<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Psychologie_%C5%BEivota</id>
	<title>Psychologie života - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Psychologie_%C5%BEivota"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_%C5%BEivota&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-14T11:05:42Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_%C5%BEivota&amp;diff=33451&amp;oldid=prev</id>
		<title>Karel.Malimanek: /* Použitá literatura */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_%C5%BEivota&amp;diff=33451&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-04-30T09:37:03Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Použitá literatura&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 30. 4. 2016, 09:37&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l26&quot; &gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Charakterologie: Chceme-li jednoho člověka psychologicky odlišit od druhého, musíme si všimnouti, jak se po této stránce lidé liší. Musíme se zabývat charakterovými znaky jednotlivce. Klages rozlišuje několik  významů pojmu charakter: normativní, obecný (např. charakter krajiny) a psychologický (charakter osobnosti). Charakter je určen tektonikou (výstavba v užším dynamickém smyslu) a inventářem. Inventář pak vytvářejí: 1. látka (kvantitativní aspekt, který vyjadřují např. schopnosti, ale i bohatost či chudost elementárních obsahů prožívání, rozsah pozornosti a další); 2. kvalita charakteru (určována popudy dvojího druhu, k oddání se a k uplatnění se); 3. struktura charakteru (vyjadřující vztah mezi popudem a útlumem, tj. zejména vzrušivost citů a vůle). Zdroje vlastností charakteru jsou duševní a tělesné (nejsou vázány na „já“ a mohou být nevědomé) a duchovní (jsou vědomé, mají vazbu k „já“, jsou to akty chápání a vůle). Osou charakteru jsou popudy, které v kombinaci s výše uvedenými aspekty kvality charakteru a jeho zdroji dávají sklony (sebeuplatňování, sebeobětování, sebeprosazování...)&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Klages popsal mnoho charakterových vlastností a typů, ale často s velmi svérázným pojetím. Proto se jeho dílo stalo spíše inspirací než přímým „učivem“. Výraz vyjadřuje duševní uspořádání jedince: každý tvar a pohyb těla jsou symbolem tohoto duševního stavu. To platí i pro pohyb fixovaný v rukopise. (Nakonečný 79-81)&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Nauka o výrazu: Poznání duševního dění druhého člověka děje se na základě jeho projevu. V širším smyslu jsou všecky pudové pohyby živé bytosti pohyby výrazovými. Ve výrazu zříme duši druhého člověka. Výrazové pohyby se mohou skládati s jinými životními pohyby. Jinak běží pes ke psu, jinak utíká před nebezpečím. Podle běžného pojetí psychologů pozorujeme těla druhých lidí a z tělesných projevů soudíme na jejich duševní stav. Výrazové pohyby jsou charakteristické pro člověka jako celou osobnost, ale na prvém místě vyjadřují přítomný stav člověka, a to cit. V psychologii se běžně mluví o výrazech citu. Klagesova teorie výrazu je stručnš formulována: „Výraz je podobenstvím jednání“. Nauka o výraze je podkladem Klagesovy charakterologie, neboť výraz osoby je nejdůležitějším pramenem poznání charakteru. (Psychologie XX. století, V. díl)&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Karel.Malimanek</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_%C5%BEivota&amp;diff=33450&amp;oldid=prev</id>
		<title>Karel.Malimanek: Založena nová stránka s textem „== Ludwig Klages (1872-1956) == * Zabýval se nejprve grafologií, kterou učinil součástí psychologie tím, že ji založil na nauce o charakteru člov…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_%C5%BEivota&amp;diff=33450&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-04-30T09:36:34Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „== Ludwig Klages (1872-1956) == * Zabýval se nejprve grafologií, kterou učinil součástí psychologie tím, že ji založil na nauce o charakteru člov…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;== Ludwig Klages (1872-1956) ==&lt;br /&gt;
* Zabýval se nejprve grafologií, kterou učinil součástí psychologie tím, že ji založil na nauce o charakteru člověka (='''charakteroogie''') a nauce o výrazu, jeho afektů a tendencí.&lt;br /&gt;
* Osoba je pro něj bojištěm, kde se utkávají dva nepřátelé: '''život a duch'''. &lt;br /&gt;
* Klages se vrací do minulosti, kdy ještě nepřevládal duch jako nyní. &lt;br /&gt;
* Rozlišuje '''duši''', jejíž vlastností je ''prožívání'', a '''ducha''' - ten se projevuje ''vědomou pozorností, chtěním a vědomím sebe''. Uvědomění a prožívání se nemohou vyskytovat pospolu.&lt;br /&gt;
* Dříve podle Klagese převažovalo prožívání, při němž může být člověk stržen tak, že zapomene na sebe; vrcholem prožívání je pak extáze. Poté začal být kladen důraz na vůli a morálku (Sokrates, Herakles, křesťanství), s nímž vpadl do života duch jakožto rušivý činitel. &lt;br /&gt;
* V životě neporušeném duchem je rytmus, zatímco duch rytmus narušuje. Ducha považuje tedy za princip ničivý, člověka přivádí k mrtvé mechanizaci, jež nakonec vyhubí život na Zemi. Tento vpád ducha a jeho řádění vidí v mnoha oblastech moderní civilizace – geometrie velkoměst a silnic, strojové chování domácích zvířat, měření bohatství na papírové peníze, honba za rekordy, ničení přírody, zánik lidového umění, uniformizace výrobků i lidí atd.&lt;br /&gt;
* '''Duch''' sídlící v životě představuje sílu namířenou proti životu; život, pokud se stal nositelem ducha, se brání instinktivně. &lt;br /&gt;
* Podstata dějinného procesu lidstva (pokroku) je '''''vítězně postupující boj ducha proti životu s koncem, který se dá logicky  vysoudit, totiž zničením života''''. &lt;br /&gt;
* Dualismus života a ducha je podrobněji rozveden v '''trialismu těla, duše a ducha'''. '''Tělo a duše''' tvoří dohromady život, duch je jim protivníkem. Tělo a duše však nejsou nezávislé substance, jsou to dva póly téže živé skutečnosti – tělo je jevem duše a duše je smyslem jevu těla. Tento smysluplný vztah má i svoji fyziognomii (výraz) a projevuje se i v pohybech, jejichž fixaci představuje např. rukopis. Odtud je odvozena Klagesova symbolisticky pojatá '''teorie výrazu a grafologie'''&amp;lt;ref&amp;gt;Tardy, V. (1973). Psychologie XX. století. Praha: Státní pedagogické nakladatelství. &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
* Z rozporu mezi duší a duchem je pak odvozena jeho teorie charakteru.&lt;br /&gt;
* Dynamika charakteru je dána poměrem dvou tendencí: na straně ducha je to sebeprosazování a na straně duše oddání se. Duch, rozštěpující přirozenou jednotu duše a těla je to, co se vykazuje jako myšlení v pojmech, soudech a úsudcích, zatímco duše se projevuje jako prožívající. Jde tu tedy o '''''protiklad mezí pojímáním a prožíváním'''''. &lt;br /&gt;
* Projevem ducha je vědomí, projevem duše pak (v krajní formě) extáze. Duše je v životě přítomna, duch přistupuje zvnějška. * Ve vědomí se subjekt a objekt rozděluje a vzniká čitatelná a měřitelná „věc“, v prožívání se naopak subjekt a objekt sjednocují. &lt;br /&gt;
* Rozštěpující činnost ducha vede ke vzniku '''sebevědomí''' (subjekt prožívá sebe sama jako objekt); tak se vlastně formuje osoba jako „centrum života a ducha“; tj. jako duši či životu se odcizující subjekt&amp;lt;ref&amp;gt;Nakonečný, M. (1995). Průvodce dějinami psychologie. Praha: SPN.&amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Odkazy ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Reference ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&amp;lt;references /&amp;gt;&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Použitá literatura ===&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* Greenwood, J. D. (2015). A conceptual history of psychology: exploring the tangled web. Cambridge University Press.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie: Dějiny psychologie|*]]&lt;br /&gt;
Charakterologie: Chceme-li jednoho člověka psychologicky odlišit od druhého, musíme si všimnouti, jak se po této stránce lidé liší. Musíme se zabývat charakterovými znaky jednotlivce. Klages rozlišuje několik  významů pojmu charakter: normativní, obecný (např. charakter krajiny) a psychologický (charakter osobnosti). Charakter je určen tektonikou (výstavba v užším dynamickém smyslu) a inventářem. Inventář pak vytvářejí: 1. látka (kvantitativní aspekt, který vyjadřují např. schopnosti, ale i bohatost či chudost elementárních obsahů prožívání, rozsah pozornosti a další); 2. kvalita charakteru (určována popudy dvojího druhu, k oddání se a k uplatnění se); 3. struktura charakteru (vyjadřující vztah mezi popudem a útlumem, tj. zejména vzrušivost citů a vůle). Zdroje vlastností charakteru jsou duševní a tělesné (nejsou vázány na „já“ a mohou být nevědomé) a duchovní (jsou vědomé, mají vazbu k „já“, jsou to akty chápání a vůle). Osou charakteru jsou popudy, které v kombinaci s výše uvedenými aspekty kvality charakteru a jeho zdroji dávají sklony (sebeuplatňování, sebeobětování, sebeprosazování...)&lt;br /&gt;
Klages popsal mnoho charakterových vlastností a typů, ale často s velmi svérázným pojetím. Proto se jeho dílo stalo spíše inspirací než přímým „učivem“. Výraz vyjadřuje duševní uspořádání jedince: každý tvar a pohyb těla jsou symbolem tohoto duševního stavu. To platí i pro pohyb fixovaný v rukopise. (Nakonečný 79-81)&lt;br /&gt;
Nauka o výrazu: Poznání duševního dění druhého člověka děje se na základě jeho projevu. V širším smyslu jsou všecky pudové pohyby živé bytosti pohyby výrazovými. Ve výrazu zříme duši druhého člověka. Výrazové pohyby se mohou skládati s jinými životními pohyby. Jinak běží pes ke psu, jinak utíká před nebezpečím. Podle běžného pojetí psychologů pozorujeme těla druhých lidí a z tělesných projevů soudíme na jejich duševní stav. Výrazové pohyby jsou charakteristické pro člověka jako celou osobnost, ale na prvém místě vyjadřují přítomný stav člověka, a to cit. V psychologii se běžně mluví o výrazech citu. Klagesova teorie výrazu je stručnš formulována: „Výraz je podobenstvím jednání“. Nauka o výraze je podkladem Klagesovy charakterologie, neboť výraz osoby je nejdůležitějším pramenem poznání charakteru. (Psychologie XX. století, V. díl)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Karel.Malimanek</name></author>
		
	</entry>
</feed>