vlatsností, neohraničená a tudíž nepoznatelná (prvolátka) je vlivem formy, eidos stává něčím skutečně jsoucím, co má určité vlastnosti a tedy to lze poznat. V smyslům přístupném světě tedy nemůže být látka bez formy, stejně tak jako forma bez látky. Látka má vždy formu a forma vždy předpokládá určitý substrát. Forma je principem vyšším, významnějším než látka.&lt;br /&gt;
* Forma, sama o sobě neměnná, se v látce uskutečňuje až do stavu plné uskutečněnosti = '''entelechie''' → '''''duše jest první entelechií přírodního těla''''' (Forma se snaží plně uskutečnit její povahu“, což je v případě těla duše).&lt;br /&gt;
* Tělo se má k dušijako tvárný vosk k tvaru, který přijímá. Přírodní tělo je jako látkový substrát souborem potencí k životním dějům a teprve duše jako forma, je cílesměrně působícím činitelem, který je převádí na skutečnost.&lt;br /&gt;
* '''''Duše je principem života'''''. &lt;br /&gt;
* Duši připisuje též rostlinám. Ty mají pouze první, základní stupeň duševna, tzv, '''duši vyživovací''' ('''''vegetativní''''', threptiké), která se projevuje výživou, růstem a rozmnožováním. Zvířata pak mají navíc '''duši vnímavou''' ('''''senzitivní''''', animální, aisthétiké) – dává schopnost pociťování, smyslového vnímání. U člověka je pak ještě třetí – '''duše myslící''' (dianoétiké, '''''rozum''''', duch). Toto '''učení o 3 složkách''' tvoří základní osnovu jeho psychologické soustavy. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
'''TEORIE POZNÁNÍ''': Aristoteles rozlišuje různé druhy poznání a to jednak podle různosti předmětu a se zřetelem k možnosti či nemožnosti omylu. Rozlišuje '''vnímání předmětu''' (poznání jednotlivých detailů tady a teď, právě přítomného) a '''poznání rozumové''' (jako poznání obecných zákonitostí). Poznání rozumové je nutně pravdivé narozdíl od pouhého '''mínění''' (doxa), které se zakládá na úsudcích a tudíž může být mylné. Vědění jakožto vyšší rozumové poznání je založeno na soudech následně ze sebe vyplývajících. &lt;br /&gt;
* Aristoteles rozlišuje '''rozum činný''' = pracuje s pojmy odvozenými od vjemů, čili do jisté míry trpně vytvořenými od smyslů a především nabytými v průběhu života, zaniká spolu s tělem stejně jako duše) a  '''činný rozum''' = nesmrtelný a věčný, jeho původ není přirozené povahy, je něčím božským; zavedením tohoto termínu se A vrací svým způsobem k myšlence dualismu, což je velkým oříškem pro interprety, snažící se vysvětlit tento sporný bod jeho učení&amp;lt;ref&amp;gt;Stavěl, J. (1971). Antická psychologie. Praha: SPN.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Tretera, I. (2006). Nástin dějin evropského myšlení: od Thaléta k Rousseauovi. V Praze: Paseka.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
===  Doporučená literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Störig, H. J. (2007). Malé dějin filsofie. Praha: Karmelitánské nakladatelství.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karel.Malimanek</name></author>
		
	</entry>
</feed>