<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Psychologie_symbolu</id>
	<title>Psychologie symbolu - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Psychologie_symbolu"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-14T10:56:58Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=71001&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 4. 4. 2022, 21:06</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=71001&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-04-04T21:06:00Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 4. 4. 2022, 21:06&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Symbol''' je jakýkoli objekt, obrázek, ale i gesto nebo zvuk, který zastupuje či reprezentuje něco jiného, odkazuje na nějaký význam či myšlenku. Může tak na malém prostoru shrnovat široký objem informací a obsahů (např. kříž jako symbol křesťanství). Umožňuje tedy člověku jít za to, co je &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;viděno&lt;/del&gt;, skrze vytváření vztahů mezi někdy zdánlivě nesouvisejícími koncepty a zkušenostmi. Tyto vztahy mezi významem a jeho symbolem mohou být utvářeny na základě konceptuální nebo povrchní podobnosti, ale i na základě společenské dohody a konvence. Ve druhém zmíněném případě pak symbol nemá žádnou podobnost s významem a je čistě arbitrární (např. v jazyce slovo pes nemá vnitřní souvislost s objektem, který označuje). Symboly jsou užívány napříč lidskými činnostmi pro zjednodušení komunikace (např. dopravní značky, písmo, jazyk) či naopak pro umožnění rozvoje vlastních myšlenek a fantazie (např. v umění růže jako symbol krásy, lásky, ženskosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;American Psychological Association (n.d.). Symbol. In ''APA dictionary of psychology.'' Retrieved February 23 2022, from &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://dictionary.apa.org/symbol&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Levi, J. M. (2018). Signs and symbols. In ''International Encyclopedia of the Social Sciences''. Cengage. Retrieved February 23 2022, from &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://www.encyclopedia.com/philosophy-and-religion/other-religious-beliefs-and-general-terms/miscellaneous-religion/signs-and-symbols&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Symbol''' je jakýkoli objekt, obrázek, ale i gesto nebo zvuk, který zastupuje či reprezentuje něco jiného, odkazuje na nějaký význam či myšlenku. Může tak na malém prostoru shrnovat široký objem informací a obsahů (např. kříž jako symbol křesťanství). Umožňuje tedy člověku jít za to, co je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vnímáno&lt;/ins&gt;, skrze vytváření vztahů mezi někdy zdánlivě nesouvisejícími koncepty a zkušenostmi. Tyto vztahy mezi významem a jeho symbolem mohou být utvářeny na základě konceptuální nebo povrchní podobnosti, ale i na základě společenské dohody a konvence. Ve druhém zmíněném případě pak symbol nemá žádnou podobnost s významem a je čistě arbitrární (např. v jazyce slovo pes nemá vnitřní souvislost s objektem, který označuje). Symboly jsou užívány napříč lidskými činnostmi pro zjednodušení komunikace (např. dopravní značky, písmo, jazyk) či naopak pro umožnění rozvoje vlastních myšlenek a fantazie (např. v umění růže jako symbol krásy, lásky, ženskosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;American Psychological Association (n.d.). Symbol. In ''APA dictionary of psychology.'' Retrieved February 23 2022, from &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://dictionary.apa.org/symbol&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Levi, J. M. (2018). Signs and symbols. In ''International Encyclopedia of the Social Sciences''. Cengage. Retrieved February 23 2022, from &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://www.encyclopedia.com/philosophy-and-religion/other-religious-beliefs-and-general-terms/miscellaneous-religion/signs-and-symbols&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Klasifikace symbolů==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Klasifikace symbolů==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Americký filosof a zakladatel moderní sémiotiky '''[[Charles Sanders Peirce]]''' rozdělil symboly či znaky do tří kategorií, přičemž v každé rozlišil tři typy. První kategorie rozlišuje symboly na základě symbolu samotného (qualisigns, sinsigns, legisigns), dle toho, zda můžeme fenomén poznat bezprostředně (např. vjem červené barvy), jako reakci ve vztahu k jiným (např. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;síla&lt;/del&gt;) nebo zprostředkovaně skrze spojitost s určitou myšlenkou či pravidlem. Druhá kategorie rozlišuje znaky na základě způsobu jakým tento znak odkazuje na daný objekt (index, ikon, symbol). Třetí pak klasifikuje na základě vztahu k interpretovi symbolu (rhemes, dicisigns, arguments). Zde popíšeme pouze nejznámější a nejužívanější druhou kategorii klasifikace symbolů, pro více informací o ostatních kategoriích viz anglický článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Semiotic_theory_of_Charles_Sanders_Peirce Semiotic theory of Charles Sanders Peirce].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Americký filosof a zakladatel moderní sémiotiky '''[[Charles Sanders Peirce]]''' rozdělil symboly či znaky do tří kategorií, přičemž v každé rozlišil tři typy. První kategorie rozlišuje symboly na základě symbolu samotného (qualisigns, sinsigns, legisigns), dle toho, zda můžeme fenomén poznat bezprostředně (např. vjem červené barvy), jako reakci ve vztahu k jiným (např. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;sílu lze vnímat jen jako působení jiného podnětu na daný objekt&lt;/ins&gt;) nebo zprostředkovaně skrze spojitost s určitou myšlenkou či pravidlem. Druhá kategorie rozlišuje znaky na základě způsobu jakým tento znak odkazuje na daný objekt (index, ikon, symbol). Třetí pak klasifikuje na základě vztahu k interpretovi symbolu (rhemes, dicisigns, arguments). Zde popíšeme pouze nejznámější a nejužívanější druhou kategorii klasifikace symbolů, pro více informací o ostatních kategoriích viz anglický článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Semiotic_theory_of_Charles_Sanders_Peirce Semiotic theory of Charles Sanders Peirce].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:RU road sign 2.1.svg|náhled|123x123pixelů|Symbol – dopravní značka]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:RU road sign 2.1.svg|náhled|123x123pixelů|Symbol – dopravní značka]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Index''' odkazuje na objekt přímo, přirozeně, na základě reálného spojení s daným objektem. Může být i přímo jeho součástí či kauzální reakcí na objekt. Například kouř odkazuje na oheň, hrom odkazuje na blesk. V jazyce pak indexem mohou být ukazovací zájmena „to“, „ten“ apod. Vztah mezi indexem a objektem je faktický, nezávislý na interpretaci jedince.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Index''' odkazuje na objekt přímo, přirozeně, na základě reálného spojení s daným objektem. Může být i přímo jeho součástí či kauzální reakcí na objekt. Například kouř odkazuje na oheň, hrom odkazuje na blesk. V jazyce pak indexem mohou být ukazovací zájmena „to“, „ten“ apod. Vztah mezi indexem a objektem je faktický, nezávislý na interpretaci jedince.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l13&quot; &gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 13:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pojetí symbolu je v angloamerické a evropské literatuře mírně odlišné. Angloamerická literatura pojímá symbol jakožto znak, který jednoznačně odkazuje k něčemu jinému. Tento znak lze tedy jednoznačně přiřadit ke svému významu. Angloamerický přístup reprezentuje např. již zmíněný Peirce. V evropské myšlenkové tradici není uznávána tato jednoznačnost významu symbolu, je zde snaha neredukovat symbol na pouhý znak. Tento přístup zastupuje např. švýcarský jazykovědec [[Ferdinand de Saussure]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pojetí symbolu je v angloamerické a evropské literatuře mírně odlišné. Angloamerická literatura pojímá symbol jakožto znak, který jednoznačně odkazuje k něčemu jinému. Tento znak lze tedy jednoznačně přiřadit ke svému významu. Angloamerický přístup reprezentuje např. již zmíněný Peirce. V evropské myšlenkové tradici není uznávána tato jednoznačnost významu symbolu, je zde snaha neredukovat symbol na pouhý znak. Tento přístup zastupuje např. švýcarský jazykovědec [[Ferdinand de Saussure]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Například obrázek kříže v angloamerické tradici může být vysvětlen jednoznačně jako znaménko sčítání, případně po otočení jako znaménko násobení či jako hláska „x“. Podle kontextu danému znaku přiřadíme jednoznačný význam. V evropské tradici obrázek kříže nemá jednoznačný význam, v různých kontextech jde o tentýž kříž, který nemůžeme jednoznačně vysvětlit. Symbol v této tradici také vždy obsahuje emoční hodnocení (např. symbol tmy). (přednášky Daniela Hellera dle Vladimíra Kebzy)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Například obrázek kříže v angloamerické tradici může být vysvětlen jednoznačně jako znaménko sčítání, případně po otočení jako znaménko násobení či jako hláska „x“. Podle kontextu danému znaku přiřadíme jednoznačný význam. V evropské tradici obrázek kříže nemá jednoznačný význam, v různých kontextech jde o tentýž kříž, který nemůžeme jednoznačně vysvětlit. Symbol v této tradici také vždy obsahuje emoční hodnocení (např. symbol tmy &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;si většinou spojujeme s emocí strachu&lt;/ins&gt;). (přednášky Daniela Hellera dle Vladimíra Kebzy)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Symbol ve vybraných psychologických směrech==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Symbol ve vybraných psychologických směrech==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l57&quot; &gt;Řádek 57:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 57:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Hans Loewald]]''' (1906–1993) ve svém pojetí symbolu popisuje, že symbol není jen kamufláž či zastření pudového obsahu, jak ho popisoval Freud. Dle něj je symbol transformace, v rámci které jsou nevědomé obsahy sublimovány do tvůrčích kulturních projevů, avšak tyto projevy nejsou redukovatelné pouze na nevědomé pudové obsahy. Například had představuje vždy penis, ale nikdy pouze penis, v rámci symbolického procesu se proměňuje a obohacuje. Symbol je tak novou zkušeností, není to pouhé zakrytí něčeho již existujícího, symbol dodává symbolizovanému nový život a bohatší význam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Hans Loewald]]''' (1906–1993) ve svém pojetí symbolu popisuje, že symbol není jen kamufláž či zastření pudového obsahu, jak ho popisoval Freud. Dle něj je symbol transformace, v rámci které jsou nevědomé obsahy sublimovány do tvůrčích kulturních projevů, avšak tyto projevy nejsou redukovatelné pouze na nevědomé pudové obsahy. Například had představuje vždy penis, ale nikdy pouze penis, v rámci symbolického procesu se proměňuje a obohacuje. Symbol je tak novou zkušeností, není to pouhé zakrytí něčeho již existujícího, symbol dodává symbolizovanému nový život a bohatší význam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Peter Fonagy]]''' (*1952) se věnuje konceptu '''mentalizace''' a jejím poruchám. Schopnost mentalizace a její poruchy jsou popsány dále v kapitole věnující se symbolu z hlediska psychopatologie. Zde je však vhodné zmínit, že právě Fonagy a jeho spolupracovníci vytvořili v rámci psychoanalytické psychoterapie program pro rozvoj schopnosti mentalizace u pacientů s [[Poruchy osobnosti|hraniční poruchou osobnosti]]. Autoři vychází z předpokladu, že příčinou neosvojení schopnosti mentalizace u těchto pacientů je narušení attachmentu v dětství. V rámci psychoterapie se pak jedinec učí &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tuto schopnost &lt;/del&gt;prostřednictvím terapeutického vztahu, kde terapeut zrcadlí pacientovy emoce podobně, jako by se dělo v dětství ve vztahu s rodiči. Jedinec se tak učí porozumět svým emocím a nesklouzávat nevědomě do svých nestabilních emočních vzorců (sebepoškozování apod.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot;&amp;gt;Fonagy, P., &amp;amp; Luyten, P. (2009). A developmental, mentalization-based approach to the understanding and treatment of borderline personality disorder. ''Development and Psychopathology, 21''(4), 1355–1381. doi:10.1017/S0954579409990198&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Peter Fonagy]]''' (*1952) se věnuje konceptu '''mentalizace''' a jejím poruchám. Schopnost mentalizace a její poruchy jsou popsány dále v kapitole věnující se symbolu z hlediska psychopatologie. Zde je však vhodné zmínit, že právě Fonagy a jeho spolupracovníci vytvořili v rámci psychoanalytické psychoterapie program pro rozvoj schopnosti mentalizace u pacientů s [[Poruchy osobnosti|hraniční poruchou osobnosti]]. Autoři vychází z předpokladu, že příčinou neosvojení schopnosti mentalizace u těchto pacientů je narušení attachmentu v dětství. V rámci psychoterapie se pak jedinec učí &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;této schopnosti &lt;/ins&gt;prostřednictvím terapeutického vztahu, kde terapeut zrcadlí pacientovy emoce podobně, jako by se dělo v dětství ve vztahu s rodiči. Jedinec se tak učí porozumět svým emocím a nesklouzávat nevědomě do svých nestabilních emočních vzorců (sebepoškozování apod.).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot;&amp;gt;Fonagy, P., &amp;amp; Luyten, P. (2009). A developmental, mentalization-based approach to the understanding and treatment of borderline personality disorder. ''Development and Psychopathology, 21''(4), 1355–1381. doi:10.1017/S0954579409990198&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V současné psychoanalýze je odlišné také '''pojetí snu''' jako symbolu odkazujícímu k nevědomým obsahům. Dnes je užíván spíše fenomenologický výklad snů, jehož představitelem je např. '''[[Medard Boss]]'''. V tomto pojetí se pracuje se snem jako s projektivním materiálem, se kterým může pacient asociovat další obsahy. Můžeme se tedy daného člověka ptát, co pro něj určitý sen znamená, např. když se mu zdá, že se s někým objímá, zda je to pro něj splněné přání či jaký význam snu přisuzuje on sám v kontextu svého života a své situace. (přednášky doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D.)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V současné psychoanalýze je odlišné také '''pojetí snu''' jako symbolu odkazujícímu k nevědomým obsahům. Dnes je užíván spíše fenomenologický výklad snů, jehož představitelem je např. '''[[Medard Boss]]'''. V tomto pojetí se pracuje se snem jako s projektivním materiálem, se kterým může pacient asociovat další obsahy. Můžeme se tedy daného člověka ptát, co pro něj určitý sen znamená, např. když se mu zdá, že se s někým objímá, zda je to pro něj splněné přání či jaký význam snu přisuzuje on sám v kontextu svého života a své situace. (přednášky doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D.)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nakonec je možné zmínit ještě současný pohled na Freudovo '''pojetí symptomu''' jakožto symbolu či projevu nevědomých konfliktů. V současné době je uznáváno, že některé somatické choroby vznikají v důsledku vnitřního konfliktu. V klasifikaci &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;DSM&lt;/del&gt;-&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;5 &lt;/del&gt;můžeme tyto obtíže nalézt jako '''Somatoformní poruchy''' (F45), kde si člověk opakovaně stěžuje na symptomy, avšak lékařské nálezy jsou negativní a obtíže mohou souviset např. se vztahovými problémy. Podobnou kategorií jsou '''Disociativní poruchy''' (F44), kde se u člověka z důvodu nějakého psychického konfliktu či traumatu rozvine symptom, který však není z lékařského hlediska vysvětlitelný, způsob narušení často neodpovídá anatomii (např. dojem necitlivosti celé ruky, který neodpovídá uspořádání nervů). Když se na těchto obtížích začne pracovat psychoterapeuticky, tělesné obtíže často zmizí. Symptomatická léčba zde není účinná, je potřeba vypátrat, kde dané obtíže vznikly a dle psychoanalytického přístupu symptomy odezní po tom, co člověk získá na situaci náhled, příčiny symptomů odkryje a mluví o nich. V těchto případech je tedy i v současnosti přijímáno, že tělesný symptom může vystupovat jako symbol psychického konfliktu či traumatu. Freudova sexuální etiologie neuróz je však již překonaná a neuznávaná. (přednášky doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D.)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nakonec je možné zmínit ještě současný pohled na Freudovo '''pojetí symptomu''' jakožto symbolu či projevu nevědomých konfliktů. V současné době je uznáváno, že některé somatické choroby vznikají v důsledku vnitřního konfliktu. V klasifikaci &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;MKN&lt;/ins&gt;-&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;10 &lt;/ins&gt;můžeme tyto obtíže nalézt jako '''Somatoformní poruchy''' (F45), kde si člověk opakovaně stěžuje na symptomy, avšak lékařské nálezy jsou negativní a obtíže mohou souviset např. se vztahovými problémy. Podobnou kategorií jsou '''Disociativní poruchy''' (F44), kde se u člověka z důvodu nějakého psychického konfliktu či traumatu rozvine symptom, který však není z lékařského hlediska vysvětlitelný, způsob narušení často neodpovídá anatomii (např. dojem necitlivosti celé ruky, který neodpovídá uspořádání nervů). Když se na těchto obtížích začne pracovat psychoterapeuticky, tělesné obtíže často zmizí. Symptomatická léčba zde není účinná, je potřeba vypátrat, kde dané obtíže vznikly a dle psychoanalytického přístupu symptomy odezní po tom, co člověk získá na situaci náhled, příčiny symptomů odkryje a mluví o nich. V těchto případech je tedy i v současnosti přijímáno, že tělesný symptom může vystupovat jako symbol psychického konfliktu či traumatu. Freudova sexuální etiologie neuróz je však již překonaná a neuznávaná. (přednášky doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D.)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Symbol v kognitivní psychologii===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Symbol v kognitivní psychologii===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l79&quot; &gt;Řádek 79:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 79:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Symbolický interakcionismus předpokládá, že lidé jednají na základě významů, které situaci přisuzují, nikoli na základě objektivních charakteristik situace (viz Thomasův teorém). Tyto významy jsou odvozeny ze sociálních interakcí a upravovány na základě toho, jak je lidé vykládají. Proto je v symbolickém interakcionismu kladen důraz na význam '''interpretace''', a to interpretace interakcí, vztahů či osobností. Mysl a osobnost (self) jsou pak konstruovány v rámci těchto sociálních interakcí, např. prostřednictvím přejímání postojů ostatních jedinců. Lidé se stávají tím, co si o sobě myslí, nebo co o sobě vypovídají. Jedním ze symbolů je také „generalizovaný druhý“, což je zobecněné chování a postoje určité skupiny osob či společnosti, z čehož krystalizují postoje jedince v rámci socializace.&amp;lt;ref&amp;gt;Vláčil, J. (2017). Interakcionismus symbolický. In Z. R. Nešpor (Ed.), ''Sociologická encyklopedie''. Sociologický ústav AV ČR. &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Interakcionismus_symbolick%C3%BD&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Symbolický interakcionismus předpokládá, že lidé jednají na základě významů, které situaci přisuzují, nikoli na základě objektivních charakteristik situace (viz Thomasův teorém). Tyto významy jsou odvozeny ze sociálních interakcí a upravovány na základě toho, jak je lidé vykládají. Proto je v symbolickém interakcionismu kladen důraz na význam '''interpretace''', a to interpretace interakcí, vztahů či osobností. Mysl a osobnost (self) jsou pak konstruovány v rámci těchto sociálních interakcí, např. prostřednictvím přejímání postojů ostatních jedinců. Lidé se stávají tím, co si o sobě myslí, nebo co o sobě vypovídají. Jedním ze symbolů je také „generalizovaný druhý“, což je zobecněné chování a postoje určité skupiny osob či společnosti, z čehož krystalizují postoje jedince v rámci socializace.&amp;lt;ref&amp;gt;Vláčil, J. (2017). Interakcionismus symbolický. In Z. R. Nešpor (Ed.), ''Sociologická encyklopedie''. Sociologický ústav AV ČR. &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://encyklopedie.soc.cas.cz/w/Interakcionismus_symbolick%C3%BD&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==Symbol pohledem psychopatologie&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Symbol pohledem psychopatologie==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V rámci psychopatologie je možné téma symbolu spatřovat v souvislosti s poruchami symbolických funkcí, tedy kdy je narušeno užívání symbolů, ale i v souvislosti s patologickým užíváním symbolů např. v rámci poruch myšlení.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V rámci psychopatologie je možné téma symbolu spatřovat v souvislosti s poruchami symbolických funkcí, tedy kdy je narušeno užívání symbolů, ale i v souvislosti s patologickým užíváním symbolů např. v rámci poruch myšlení.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Poruchy symbolických funkcí]]''' zahrnují poruchy řeči ([[afázie]]), počítání ([[akalkulie]]), psaní ([[agrafie]]), čtení ([[alexie]]), poznávání ([[agnózie]]), porozumění či produkce hudby ([[amúzie]]) a vykonávání účelných pohybů ([[apraxie]]). Tyto funkce mohou být narušeny nejčastěji při poškození parietálního laloku, např. při neurodegenerativním onemocnění nebo po cévní mozkové příhodě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:7&amp;quot;&amp;gt;Roth, J. &amp;amp; Uhrová, T. (Eds., 2020). ''Neuropsychiatrie''. Maxdorf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Poruchy symbolických funkcí]]''' zahrnují poruchy řeči ([[afázie]]), počítání ([[akalkulie]]), psaní ([[agrafie]]), čtení ([[alexie]]), poznávání ([[agnózie]]), porozumění či produkce hudby ([[amúzie]]) a vykonávání účelných pohybů ([[apraxie]]). Tyto funkce mohou být narušeny nejčastěji při poškození parietálního laloku, např. při neurodegenerativním onemocnění nebo po cévní mozkové příhodě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:7&amp;quot;&amp;gt;Roth, J. &amp;amp; Uhrová, T. (Eds., 2020). ''Neuropsychiatrie''. Maxdorf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Specifickou funkcí pracující s mentálními reprezentacemi &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;o myšlenkách&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vjemech&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pocitech &lt;/del&gt;či &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;záměrech &lt;/del&gt;druhých lidí, je schopnost '''mentalizace''' či teorie mysli. Tato schopnost je důležitá pro emoční a sociální kognici, tedy pro porozumění sociálním interakcím a pro jejich zvládání. Prostřednictvím mentalizace jsme schopni &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zrpcadlit &lt;/del&gt;pocity či zkušenosti druhých lidí, ale i připisovat myšlenky, pocity či záměry druhým lidem. Nejde o vrozenou schopnost, děti ji získávají asi v šesti letech věku, jak ukazuje např. Sally-Anne test, avšak výsledky výzkumů jsou v tomto rozdílné. U některých duševních nemocí je schopnost mentalizace narušena. Nejčastěji bývá narušení mentalizace spojováno s poruchou autistického spektra či se schizofrenií, může být ale přítomno i u některých poruch osobnosti (např. u hraniční poruchy osobnosti). U poruch autistického spektra se ukazuje, že zde chybí především spontánní mentalizace, automatické zpracovávání mentálního stavu druhých lidí. U schizofrenie může být mentalizace produkována chybně (např. paranoidní schizofrenie).&amp;lt;ref&amp;gt;Kessels, R., Eling, P., Ponds, R., Spikman, J., &amp;amp; van Zandvoort, M. (Eds., 2017). ''Clinical neuropsychology''. Boom.&amp;lt;/ref&amp;gt;  U hraniční poruchy osobnosti může být neosvojení schopnosti mentalizace způsobeno narušením attachmentu v raném vývoji a může pak vysvětlovat neschopnost vyznat se ve vlastních emocích vedoucí k emoční labilitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Specifickou funkcí pracující s mentálními reprezentacemi &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;myšlenek&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vjemů&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pocitů &lt;/ins&gt;či &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;záměrů &lt;/ins&gt;druhých lidí, je schopnost '''mentalizace''' či teorie mysli. Tato schopnost je důležitá pro emoční a sociální kognici, tedy pro porozumění sociálním interakcím a pro jejich zvládání. Prostřednictvím mentalizace jsme schopni &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zrcadlit &lt;/ins&gt;pocity či zkušenosti druhých lidí, ale i připisovat myšlenky, pocity či záměry druhým lidem. Nejde o vrozenou schopnost, děti ji získávají asi v šesti letech věku, jak ukazuje např. Sally-Anne test, avšak výsledky výzkumů jsou v tomto rozdílné. U některých duševních nemocí je schopnost mentalizace narušena. Nejčastěji bývá narušení mentalizace spojováno s poruchou autistického spektra či se schizofrenií, může být ale přítomno i u některých poruch osobnosti (např. u hraniční poruchy osobnosti). U poruch autistického spektra se ukazuje, že zde chybí především spontánní mentalizace, automatické zpracovávání mentálního stavu druhých lidí. U schizofrenie může být mentalizace produkována chybně (např. paranoidní schizofrenie).&amp;lt;ref&amp;gt;Kessels, R., Eling, P., Ponds, R., Spikman, J., &amp;amp; van Zandvoort, M. (Eds., 2017). ''Clinical neuropsychology''. Boom.&amp;lt;/ref&amp;gt;  U hraniční poruchy osobnosti může být neosvojení schopnosti mentalizace způsobeno narušením attachmentu v raném vývoji a může pak vysvětlovat neschopnost vyznat se ve vlastních emocích vedoucí k emoční labilitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Patologické užívání symbolů''' může být součástí [[poruchy myšlení]] označované jako '''symbolické a magické myšlení'''. Člověk se symbolickým myšlením vytváří a užívá symboly, které jsou pro ostatní nesrozumitelné, připisuje objektům a jevům v realitě symbolický či magický význam. Například jedinec s tímto myšlením může popisovat, že nevychází ven kvůli tomu, že potkal 6 aut, otci bylo 66 let a všude po cestě ho provázelo číslo 6, což považuje za důkaz neustálé přítomnosti ďábla (666). V magickém myšlení užívané symboly odkazují např. k zásahu nadpřirozených sil. Tento druh myšlení se typicky vyskytuje u schizofrenního onemocnění. Nepatologicky se takové myšlení vyskytuje např. u dětí, v určitých kulturách či jako osobnostní rys pověrčivosti – na rozdíl od patologie zde však toto myšlení není tak časté, zahlcující a ovlivňující jedincovu osobnost a jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:7&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Patologické užívání symbolů''' může být součástí [[poruchy myšlení]] označované jako '''symbolické a magické myšlení'''. Člověk se symbolickým myšlením vytváří a užívá symboly, které jsou pro ostatní nesrozumitelné, připisuje objektům a jevům v realitě symbolický či magický význam. Například jedinec s tímto myšlením může popisovat, že nevychází ven kvůli tomu, že potkal 6 aut, otci bylo 66 let a všude po cestě ho provázelo číslo 6, což považuje za důkaz neustálé přítomnosti ďábla (666). V magickém myšlení užívané symboly odkazují např. k zásahu nadpřirozených sil. Tento druh myšlení se typicky vyskytuje u schizofrenního onemocnění. Nepatologicky se takové myšlení vyskytuje např. u dětí, v určitých kulturách či jako osobnostní rys pověrčivosti – na rozdíl od patologie zde však toto myšlení není tak časté, zahlcující a ovlivňující jedincovu osobnost a jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:7&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=70865&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci: /* Symbol v lacanovské psychoanalýze */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=70865&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-21T10:36:39Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Symbol v lacanovské psychoanalýze&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 3. 2022, 10:36&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l44&quot; &gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 44:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Symbol v lacanovské psychoanalýze===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Symbol v lacanovské psychoanalýze===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Jacques Lacan.jpg|náhled|Jacques Lacan]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:Jacques Lacan.jpg|náhled|Jacques Lacan]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Jacques Lacan]]''' (1901–1981) byl francouzský psychoanalytik. K psychoanalýze nepřistupuje jako ke klinickému oboru, ale spíše z hlediska jazyka, literatury, filosofie. Jeho díla jsou temná a těžko srozumitelná, překladatelé uvádí, že je těžké je překládat, stejně jako je těžké dobře přeložit báseň. Hraje si s jazykem, užívá slovní hříčky, vtipy či zvukové asociace. Lacan vychází z Freuda, avšak vydal se především směrem '''jazyka'''. Z Freudovy práce nejvíce oceňuje jeho výklad snů, neurotické symptomy a přeřeknutí, kde navazuje na Freudovo pojetí jazyka a jeho vztah k subjektivitě a zkušenosti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Jacques Lacan]]''' (1901–1981) byl francouzský psychoanalytik. K psychoanalýze nepřistupuje jako ke klinickému oboru, ale spíše z hlediska jazyka, literatury, filosofie. Jeho díla jsou temná a těžko srozumitelná, překladatelé uvádí, že je těžké je překládat, stejně jako je těžké dobře přeložit báseň. Hraje si s jazykem, užívá slovní hříčky, vtipy či zvukové asociace. Lacan vychází z Freuda, avšak vydal se především směrem '''jazyka'''. Z Freudovy práce nejvíce oceňuje jeho výklad snů, neurotické symptomy a přeřeknutí, kde navazuje na Freudovo pojetí jazyka a jeho vztah k subjektivitě a zkušenosti.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Lacan zastává názor, že nejen sny zastírají svým manifestním obsahem skutečný (latentní) význam. I vědomé subjektivní prožitky, každodenní všední záležitosti pacienta a jeho vztahy s druhými lidmi jsou pouze příběhy odvádějící pozornost od podstatnějšího, hlubšího, nevědomého, k čemuž je potřeba se v psychoanalýze dostat. Rozšiřuje tak pojetí symbolična, kdy na rozdíl od Freuda nepovažuje za symboly nevědomí pouze sny či symptomy, ale všechny jevy fungující analogicky jako řeč. Například symptom je dle Lacana strukturován jako řeč, která má být osvobozena, jejíž nevědomý obsah není pacientovy zřejmý.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Lacan zastává názor, že nejen sny zastírají svým manifestním obsahem skutečný (latentní) význam. I vědomé subjektivní prožitky, každodenní všední záležitosti pacienta a jeho vztahy s druhými lidmi jsou pouze příběhy odvádějící pozornost od podstatnějšího, hlubšího, nevědomého, k čemuž je potřeba se v psychoanalýze dostat. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Rozšiřuje tak pojetí symbolična&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, kdy na rozdíl od Freuda nepovažuje za symboly nevědomí pouze sny či symptomy, ale všechny jevy fungující analogicky jako řeč. Například symptom je dle Lacana strukturován jako řeč, která má být osvobozena, jejíž nevědomý obsah není pacientovy zřejmý.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Lacan klade na roli jazyka velký důraz. Hovoří o tom, že člověk je symboličnem utvářen, je utvářen slovy. Říká, že pacient nevytváří jazyk, ale jazyk ho předchází a utváří jeho individuální zkušenost. V psychoanalýze jde dle něj o rozptýlení každodenní subjektivity, aby bylo možné dostat se právě k nevědomým lingvistickým významům. Jde o osvobození řeči od spoutanosti kulturou jazyka. Skrze volné asociace běžné konverzace (kterou označuje jako „prázdnou řeč“) je možné se dostat k hlubším symbolickým strukturám z nevědomí („plná řeč“). Cílem psychoanalýzy dle Lacana není odhalování pudových konfliktů ani proměna vztahů, ale odkrytí nezáměrných významů v řeči pacienta, odkrytí symbolických významů jeho slov. Nesnaží se však hledat spojení mezi slovy a tím, co označují, zastává názor, že symbol není ve vztahu k označovanému (např. had a penis), nýbrž si žije vlastním životem a Lacan se tak snaží hledat vztahy mezi klíčovými slovy samotnými jakožto symboly, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a &lt;/del&gt;odhaluje jejich řetězce a uskupení kolem uzlových bodů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Mitchell, S. A. &amp;amp; Black, M. J. (1999). ''Freud a po Freudovi: Dějiny moderního psychoanalytického myšlení.'' Triton.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Lacan klade na roli jazyka velký důraz. Hovoří o tom, že &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;člověk je symboličnem utvářen&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;, je utvářen slovy. Říká, že pacient nevytváří jazyk, ale jazyk ho předchází a utváří jeho individuální zkušenost. V psychoanalýze jde dle něj o rozptýlení každodenní subjektivity, aby bylo možné dostat se právě k nevědomým lingvistickým významům. Jde o osvobození řeči od spoutanosti kulturou jazyka. Skrze volné asociace běžné konverzace (kterou označuje jako „prázdnou řeč“) je možné se dostat k hlubším symbolickým strukturám z nevědomí („plná řeč“). Cílem psychoanalýzy dle Lacana není odhalování pudových konfliktů ani proměna vztahů, ale odkrytí nezáměrných významů v řeči pacienta, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;odkrytí symbolických významů jeho slov&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. Nesnaží se však hledat spojení mezi slovy a tím, co označují, zastává názor, že symbol není ve vztahu k označovanému (např. had a penis), nýbrž si žije vlastním životem a Lacan se tak snaží hledat vztahy mezi klíčovými slovy samotnými jakožto symboly, odhaluje jejich řetězce a uskupení kolem uzlových bodů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Mitchell, S. A. &amp;amp; Black, M. J. (1999). ''Freud a po Freudovi: Dějiny moderního psychoanalytického myšlení.'' Triton.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Symbolicky přistupuje Lacan i k oidipovskému komplexu. Nepovažuje oidipovský komplex za reálnou situaci, ale za symbol, prostřednictvím kterého se utváří vztah jedince k symboličnu. Neurotické a další poruchy tak považuje za symbolické ještě důrazněji než Freud. Má za to, že psychoanalýza by měla tyto symptomy odkrývat a rozkódovávat jejich nevědomý význam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Symbolicky přistupuje Lacan i k oidipovskému komplexu. Nepovažuje oidipovský komplex za reálnou situaci, ale za symbol, prostřednictvím kterého se utváří vztah jedince k symboličnu. Neurotické a další poruchy tak považuje za symbolické ještě důrazněji než Freud. Má za to, že psychoanalýza by měla tyto symptomy odkrývat a rozkódovávat jejich nevědomý význam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l64&quot; &gt;Řádek 64:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 64:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Symbol v kognitivní psychologii===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Symbol v kognitivní psychologii===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V oblasti kognitivní psychologie se s pojmem symbolu setkáme především v souvislosti s mentálními reprezentacemi a s užíváním jazyka. Symbolické procesy či symbolické funkce v pojetí kognitivní psychologie představují schopnost vytváření symbolů v mysli člověka a následně operace s nimi. Jde o specificky lidskou schopnost, která je výsledkem vyšší nervové činnosti. Symbolické funkce lze dále dělit na fatické funkce, tedy schopnost mluvit, číst, psát, počítat a myslet v abstraktních pojmech; gnostické funkce, tedy schopnost rozpoznávat smyslové vjemy a přiřazovat jim příslušné významy; a praktické funkce, tedy schopnost vykonávat účelné a komplexní pohyby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;V oblasti kognitivní psychologie se s pojmem symbolu setkáme především v souvislosti s mentálními reprezentacemi a s užíváním jazyka. Symbolické procesy či symbolické funkce v pojetí kognitivní psychologie představují schopnost vytváření symbolů v mysli člověka a následně operace s nimi. Jde o specificky lidskou schopnost, která je výsledkem vyšší nervové činnosti. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;Symbolické funkce&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;lze dále dělit na fatické funkce, tedy schopnost mluvit, číst, psát, počítat a myslet v abstraktních pojmech; gnostické funkce, tedy schopnost rozpoznávat smyslové vjemy a přiřazovat jim příslušné významy; a praktické funkce, tedy schopnost vykonávat účelné a komplexní pohyby.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Mentální reprezentace.|Mentální reprezentace]]''' je způsob, jakým je v mysli reprezentován či zpřítomněn objekt, který není aktuálně přístupný našemu vnímání fyzicky, jde o představu či slovní označení zastupující daný objekt. Je tedy možné říci, že mentální reprezentace je určitým symbolem daného objektu. Paivio ve své teorii dvojího kódování popsal dva způsoby reprezentování objektů v naší mysli: analogové a symbolické kódování. '''Analogové kódování''' je neverbální systém, jehož základní jednotkou je tzv. imagen, tedy senzorická (nejčastěji vizuální) představa daného objektu. Tato reprezentace je analogická danému objektu, má analogické charakteristiky jako reálný objekt, takže např. část vizuální představy kočky je částí skutečné kočky. Tento způsob reprezentace umožňuje dělat s představovaným objektem v mysli podobné operace, jako s fyzickým objektem, na rozdíl od symbolické reprezentace ale obsahuje pouze konkrétní informace (např. obraz konkrétní kočky, její barvu, výšku). '''Symbolické kódování''' je verbální systém, jehož jednotkou je tzv. logogen, jde tedy o reprezentaci ve formě lingvistických informací či slovního kódu. Zde je na rozdíl od analogových představ vztah mezi objektem a reprezentací arbitrární, takže např. část slova kočka není částí skutečné kočky. Tento typ reprezentace je zobecněním celé kategorie daného objektu (např. zobecněním všech možných koček a obecných informací o nich).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot;&amp;gt;Sternberg, R. J. (2002). ''Kognitivní psychologie''. Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Mentální reprezentace.|Mentální reprezentace]]''' je způsob, jakým je v mysli reprezentován či zpřítomněn objekt, který není aktuálně přístupný našemu vnímání fyzicky, jde o představu či slovní označení zastupující daný objekt. Je tedy možné říci, že mentální reprezentace je určitým symbolem daného objektu. Paivio ve své teorii dvojího kódování popsal dva způsoby reprezentování objektů v naší mysli: analogové a symbolické kódování. '''Analogové kódování''' je neverbální systém, jehož základní jednotkou je tzv. imagen, tedy senzorická (nejčastěji vizuální) představa daného objektu. Tato reprezentace je analogická danému objektu, má analogické charakteristiky jako reálný objekt, takže např. část vizuální představy kočky je částí skutečné kočky. Tento způsob reprezentace umožňuje dělat s představovaným objektem v mysli podobné operace, jako s fyzickým objektem, na rozdíl od symbolické reprezentace ale obsahuje pouze konkrétní informace (např. obraz konkrétní kočky, její barvu, výšku). '''Symbolické kódování''' je verbální systém, jehož jednotkou je tzv. logogen, jde tedy o reprezentaci ve formě lingvistických informací či slovního kódu. Zde je na rozdíl od analogových představ vztah mezi objektem a reprezentací arbitrární, takže např. část slova kočka není částí skutečné kočky. Tento typ reprezentace je zobecněním celé kategorie daného objektu (např. zobecněním všech možných koček a obecných informací o nich).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot;&amp;gt;Sternberg, R. J. (2002). ''Kognitivní psychologie''. Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l72&quot; &gt;Řádek 72:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 72:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Se symbolickým kódováním mentálních reprezentací pak souvisí další symbolická funkce, a to je užívání '''jazyka'''. Jazyk je komplexní znakový systém, který kombinuje symboly podle určitých pravidel za účelem komunikace, tedy předávání určitého významu. Z velké části je jazyk arbitrární, což znamená, že slova jsou pouze symboly, které odkazují k objektům, s nimiž nemají přímou souvislost (např. jako bylo uvedeno výše, část slova kočka není částí skutečné kočky). Z tohoto důvodu je potřeba se jazyku v průběhu raného vývoje v rámci socializace učit, není to schopnost, se kterou bychom se narodili (i když určité vrozené předpoklady pro učení se jazyku zřejmě u lidí existují, viz [[Noam Chomsky]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Se symbolickým kódováním mentálních reprezentací pak souvisí další symbolická funkce, a to je užívání '''jazyka'''. Jazyk je komplexní znakový systém, který kombinuje symboly podle určitých pravidel za účelem komunikace, tedy předávání určitého významu. Z velké části je jazyk arbitrární, což znamená, že slova jsou pouze symboly, které odkazují k objektům, s nimiž nemají přímou souvislost (např. jako bylo uvedeno výše, část slova kočka není částí skutečné kočky). Z tohoto důvodu je potřeba se jazyku v průběhu raného vývoje v rámci socializace učit, není to schopnost, se kterou bychom se narodili (i když určité vrozené předpoklady pro učení se jazyku zřejmě u lidí existují, viz [[Noam Chomsky]]).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Schopnost užívat symbolické funkce si dítě v průběhu raného vývoje osvojuje postupně. Jedním z nejvýznamnějších autorů, který popsal vývoj kognitivních funkcí u dítěte je '''[[Jean Piaget]]'''. Dle něj dochází k přechodu k symbolickým funkcím přibližně v období kolem druhého roku věku. Toto období (2–4 roky) nazývá jako symbolické předpojmové myšlení. Dítě v tomto věku je již schopné vytvářet mentální reprezentace objektů, je tedy schopné oddálené nápodoby a konání činnosti jen v mysli. Začíná se objevovat symbolická hra, kdy si dítě hraje „na něco“ (např. na lékaře) a dokáže používat objekty symbolicky, např. kamínek při hře použije jednou jako mašinku, jindy jako miminko. Ve svých kresebných výtvorech začíná vidět nějaký objekt, který kresba představuje. V řeči pak dochází k užívání předpojmů, kterými dítě symbolicky označuje objekty – zatím však užívá konkrétní označení na základě vlastností objektu (např. haf jako pes). V dalším vývoji se pak symbolické funkce dále zdokonalují – zdokonaluje se kresba, provádění operací s mentálními reprezentacemi, ale především také řeč, ve které se dítě učí užívat arbitrární pojmy pro objekty okolního světa.&amp;lt;ref&amp;gt;Vágnerová, M. (2021). ''Vývojová psychologie: Dětství a dospívání''. Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Schopnost užívat symbolické funkce si dítě &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;v průběhu raného vývoje&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' &lt;/ins&gt;osvojuje postupně. Jedním z nejvýznamnějších autorů, který popsal vývoj kognitivních funkcí u dítěte je '''[[Jean Piaget]]'''. Dle něj dochází k přechodu k symbolickým funkcím přibližně v období kolem druhého roku věku. Toto období (2–4 roky) nazývá jako symbolické předpojmové myšlení. Dítě v tomto věku je již schopné vytvářet mentální reprezentace objektů, je tedy schopné oddálené nápodoby a konání činnosti jen v mysli. Začíná se objevovat symbolická hra, kdy si dítě hraje „na něco“ (např. na lékaře) a dokáže používat objekty symbolicky, např. kamínek při hře použije jednou jako mašinku, jindy jako miminko. Ve svých kresebných výtvorech začíná vidět nějaký objekt, který kresba představuje. V řeči pak dochází k užívání předpojmů, kterými dítě symbolicky označuje objekty – zatím však užívá konkrétní označení na základě vlastností objektu (např. haf jako pes). V dalším vývoji se pak symbolické funkce dále zdokonalují – zdokonaluje se kresba, provádění operací s mentálními reprezentacemi, ale především také řeč, ve které se dítě učí užívat arbitrární pojmy pro objekty okolního světa.&amp;lt;ref&amp;gt;Vágnerová, M. (2021). ''Vývojová psychologie: Dětství a dospívání''. Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Symbolický interakcionismus===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Symbolický interakcionismus===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=70864&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 21. 3. 2022, 10:27</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=70864&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-21T10:27:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 3. 2022, 10:27&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l36&quot; &gt;Řádek 36:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 36:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jung popisuje, že různé symboly, které se v historii lidstva opakují, mohou odkazovat mimo jiné právě na archetypy a vyvolávají v nás tak tendence k určitým emočním či imaginativním obsahům. Archetyp nemůžeme vidět, vidíme však symbol, který s ním souvisí. Na rozdíl od Freuda je dle Junga symbol nejednoznačným odkazem, náznakem nějakého konfliktu, komplexu či archetypu, nikoli jednoznačným vyjádřením nevědomého (často sexuálního) přání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Müller, L. &amp;amp; Müller, A. (Eds., 2006). ''Slovník analytické psychologie''. Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Při spatření určitého symbolu můžeme pociťovat např. úctu, ačkoli to není dáno žádným osobním zážitkem, ale jde právě o kolektivní zkušenost od našich předků. Jako hlavní archetypy Jung popisuje personu (sociální role, maska skrývající pravou podstatu jedince), animus a anima (mužský princip přítomný v ženě a ženský princip přítomný v muži), stín (pudová složka, osobní nevědomí) a bytostné Já (jedna ze čtyř základních složek osobnosti). Dále popisuje např. archetyp ideálního partnera, archetyp života, smrti, smyslu, hrdiny, matky, otce apod. K archetypům pak odkazují různé symboly, např. symbolem plodnosti může být vajíčko, pomlázka, symbolem smrti např. kříž, kosa, lebka. (přednášky doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D.)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jung popisuje, že různé symboly, které se v historii lidstva opakují, mohou odkazovat mimo jiné právě na archetypy a vyvolávají v nás tak tendence k určitým emočním či imaginativním obsahům. Archetyp nemůžeme vidět, vidíme však symbol, který s ním souvisí. Na rozdíl od Freuda je dle Junga symbol nejednoznačným odkazem, náznakem nějakého konfliktu, komplexu či archetypu, nikoli jednoznačným vyjádřením nevědomého (často sexuálního) přání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Müller, L. &amp;amp; Müller, A. (Eds., 2006). ''Slovník analytické psychologie''. Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Při spatření určitého symbolu můžeme pociťovat např. úctu, ačkoli to není dáno žádným osobním zážitkem, ale jde právě o kolektivní zkušenost od našich předků. Jako hlavní archetypy Jung popisuje personu (sociální role, maska skrývající pravou podstatu jedince), animus a anima (mužský princip přítomný v ženě a ženský princip přítomný v muži), stín (pudová složka, osobní nevědomí) a bytostné Já (jedna ze čtyř základních složek osobnosti). Dále popisuje např. archetyp ideálního partnera, archetyp života, smrti, smyslu, hrdiny, matky, otce apod. K archetypům pak odkazují různé symboly, např. symbolem plodnosti může být vajíčko, pomlázka, symbolem smrti např. kříž, kosa, lebka. (přednášky doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D.)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Velké množství archetypálních symbolů můžeme najít také v pohádkách. Hlubinný rozbor pohádek rozpracoval např. '''[[Brunno Bettelheim]]'''. Dle tohoto pojetí je možné např. v pohádce o Červené Karkulce vnímat symboliku toho, že si mladé dívky mají dávat pozor na nebezpečné muže. Archetyp takového muže zde symbolizuje vlk, či v některých verzích vlkodlak. Pohádka O šípkové růžence a zbavování hradu růží pak může symbolizovat dobývání dívky při prvním romantickém vztahu. Symbol draka je v pohádkách zase typickým symbolem pro nebezpečí, ale i např. pro naše ego, se kterým musíme zápasit.&amp;lt;ref&amp;gt;Bettelheim, B. (2017). ''Za tajemstvím pohádek''. Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Velké množství archetypálních symbolů můžeme najít také v pohádkách. Hlubinný rozbor pohádek rozpracoval např. '''[[Brunno Bettelheim]]'''. Dle tohoto pojetí je možné např. v pohádce o Červené Karkulce vnímat symboliku toho, že si mladé dívky mají dávat pozor na nebezpečné muže. Archetyp takového muže zde symbolizuje vlk, či v některých verzích vlkodlak. Pohádka O šípkové růžence a zbavování hradu růží pak může symbolizovat dobývání dívky při prvním romantickém vztahu &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a její dospívání&lt;/ins&gt;. Symbol draka je v pohádkách zase typickým symbolem pro nebezpečí, ale i např. pro naše ego, se kterým musíme zápasit.&amp;lt;ref&amp;gt;Bettelheim, B. (2017). ''Za tajemstvím pohádek''. Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jung v rámci psychoterapie podobně jako Freud užívá '''analýzu snů''' pro získání informací z nevědomí. Pracuje se sny však odlišným způsobem, nepovažuje snovou symboliku za maskování nevědomých latentních obsahů. Pracuje proto přímo s manifestním obsahem snu, a to metodou '''amplifikace'''. Hledá ke snovým symbolům paralely, kontext, nechává člověka samotného, aby se snem asocioval další informace. Když je ve snu obsažen nějaký archetyp, tedy součást kolektivního nevědomí, dodá pak potřebný kontext a asociace terapeut. Pro člověka může být úlevné, když si uvědomí, že jeho obtíže nejsou jen jeho osobní, ale jsou součástí archetypů, kolektivní zkušenosti. Přinášení kontextu ke snu ho pak činí srozumitelnějším. Jung dále uvádí, že některé symboly značí somatický problém, např. had symbolizuje potíže s míchou, krab symbolizuje sympatikus a parasympatikus. Zdůrazňuje však více nutnost zjišťovat, jaký význam či jaké asociace má se snem sám pacient, spíše než předkládání jakýchsi standardních interpretací terapeutem. I když je ve snu přítomno archetypální téma, vždy záleží na pacientovi, zda daný způsob výkladu uzná za možný či pravděpodobný.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jung v rámci psychoterapie podobně jako Freud užívá '''analýzu snů''' pro získání informací z nevědomí. Pracuje se sny však odlišným způsobem, nepovažuje snovou symboliku za maskování nevědomých latentních obsahů. Pracuje proto přímo s manifestním obsahem snu, a to metodou '''amplifikace'''. Hledá ke snovým symbolům paralely, kontext, nechává člověka samotného, aby se snem asocioval další informace. Když je ve snu obsažen nějaký archetyp, tedy součást kolektivního nevědomí, dodá pak potřebný kontext a asociace terapeut. Pro člověka může být úlevné, když si uvědomí, že jeho obtíže nejsou jen jeho osobní, ale jsou součástí archetypů, kolektivní zkušenosti. Přinášení kontextu ke snu ho pak činí srozumitelnějším. Jung dále uvádí, že některé symboly značí somatický problém, např. had symbolizuje potíže s míchou, krab symbolizuje sympatikus a parasympatikus. Zdůrazňuje však více nutnost zjišťovat, jaký význam či jaké asociace má se snem sám pacient, spíše než předkládání jakýchsi standardních interpretací terapeutem. I když je ve snu přítomno archetypální téma, vždy záleží na pacientovi, zda daný způsob výkladu uzná za možný či pravděpodobný.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=70863&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 21. 3. 2022, 10:25</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=70863&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-21T10:25:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 3. 2022, 10:25&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l22&quot; &gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 22:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Otázku symbolizace a symbolického jazyka přinesl do vědecké oblasti významně a jako jeden z prvních '''[[Sigmund Freud]]''' (1856–1939), zakladatel [[Psychoanalýza|psychoanalýzy]]. Jak bude podrobněji rozebráno dále, symboly jsou podle něj především projevy [[nevědomí]] ve vědomém životě. Symbolickou funkci tedy mají například sny, symptomy nemocí či parapraxe.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Otázku symbolizace a symbolického jazyka přinesl do vědecké oblasti významně a jako jeden z prvních '''[[Sigmund Freud]]''' (1856–1939), zakladatel [[Psychoanalýza|psychoanalýzy]]. Jak bude podrobněji rozebráno dále, symboly jsou podle něj především projevy [[nevědomí]] ve vědomém životě. Symbolickou funkci tedy mají například sny, symptomy nemocí či parapraxe.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Freudovo pojetí symbolu úzce souvisí s jeho '''topografickým modelem''', ve kterém lidskou psychiku člení na vědomí, předvědomí a nevědomí. '''Nevědomí''' popisuje jako zapomenuté, potlačené a vytěsněné obsahy naší psychiky, společensky nepřijatelná přání a pudy. Tyto obsahy jsou odsunuty do nevědomí, aby neohrožovaly sebeobraz jedince, avšak přesto se mohou v některých situacích dostat do oblasti '''vědomí'''. Tento přesun do vědomí je cenzurován '''předvědomím''', které za pomoci obranných mechanismů brání proniknutí příliš ohrožujících obsahů z nevědomí a předchází tak zahlcení vědomí těmito obsahy. Nevědomí se do kontaktu s vědomím dostává v situacích, kdy je tato cenzura oslabena. Děje se tak především ve spánku prostřednictvím snů, při bdění v rámci parapraxí (např. přeřeknutí) či v rámci metody volných asociací. Sny a symptomy některých nemocí chápe Freud právě jako symboly nevědomých přání, potlačovaných pudů či vnitřních konfliktů. Nevědomí se sice v těchto situacích dostane do kontaktu s vědomím, ale jelikož je obsah zakódován do symbolického jazyka, pro jedince nemá zřejmý význam. '''Symbol je tak méně ohrožující formou nevědomého obsahu'''. Pro porozumění symbolickému jazyku nevědomí je potřeba překonávat vědomé obrany (např. prostřednictvím psychoanalýzy). &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(přednášky doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D.)&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Freudovo pojetí symbolu úzce souvisí s jeho '''topografickým modelem''', ve kterém lidskou psychiku člení na vědomí, předvědomí a nevědomí. '''Nevědomí''' popisuje jako zapomenuté, potlačené a vytěsněné obsahy naší psychiky, společensky nepřijatelná přání a pudy. Tyto obsahy jsou odsunuty do nevědomí, aby neohrožovaly sebeobraz jedince, avšak přesto se mohou v některých situacích dostat do oblasti '''vědomí'''. Tento přesun do vědomí je cenzurován '''předvědomím''', které za pomoci obranných mechanismů brání proniknutí příliš ohrožujících obsahů z nevědomí a předchází tak zahlcení vědomí těmito obsahy. Nevědomí se do kontaktu s vědomím dostává v situacích, kdy je tato cenzura oslabena. Děje se tak především ve spánku prostřednictvím snů, při bdění v rámci parapraxí (např. přeřeknutí) či v rámci metody volných asociací. Sny a symptomy některých nemocí chápe Freud právě jako symboly nevědomých přání, potlačovaných pudů či vnitřních konfliktů. Nevědomí se sice v těchto situacích dostane do kontaktu s vědomím, ale jelikož je obsah zakódován do symbolického jazyka, pro jedince nemá zřejmý význam. '''Symbol je tak méně ohrožující formou nevědomého obsahu'''. Pro porozumění symbolickému jazyku nevědomí je potřeba překonávat vědomé obrany (např. prostřednictvím psychoanalýzy).&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejvíce pozornosti ve vztahu k symbolům věnoval Freud '''výkladu snů'''. Dle něj předvědomí prostřednictvím tzv. '''snové práce''' za pomoci symbolizace převádí surové nevědomé obsahy (latentní význam snu, tedy skutečný, ale skrytý) do více přijatelné symbolické podoby (manifestní význam snu, tedy jak se nám jeví). Nejčastějším latentním obsahem snů jsou přitom dle Freuda nevědomá pudová přání, především sexuálního charakteru. Například mužské genitálie mohou být dle něj ve snu zobrazeny jako jakýkoli vertikální objekt nebo objekt, ze kterého může téct voda, např. fontána. Výčet věcí reprezentovaných ve snu různými symboly je dle Freuda nepočetný – je to nejčastěji lidské tělo, rodiče, děti, sourozenci, zrození, smrt a nahota. Rodiče mohou být např. symbolizováni jako král, královna, děti jako malá zvířata, porod jako výstup z vody či zachránění tonoucího.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Freud, S. (1994). ''Výklad snů''. Nová tiskárna Pelhřimov.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejvíce pozornosti ve vztahu k symbolům věnoval Freud '''výkladu snů'''. Dle něj předvědomí prostřednictvím tzv. '''snové práce''' za pomoci symbolizace převádí surové nevědomé obsahy (latentní význam snu, tedy skutečný, ale skrytý) do více přijatelné symbolické podoby (manifestní význam snu, tedy jak se nám jeví). Nejčastějším latentním obsahem snů jsou přitom dle Freuda nevědomá pudová přání, především sexuálního charakteru. Například mužské genitálie mohou být dle něj ve snu zobrazeny jako jakýkoli vertikální objekt nebo objekt, ze kterého může téct voda, např. fontána. Výčet věcí reprezentovaných ve snu různými symboly je dle Freuda nepočetný – je to nejčastěji lidské tělo, rodiče, děti, sourozenci, zrození, smrt a nahota. Rodiče mohou být např. symbolizováni jako král, královna, děti jako malá zvířata, porod jako výstup z vody či zachránění tonoucího.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Freud, S. (1994). ''Výklad snů''. Nová tiskárna Pelhřimov.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=70862&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci: /* Symbol v analytickychologii */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=70862&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-21T10:17:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Symbol v analytickychologii&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 3. 2022, 10:17&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l30&quot; &gt;Řádek 30:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 30:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další významnou oblastí symbolizace v klasické psychoanalýze je Freudův '''výklad nemocí'''. Freud pokládá symptomy nemocí za symboly či projevy nevědomých konfliktů a traumatických zážitků z dětství, opět často spojených se sexualitou. Například hysterii spojuje se zážitkem svádění během vývoje, obsedantní poruchu s fixací v análním stadiu a úzkost považuje za důsledek nahromadění libida. Tato Freudova sexuální etiologie neuróz je však již překonaná, i Freud sám později o sexuální příčině neuróz pochyboval. (přednášky doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D.) I dnes se však má za to, že mnoho somatických chorob vzniká v důsledku vnitřního konfliktu, a tak mohou symptomy vystupovat jako symboly psychického stavu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další významnou oblastí symbolizace v klasické psychoanalýze je Freudův '''výklad nemocí'''. Freud pokládá symptomy nemocí za symboly či projevy nevědomých konfliktů a traumatických zážitků z dětství, opět často spojených se sexualitou. Například hysterii spojuje se zážitkem svádění během vývoje, obsedantní poruchu s fixací v análním stadiu a úzkost považuje za důsledek nahromadění libida. Tato Freudova sexuální etiologie neuróz je však již překonaná, i Freud sám později o sexuální příčině neuróz pochyboval. (přednášky doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D.) I dnes se však má za to, že mnoho somatických chorob vzniká v důsledku vnitřního konfliktu, a tak mohou symptomy vystupovat jako symboly psychického stavu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Symbol v &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;analytickychologii&lt;/del&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Symbol v &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;analytické (jungiánské) psychologii&lt;/ins&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:ETH-BIB-Jung, Carl Gustav (1875-1961)-Portrait-Portr 14163 (cropped).tif|náhled|Carl Gustav Jung]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;[[Soubor:ETH-BIB-Jung, Carl Gustav (1875-1961)-Portrait-Portr 14163 (cropped).tif|náhled|Carl Gustav Jung]]&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Carl Gustav Jung]]''' (1875–1961) je dalším autorem, v jehož práci mají symboly významnou roli. Symboly objevující se v náboženství, mytologii či umění považuje za projev '''kolektivního nevědomí'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Popisuje ho vedle osobního nevědomí, ega a bytostného Já jako jednu ze složek osobnosi či psyché. Obsahuje dle Junga dědictví našich předků, jejich negativní i pozitivní zkušenosti a na základě nich vrozené reakce na opakující se situace a události. Je to jakási obdoba instinktu u lidí, která je kulturně vázaná, jakýsi předpřipravený vzorec chování. Tyto obsahy kolektivního nevědomí Jung nazývá '''archetypy'''. Na rozdíl od Freuda, který nevědomí považuje za zdroj možného ohrožení vědomého ega, Jung pokládá kolektivní nevědomí za možný zdroj životní moudrosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Kast, V. &amp;amp; Riedel, I. (Eds., 2014). ''Vybrané spisy C. G. Junga.'' Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Carl Gustav Jung]]''' (1875–1961) je dalším autorem, v jehož práci mají symboly významnou roli. Symboly objevující se v náboženství, mytologii či umění považuje za projev '''kolektivního nevědomí'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Popisuje ho vedle osobního nevědomí, ega a bytostného Já jako jednu ze složek osobnosi či psyché. Obsahuje dle Junga dědictví našich předků, jejich negativní i pozitivní zkušenosti a na základě nich vrozené reakce na opakující se situace a události. Je to jakási obdoba instinktu u lidí, která je kulturně vázaná, jakýsi předpřipravený vzorec chování. Tyto obsahy kolektivního nevědomí Jung nazývá '''archetypy'''. Na rozdíl od Freuda, který nevědomí považuje za zdroj možného ohrožení vědomého ega, Jung pokládá kolektivní nevědomí za možný zdroj životní moudrosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Kast, V. &amp;amp; Riedel, I. (Eds., 2014). ''Vybrané spisy C. G. Junga.'' Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=70861&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 21. 3. 2022, 10:14</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=70861&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-21T10:14:27Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 3. 2022, 10:14&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l49&quot; &gt;Řádek 49:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 49:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Lacan klade na roli jazyka velký důraz. Hovoří o tom, že člověk je symboličnem utvářen, je utvářen slovy. Říká, že pacient nevytváří jazyk, ale jazyk ho předchází a utváří jeho individuální zkušenost. V psychoanalýze jde dle něj o rozptýlení každodenní subjektivity, aby bylo možné dostat se právě k nevědomým lingvistickým významům. Jde o osvobození řeči od spoutanosti kulturou jazyka. Skrze volné asociace běžné konverzace (kterou označuje jako „prázdnou řeč“) je možné se dostat k hlubším symbolickým strukturám z nevědomí („plná řeč“). Cílem psychoanalýzy dle Lacana není odhalování pudových konfliktů ani proměna vztahů, ale odkrytí nezáměrných významů v řeči pacienta, odkrytí symbolických významů jeho slov. Nesnaží se však hledat spojení mezi slovy a tím, co označují, zastává názor, že symbol není ve vztahu k označovanému (např. had a penis), nýbrž si žije vlastním životem a Lacan se tak snaží hledat vztahy mezi klíčovými slovy samotnými jakožto symboly, a odhaluje jejich řetězce a uskupení kolem uzlových bodů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Mitchell, S. A. &amp;amp; Black, M. J. (1999). ''Freud a po Freudovi: Dějiny moderního psychoanalytického myšlení.'' Triton.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Lacan klade na roli jazyka velký důraz. Hovoří o tom, že člověk je symboličnem utvářen, je utvářen slovy. Říká, že pacient nevytváří jazyk, ale jazyk ho předchází a utváří jeho individuální zkušenost. V psychoanalýze jde dle něj o rozptýlení každodenní subjektivity, aby bylo možné dostat se právě k nevědomým lingvistickým významům. Jde o osvobození řeči od spoutanosti kulturou jazyka. Skrze volné asociace běžné konverzace (kterou označuje jako „prázdnou řeč“) je možné se dostat k hlubším symbolickým strukturám z nevědomí („plná řeč“). Cílem psychoanalýzy dle Lacana není odhalování pudových konfliktů ani proměna vztahů, ale odkrytí nezáměrných významů v řeči pacienta, odkrytí symbolických významů jeho slov. Nesnaží se však hledat spojení mezi slovy a tím, co označují, zastává názor, že symbol není ve vztahu k označovanému (např. had a penis), nýbrž si žije vlastním životem a Lacan se tak snaží hledat vztahy mezi klíčovými slovy samotnými jakožto symboly, a odhaluje jejich řetězce a uskupení kolem uzlových bodů.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot;&amp;gt;Mitchell, S. A. &amp;amp; Black, M. J. (1999). ''Freud a po Freudovi: Dějiny moderního psychoanalytického myšlení.'' Triton.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Symbolicky přistupuje Lacan i k oidipovskému komplexu. Nepovažuje oidipovský komplex za reálnou situaci, ale za symbol, prostřednictvím kterého se utváří vztah jedince k symboličnu. Neurotické a další poruchy tak považuje za symbolické ještě důrazněji než Freud. Má za to, že psychoanalýza by měla tyto symptomy odkrývat a rozkódovávat jejich nevědomý význam.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:4&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Současná psychoanalýza===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Současná psychoanalýza===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=70860&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci: /* Reference */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=70860&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-21T10:05:59Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Reference&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 3. 2022, 10:05&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Symbol''' je jakýkoli objekt, obrázek, ale i gesto nebo zvuk, který zastupuje či reprezentuje něco jiného, odkazuje na nějaký význam či myšlenku. Může tak na malém prostoru shrnovat široký objem informací a obsahů (např. kříž jako symbol křesťanství). Umožňuje tedy člověku jít za to, co je viděno, skrze vytváření vztahů mezi někdy zdánlivě nesouvisejícími koncepty a zkušenostmi. Tyto vztahy mezi významem a jeho symbolem mohou být utvářeny na základě konceptuální nebo povrchní podobnosti, ale i na základě společenské dohody a konvence. Ve druhém zmíněném případě pak symbol nemá žádnou podobnost s významem a je čistě arbitrární (např. v jazyce slovo pes nemá vnitřní souvislost s objektem, který označuje). Symboly jsou užívány napříč lidskými činnostmi pro zjednodušení komunikace (např. dopravní značky, písmo, jazyk) či naopak pro umožnění rozvoje vlastních myšlenek a fantazie (např. v umění růže jako symbol krásy, lásky, ženskosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;American Psychological Association (n.d.). Symbol. In APA dictionary of psychology. Retrieved February 23 2022, from &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://dictionary.apa.org/symbol&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Levi, J. M. (2018). Signs and symbols. In International Encyclopedia of the Social Sciences. Cengage. Retrieved February 23 2022, from &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://www.encyclopedia.com/philosophy-and-religion/other-religious-beliefs-and-general-terms/miscellaneous-religion/signs-and-symbols&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Symbol''' je jakýkoli objekt, obrázek, ale i gesto nebo zvuk, který zastupuje či reprezentuje něco jiného, odkazuje na nějaký význam či myšlenku. Může tak na malém prostoru shrnovat široký objem informací a obsahů (např. kříž jako symbol křesťanství). Umožňuje tedy člověku jít za to, co je viděno, skrze vytváření vztahů mezi někdy zdánlivě nesouvisejícími koncepty a zkušenostmi. Tyto vztahy mezi významem a jeho symbolem mohou být utvářeny na základě konceptuální nebo povrchní podobnosti, ale i na základě společenské dohody a konvence. Ve druhém zmíněném případě pak symbol nemá žádnou podobnost s významem a je čistě arbitrární (např. v jazyce slovo pes nemá vnitřní souvislost s objektem, který označuje). Symboly jsou užívány napříč lidskými činnostmi pro zjednodušení komunikace (např. dopravní značky, písmo, jazyk) či naopak pro umožnění rozvoje vlastních myšlenek a fantazie (např. v umění růže jako symbol krásy, lásky, ženskosti).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;American Psychological Association (n.d.). Symbol. In &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;APA dictionary of psychology.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;Retrieved February 23 2022, from &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://dictionary.apa.org/symbol&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Levi, J. M. (2018). Signs and symbols. In &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;International Encyclopedia of the Social Sciences&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;. Cengage. Retrieved February 23 2022, from &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://www.encyclopedia.com/philosophy-and-religion/other-religious-beliefs-and-general-terms/miscellaneous-religion/signs-and-symbols&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Klasifikace symbolů==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Klasifikace symbolů==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l8&quot; &gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Ikon''' odkazuje na objekt na základě podobnosti, analogie. Ikon napodobuje či připomíná daný objekt, obsahuje některé zásadní charakteristiky objektu, které nás vedou k jeho rozpoznání a interpretaci. Ikon může být obraz (např. piktogram) či diagram nebo metafora. V jazyce to jsou např. onomatopoické výrazy napodobující přirozené zvuky jako „klap“, „bác“, „žbluňk“.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Ikon''' odkazuje na objekt na základě podobnosti, analogie. Ikon napodobuje či připomíná daný objekt, obsahuje některé zásadní charakteristiky objektu, které nás vedou k jeho rozpoznání a interpretaci. Ikon může být obraz (např. piktogram) či diagram nebo metafora. V jazyce to jsou např. onomatopoické výrazy napodobující přirozené zvuky jako „klap“, „bác“, „žbluňk“.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Symbol''' pak odkazuje na objekt či myšlenku pouze arbitrárně na základě konvencí, tradice, zvyku či pravidla. Denotace symbolu je pak závislá na interpretaci jedince, významy symbolů se lidé musí učit v rámci socializace. Je to např. většina dopravních značek a slov (např. slovo pes či auto).&amp;lt;ref&amp;gt;Atkin, A. (2011). Icon, index, and symbol. In P. C. Hogan (Ed.), The Cambridge Encyclopedia of the Language Sciences (s. 367–368). Cambridge University Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Symbol''' pak odkazuje na objekt či myšlenku pouze arbitrárně na základě konvencí, tradice, zvyku či pravidla. Denotace symbolu je pak závislá na interpretaci jedince, významy symbolů se lidé musí učit v rámci socializace. Je to např. většina dopravních značek a slov (např. slovo pes či auto).&amp;lt;ref&amp;gt;Atkin, A. (2011). Icon, index, and symbol. In P. C. Hogan (Ed.), &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;The Cambridge Encyclopedia of the Language Sciences&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;(s. 367–368). Cambridge University Press.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Pojetí symbolu v angloamerické a evropské myšlenkové tradici==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Pojetí symbolu v angloamerické a evropské myšlenkové tradici==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=70859&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 21. 3. 2022, 10:01</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=70859&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-21T10:01:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 21. 3. 2022, 10:01&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l68&quot; &gt;Řádek 68:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 68:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Paiviova teorie není jedinou teorií reprezentování objektů v mysli. Další vlivnou teorií je např. '''propoziční hypotéza''' autorů Anderson a Bower. Ti zastávají názor, že naše mentální reprezentace neexistují v obrazech ani ve slovech, ale spíše ve formě abstraktních výroků či propozic, tedy jako vztahy mezi pojmy a objekty. Tento způsob reprezentace může vysvětlit např. zkreslené vybavení zrakových představ při percepci nejednoznačného podnětu, kdy selhává analogická zraková reprezentace. Tomuto jevu byl věnován experiment autorů Carmichael, Hogan a Walter (1932), kde např. kruh s čárkami po obvodu někteří probandi zpětně nakreslili jako slunce a jiní jako kormidlo, podle toho, jak si objekt v mysli pojmenovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Paiviova teorie není jedinou teorií reprezentování objektů v mysli. Další vlivnou teorií je např. '''propoziční hypotéza''' autorů Anderson a Bower. Ti zastávají názor, že naše mentální reprezentace neexistují v obrazech ani ve slovech, ale spíše ve formě abstraktních výroků či propozic, tedy jako vztahy mezi pojmy a objekty. Tento způsob reprezentace může vysvětlit např. zkreslené vybavení zrakových představ při percepci nejednoznačného podnětu, kdy selhává analogická zraková reprezentace. Tomuto jevu byl věnován experiment autorů Carmichael, Hogan a Walter (1932), kde např. kruh s čárkami po obvodu někteří probandi zpětně nakreslili jako slunce a jiní jako kormidlo, podle toho, jak si objekt v mysli pojmenovali.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Se symbolickým kódováním mentálních reprezentací pak souvisí další symbolická funkce, a to je užívání '''jazyka'''. Jazyk je komplexní znakový systém, který kombinuje symboly podle určitých pravidel za účelem komunikace, tedy předávání určitého významu. Z velké části je jazyk arbitrární, což znamená, že slova jsou pouze symboly, které odkazují k objektům, s nimiž nemají přímou souvislost (např. jako bylo uvedeno výše, část slova kočka není částí skutečné kočky). Z tohoto důvodu je potřeba se jazyku v průběhu raného vývoje v rámci socializace učit, není to schopnost, se kterou bychom se narodili (i když určité vrozené předpoklady pro učení se jazyku zřejmě u lidí existují, viz [[Noam Chomsky]]).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Se symbolickým kódováním mentálních reprezentací pak souvisí další symbolická funkce, a to je užívání '''jazyka'''. Jazyk je komplexní znakový systém, který kombinuje symboly podle určitých pravidel za účelem komunikace, tedy předávání určitého významu. Z velké části je jazyk arbitrární, což znamená, že slova jsou pouze symboly, které odkazují k objektům, s nimiž nemají přímou souvislost (např. jako bylo uvedeno výše, část slova kočka není částí skutečné kočky). Z tohoto důvodu je potřeba se jazyku v průběhu raného vývoje v rámci socializace učit, není to schopnost, se kterou bychom se narodili (i když určité vrozené předpoklady pro učení se jazyku zřejmě u lidí existují, viz [[Noam Chomsky]]).&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:6&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Schopnost užívat symbolické funkce si dítě v průběhu raného vývoje osvojuje postupně. Jedním z nejvýznamnějších autorů, který popsal vývoj kognitivních funkcí u dítěte je '''[[Jean Piaget]]'''. Dle něj dochází k přechodu k symbolickým funkcím přibližně v období kolem druhého roku věku. Toto období (2–4 roky) nazývá jako symbolické předpojmové myšlení. Dítě v tomto věku je již schopné vytvářet mentální reprezentace objektů, je tedy schopné oddálené nápodoby a konání činnosti jen v mysli. Začíná se objevovat symbolická hra, kdy si dítě hraje „na něco“ (např. na lékaře) a dokáže používat objekty symbolicky, např. kamínek při hře použije jednou jako mašinku, jindy jako miminko. Ve svých kresebných výtvorech začíná vidět nějaký objekt, který kresba představuje. V řeči pak dochází k užívání předpojmů, kterými dítě symbolicky označuje objekty – zatím však užívá konkrétní označení na základě vlastností objektu (např. haf jako pes). V dalším vývoji se pak symbolické funkce dále zdokonalují – zdokonaluje se kresba, provádění operací s mentálními reprezentacemi, ale především také řeč, ve které se dítě učí užívat arbitrární pojmy pro objekty okolního světa.&amp;lt;ref&amp;gt;Vágnerová, M. (2021). ''Vývojová psychologie: Dětství a dospívání''. Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Schopnost užívat symbolické funkce si dítě v průběhu raného vývoje osvojuje postupně. Jedním z nejvýznamnějších autorů, který popsal vývoj kognitivních funkcí u dítěte je '''[[Jean Piaget]]'''. Dle něj dochází k přechodu k symbolickým funkcím přibližně v období kolem druhého roku věku. Toto období (2–4 roky) nazývá jako symbolické předpojmové myšlení. Dítě v tomto věku je již schopné vytvářet mentální reprezentace objektů, je tedy schopné oddálené nápodoby a konání činnosti jen v mysli. Začíná se objevovat symbolická hra, kdy si dítě hraje „na něco“ (např. na lékaře) a dokáže používat objekty symbolicky, např. kamínek při hře použije jednou jako mašinku, jindy jako miminko. Ve svých kresebných výtvorech začíná vidět nějaký objekt, který kresba představuje. V řeči pak dochází k užívání předpojmů, kterými dítě symbolicky označuje objekty – zatím však užívá konkrétní označení na základě vlastností objektu (např. haf jako pes). V dalším vývoji se pak symbolické funkce dále zdokonalují – zdokonaluje se kresba, provádění operací s mentálními reprezentacemi, ale především také řeč, ve které se dítě učí užívat arbitrární pojmy pro objekty okolního světa.&amp;lt;ref&amp;gt;Vágnerová, M. (2021). ''Vývojová psychologie: Dětství a dospívání''. Karolinum.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l82&quot; &gt;Řádek 82:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 82:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Poruchy symbolických funkcí]]''' zahrnují poruchy řeči ([[afázie]]), počítání ([[akalkulie]]), psaní ([[agrafie]]), čtení ([[alexie]]), poznávání ([[agnózie]]), porozumění či produkce hudby ([[amúzie]]) a vykonávání účelných pohybů ([[apraxie]]). Tyto funkce mohou být narušeny nejčastěji při poškození parietálního laloku, např. při neurodegenerativním onemocnění nebo po cévní mozkové příhodě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:7&amp;quot;&amp;gt;Roth, J. &amp;amp; Uhrová, T. (Eds., 2020). ''Neuropsychiatrie''. Maxdorf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Poruchy symbolických funkcí]]''' zahrnují poruchy řeči ([[afázie]]), počítání ([[akalkulie]]), psaní ([[agrafie]]), čtení ([[alexie]]), poznávání ([[agnózie]]), porozumění či produkce hudby ([[amúzie]]) a vykonávání účelných pohybů ([[apraxie]]). Tyto funkce mohou být narušeny nejčastěji při poškození parietálního laloku, např. při neurodegenerativním onemocnění nebo po cévní mozkové příhodě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:7&amp;quot;&amp;gt;Roth, J. &amp;amp; Uhrová, T. (Eds., 2020). ''Neuropsychiatrie''. Maxdorf.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Specifickou funkcí pracující s mentálními reprezentacemi o myšlenkách, vjemech, pocitech či záměrech druhých lidí, je schopnost '''mentalizace''' či teorie mysli. Tato schopnost je důležitá pro emoční a sociální kognici, tedy pro porozumění sociálním interakcím a pro jejich zvládání. Prostřednictvím mentalizace jsme schopni &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zrcadlit &lt;/del&gt;pocity či zkušenosti druhých lidí, ale i připisovat myšlenky, pocity či záměry druhým lidem. Nejde o vrozenou schopnost, děti ji získávají asi v šesti letech věku, jak ukazuje např. Sally-Anne test, avšak výsledky výzkumů jsou v tomto rozdílné. U některých duševních nemocí je schopnost mentalizace narušena. Nejčastěji bývá narušení mentalizace spojováno s poruchou autistického spektra či se schizofrenií, může být ale přítomno i u některých poruch osobnosti (např. u hraniční poruchy osobnosti). U poruch autistického spektra se ukazuje, že zde chybí především spontánní mentalizace, automatické zpracovávání mentálního stavu druhých lidí. U schizofrenie může být mentalizace produkována chybně (např. paranoidní schizofrenie).&amp;lt;ref&amp;gt;Kessels, R., Eling, P., Ponds, R., Spikman, J., &amp;amp; van Zandvoort, M. (Eds., 2017). ''Clinical neuropsychology''. Boom.&amp;lt;/ref&amp;gt;  U hraniční poruchy osobnosti může být neosvojení schopnosti mentalizace způsobeno narušením attachmentu v raném vývoji a může pak vysvětlovat neschopnost vyznat se ve vlastních emocích vedoucí k emoční labilitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Specifickou funkcí pracující s mentálními reprezentacemi o myšlenkách, vjemech, pocitech či záměrech druhých lidí, je schopnost '''mentalizace''' či teorie mysli. Tato schopnost je důležitá pro emoční a sociální kognici, tedy pro porozumění sociálním interakcím a pro jejich zvládání. Prostřednictvím mentalizace jsme schopni &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zrpcadlit &lt;/ins&gt;pocity či zkušenosti druhých lidí, ale i připisovat myšlenky, pocity či záměry druhým lidem. Nejde o vrozenou schopnost, děti ji získávají asi v šesti letech věku, jak ukazuje např. Sally-Anne test, avšak výsledky výzkumů jsou v tomto rozdílné. U některých duševních nemocí je schopnost mentalizace narušena. Nejčastěji bývá narušení mentalizace spojováno s poruchou autistického spektra či se schizofrenií, může být ale přítomno i u některých poruch osobnosti (např. u hraniční poruchy osobnosti). U poruch autistického spektra se ukazuje, že zde chybí především spontánní mentalizace, automatické zpracovávání mentálního stavu druhých lidí. U schizofrenie může být mentalizace produkována chybně (např. paranoidní schizofrenie).&amp;lt;ref&amp;gt;Kessels, R., Eling, P., Ponds, R., Spikman, J., &amp;amp; van Zandvoort, M. (Eds., 2017). ''Clinical neuropsychology''. Boom.&amp;lt;/ref&amp;gt;  U hraniční poruchy osobnosti může být neosvojení schopnosti mentalizace způsobeno narušením attachmentu v raném vývoji a může pak vysvětlovat neschopnost vyznat se ve vlastních emocích vedoucí k emoční labilitě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:5&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Patologické užívání symbolů''' může být součástí [[poruchy myšlení]] označované jako '''symbolické a magické myšlení'''. Člověk se symbolickým myšlením vytváří a užívá symboly, které jsou pro ostatní nesrozumitelné, připisuje objektům a jevům v realitě symbolický či magický význam. Například jedinec s tímto myšlením může popisovat, že nevychází ven kvůli tomu, že potkal 6 aut, otci bylo 66 let a všude po cestě ho provázelo číslo 6, což považuje za důkaz neustálé přítomnosti ďábla (666). V magickém myšlení užívané symboly odkazují např. k zásahu nadpřirozených sil. Tento druh myšlení se typicky vyskytuje u schizofrenního onemocnění. Nepatologicky se takové myšlení vyskytuje např. u dětí, v určitých kulturách či jako osobnostní rys pověrčivosti – na rozdíl od patologie zde však toto myšlení není tak časté, zahlcující a ovlivňující jedincovu osobnost a jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:7&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Patologické užívání symbolů''' může být součástí [[poruchy myšlení]] označované jako '''symbolické a magické myšlení'''. Člověk se symbolickým myšlením vytváří a užívá symboly, které jsou pro ostatní nesrozumitelné, připisuje objektům a jevům v realitě symbolický či magický význam. Například jedinec s tímto myšlením může popisovat, že nevychází ven kvůli tomu, že potkal 6 aut, otci bylo 66 let a všude po cestě ho provázelo číslo 6, což považuje za důkaz neustálé přítomnosti ďábla (666). V magickém myšlení užívané symboly odkazují např. k zásahu nadpřirozených sil. Tento druh myšlení se typicky vyskytuje u schizofrenního onemocnění. Nepatologicky se takové myšlení vyskytuje např. u dětí, v určitých kulturách či jako osobnostní rys pověrčivosti – na rozdíl od patologie zde však toto myšlení není tak časté, zahlcující a ovlivňující jedincovu osobnost a jednání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:7&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l110&quot; &gt;Řádek 110:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 110:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Externí odkazy===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Externí odkazy===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Seznam symbolů: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;nowiki&amp;gt;&lt;/del&gt;https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_symbols&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;&lt;/del&gt;/&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;nowiki&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Seznam symbolů: https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_symbols&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;*Poruchy symbolických funkcí: https://www.wikiskripta.eu/w&lt;/ins&gt;/&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Poruchy_%C5%99e%C4%8Di_a_dal%C5%A1%C3%ADch_symbolick%C3%BDch_funkc%C3%AD&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Psychoanalýza]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Analytická psychologie]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Kognitivní psychologie]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Symbolický interakcionismus]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Psychologie řeči. Psycholingvistika]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Klíčová slova===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Klíčová slova===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=70858&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci v 20. 3. 2022, 23:36</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=70858&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-20T23:36:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 20. 3. 2022, 23:36&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l3&quot; &gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 3:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Klasifikace symbolů==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Klasifikace symbolů==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Americký filosof a zakladatel moderní sémiotiky '''[[Charles Sanders Peirce]]''' rozdělil symboly či znaky do tří kategorií, přičemž v každé rozlišil tři typy. První kategorie rozlišuje symboly na základě symbolu samotného (qualisigns, sinsigns, legisigns), dle toho, zda můžeme fenomén poznat bezprostředně (např. vjem červené barvy), jako reakci ve vztahu k jiným (např. síla) nebo zprostředkovaně skrze spojitost s určitou myšlenkou či pravidlem. Druhá kategorie rozlišuje znaky na základě způsobu jakým tento znak odkazuje na daný objekt (index, ikon, symbol). Třetí pak klasifikuje na základě vztahu k interpretovi symbolu (rhemes, dicisigns, arguments). Zde popíšeme pouze nejznámější a nejužívanější druhou kategorii klasifikace symbolů, pro více informací o ostatních kategoriích viz anglický článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Semiotic_theory_of_Charles_Sanders_Peirce Semiotic theory of Charles Sanders Peirce].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Americký filosof a zakladatel moderní sémiotiky '''[[Charles Sanders Peirce]]''' rozdělil symboly či znaky do tří kategorií, přičemž v každé rozlišil tři typy. První kategorie rozlišuje symboly na základě symbolu samotného (qualisigns, sinsigns, legisigns), dle toho, zda můžeme fenomén poznat bezprostředně (např. vjem červené barvy), jako reakci ve vztahu k jiným (např. síla) nebo zprostředkovaně skrze spojitost s určitou myšlenkou či pravidlem. Druhá kategorie rozlišuje znaky na základě způsobu jakým tento znak odkazuje na daný objekt (index, ikon, symbol). Třetí pak klasifikuje na základě vztahu k interpretovi symbolu (rhemes, dicisigns, arguments). Zde popíšeme pouze nejznámější a nejužívanější druhou kategorii klasifikace symbolů, pro více informací o ostatních kategoriích viz anglický článek [https://en.wikipedia.org/wiki/Semiotic_theory_of_Charles_Sanders_Peirce Semiotic theory of Charles Sanders Peirce].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Soubor:RU road sign 2.1.svg|náhled|123x123pixelů|Symbol – dopravní značka]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Index''' odkazuje na objekt přímo, přirozeně, na základě reálného spojení s daným objektem. Může být i přímo jeho součástí či kauzální reakcí na objekt. Například kouř odkazuje na oheň, hrom odkazuje na blesk. V jazyce pak indexem mohou být ukazovací zájmena „to“, „ten“ apod. Vztah mezi indexem a objektem je faktický, nezávislý na interpretaci jedince.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Index''' odkazuje na objekt přímo, přirozeně, na základě reálného spojení s daným objektem. Může být i přímo jeho součástí či kauzální reakcí na objekt. Například kouř odkazuje na oheň, hrom odkazuje na blesk. V jazyce pak indexem mohou být ukazovací zájmena „to“, „ten“ apod. Vztah mezi indexem a objektem je faktický, nezávislý na interpretaci jedince.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l43&quot; &gt;Řádek 43:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 43:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Symbol v lacanovské psychoanalýze===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Symbol v lacanovské psychoanalýze===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Soubor:Jacques Lacan.jpg|náhled|Jacques Lacan]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Jacques Lacan]]''' (1901–1981) byl francouzský psychoanalytik. K psychoanalýze nepřistupuje jako ke klinickému oboru, ale spíše z hlediska jazyka, literatury, filosofie. Jeho díla jsou temná a těžko srozumitelná, překladatelé uvádí, že je těžké je překládat, stejně jako je těžké dobře přeložit báseň. Hraje si s jazykem, užívá slovní hříčky, vtipy či zvukové asociace. Lacan vychází z Freuda, avšak vydal se především směrem '''jazyka'''. Z Freudovy práce nejvíce oceňuje jeho výklad snů, neurotické symptomy a přeřeknutí, kde navazuje na Freudovo pojetí jazyka a jeho vztah k subjektivitě a zkušenosti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Jacques Lacan]]''' (1901–1981) byl francouzský psychoanalytik. K psychoanalýze nepřistupuje jako ke klinickému oboru, ale spíše z hlediska jazyka, literatury, filosofie. Jeho díla jsou temná a těžko srozumitelná, překladatelé uvádí, že je těžké je překládat, stejně jako je těžké dobře přeložit báseň. Hraje si s jazykem, užívá slovní hříčky, vtipy či zvukové asociace. Lacan vychází z Freuda, avšak vydal se především směrem '''jazyka'''. Z Freudovy práce nejvíce oceňuje jeho výklad snů, neurotické symptomy a přeřeknutí, kde navazuje na Freudovo pojetí jazyka a jeho vztah k subjektivitě a zkušenosti.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l102&quot; &gt;Řádek 102:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 103:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Zdroje obrázků===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Zdroje obrázků===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Sigmund Freud: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sigmund_Freud_LIFE.jpg&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;*Symbol – dopravní značka: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:RU_road_sign_2.1.svg&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Carl Gustav Jung: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:ETH-BIB-Jung,_Carl_Gustav_(1875-1961)-Portrait-Portr_14163_(cropped).tif&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Sigmund Freud: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sigmund_Freud_LIFE.jpg&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Carl Gustav Jung: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:ETH-BIB-Jung,_Carl_Gustav_(1875-1961)-Portrait-Portr_14163_(cropped).tif&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;*Jacques Lacan: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Jacques_Lacan.jpg&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Externí odkazy===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Externí odkazy===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=70854&amp;oldid=prev</id>
		<title>Monika.Krejci: /* Symbol v klasické psychoanalýze */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Psychologie_symbolu&amp;diff=70854&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2022-03-20T09:37:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Symbol v klasické psychoanalýze&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 20. 3. 2022, 09:37&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l19&quot; &gt;Řádek 19:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 19:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Symbol v klasické psychoanalýze===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Symbol v klasické psychoanalýze===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;[[Soubor:Sigmund Freud LIFE.jpg|náhled|Sigmund Freud]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Otázku symbolizace a symbolického jazyka přinesl do vědecké oblasti významně a jako jeden z prvních '''[[Sigmund Freud]]''' (1856–1939), zakladatel [[Psychoanalýza|psychoanalýzy]]. Jak bude podrobněji rozebráno dále, symboly jsou podle něj především projevy [[nevědomí]] ve vědomém životě. Symbolickou funkci tedy mají například sny, symptomy nemocí či parapraxe.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Otázku symbolizace a symbolického jazyka přinesl do vědecké oblasti významně a jako jeden z prvních '''[[Sigmund Freud]]''' (1856–1939), zakladatel [[Psychoanalýza|psychoanalýzy]]. Jak bude podrobněji rozebráno dále, symboly jsou podle něj především projevy [[nevědomí]] ve vědomém životě. Symbolickou funkci tedy mají například sny, symptomy nemocí či parapraxe.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l29&quot; &gt;Řádek 29:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 30:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další významnou oblastí symbolizace v klasické psychoanalýze je Freudův '''výklad nemocí'''. Freud pokládá symptomy nemocí za symboly či projevy nevědomých konfliktů a traumatických zážitků z dětství, opět často spojených se sexualitou. Například hysterii spojuje se zážitkem svádění během vývoje, obsedantní poruchu s fixací v análním stadiu a úzkost považuje za důsledek nahromadění libida. Tato Freudova sexuální etiologie neuróz je však již překonaná, i Freud sám později o sexuální příčině neuróz pochyboval. (přednášky doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D.) I dnes se však má za to, že mnoho somatických chorob vzniká v důsledku vnitřního konfliktu, a tak mohou symptomy vystupovat jako symboly psychického stavu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Další významnou oblastí symbolizace v klasické psychoanalýze je Freudův '''výklad nemocí'''. Freud pokládá symptomy nemocí za symboly či projevy nevědomých konfliktů a traumatických zážitků z dětství, opět často spojených se sexualitou. Například hysterii spojuje se zážitkem svádění během vývoje, obsedantní poruchu s fixací v análním stadiu a úzkost považuje za důsledek nahromadění libida. Tato Freudova sexuální etiologie neuróz je však již překonaná, i Freud sám později o sexuální příčině neuróz pochyboval. (přednášky doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D.) I dnes se však má za to, že mnoho somatických chorob vzniká v důsledku vnitřního konfliktu, a tak mohou symptomy vystupovat jako symboly psychického stavu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Symbol v &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;analytické (jungián.) psychologii&lt;/del&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Symbol v &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;analytickychologii&lt;/ins&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Carl Gustav Jung]]''' (1875–1961) je dalším autorem, v jehož práci mají symboly významnou roli. Symboly objevující se v náboženství, mytologii či umění považuje za projev '''kolektivního nevědomí'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Popisuje ho vedle osobního nevědomí, ega a bytostného Já jako jednu ze složek &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;osobnosti &lt;/del&gt;či psyché. Obsahuje dle Junga dědictví našich předků, jejich negativní i pozitivní zkušenosti a na základě nich vrozené reakce na opakující se situace a události. Je to jakási obdoba instinktu u lidí, která je kulturně vázaná, jakýsi předpřipravený vzorec chování. Tyto obsahy kolektivního nevědomí Jung nazývá '''archetypy'''. Na rozdíl od Freuda, který nevědomí považuje za zdroj možného ohrožení vědomého ega, Jung pokládá kolektivní nevědomí za možný zdroj životní moudrosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Kast, V. &amp;amp; Riedel, I. (Eds., 2014). ''Vybrané spisy C. G. Junga.'' Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;[[Soubor:ETH-BIB-Jung, Carl Gustav (1875-1961)-Portrait-Portr 14163 (cropped).tif|náhled|Carl Gustav Jung]]&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''[[Carl Gustav Jung]]''' (1875–1961) je dalším autorem, v jehož práci mají symboly významnou roli. Symboly objevující se v náboženství, mytologii či umění považuje za projev '''kolektivního nevědomí'''.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt; Popisuje ho vedle osobního nevědomí, ega a bytostného Já jako jednu ze složek &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;osobnosi &lt;/ins&gt;či psyché. Obsahuje dle Junga dědictví našich předků, jejich negativní i pozitivní zkušenosti a na základě nich vrozené reakce na opakující se situace a události. Je to jakási obdoba instinktu u lidí, která je kulturně vázaná, jakýsi předpřipravený vzorec chování. Tyto obsahy kolektivního nevědomí Jung nazývá '''archetypy'''. Na rozdíl od Freuda, který nevědomí považuje za zdroj možného ohrožení vědomého ega, Jung pokládá kolektivní nevědomí za možný zdroj životní moudrosti.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Kast, V. &amp;amp; Riedel, I. (Eds., 2014). ''Vybrané spisy C. G. Junga.'' Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jung popisuje, že různé symboly, které se v historii lidstva opakují, mohou odkazovat mimo jiné právě na archetypy a vyvolávají v nás tak tendence k určitým emočním či imaginativním obsahům. Archetyp nemůžeme vidět, vidíme však symbol, který s ním souvisí. Na rozdíl od Freuda je dle Junga symbol nejednoznačným odkazem, náznakem nějakého konfliktu, komplexu či archetypu, nikoli jednoznačným vyjádřením nevědomého (často sexuálního) přání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Müller, L. &amp;amp; Müller, A. (Eds., 2006). ''Slovník analytické psychologie''. Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Při spatření určitého symbolu můžeme pociťovat např. úctu, ačkoli to není dáno žádným osobním zážitkem, ale jde právě o kolektivní zkušenost od našich předků. Jako hlavní archetypy Jung popisuje personu (sociální role, maska skrývající pravou podstatu jedince), animus a anima (mužský princip přítomný v ženě a ženský princip přítomný v muži), stín (pudová složka, osobní nevědomí) a bytostné Já (jedna ze čtyř základních složek osobnosti). Dále popisuje např. archetyp ideálního partnera, archetyp života, smrti, smyslu, hrdiny, matky, otce apod. K archetypům pak odkazují různé symboly, např. symbolem plodnosti může být vajíčko, pomlázka, symbolem smrti např. kříž, kosa, lebka. (přednášky doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D.)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Jung popisuje, že různé symboly, které se v historii lidstva opakují, mohou odkazovat mimo jiné právě na archetypy a vyvolávají v nás tak tendence k určitým emočním či imaginativním obsahům. Archetyp nemůžeme vidět, vidíme však symbol, který s ním souvisí. Na rozdíl od Freuda je dle Junga symbol nejednoznačným odkazem, náznakem nějakého konfliktu, komplexu či archetypu, nikoli jednoznačným vyjádřením nevědomého (často sexuálního) přání.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:3&amp;quot;&amp;gt;Müller, L. &amp;amp; Müller, A. (Eds., 2006). ''Slovník analytické psychologie''. Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; Při spatření určitého symbolu můžeme pociťovat např. úctu, ačkoli to není dáno žádným osobním zážitkem, ale jde právě o kolektivní zkušenost od našich předků. Jako hlavní archetypy Jung popisuje personu (sociální role, maska skrývající pravou podstatu jedince), animus a anima (mužský princip přítomný v ženě a ženský princip přítomný v muži), stín (pudová složka, osobní nevědomí) a bytostné Já (jedna ze čtyř základních složek osobnosti). Dále popisuje např. archetyp ideálního partnera, archetyp života, smrti, smyslu, hrdiny, matky, otce apod. K archetypům pak odkazují různé symboly, např. symbolem plodnosti může být vajíčko, pomlázka, symbolem smrti např. kříž, kosa, lebka. (přednášky doc. PhDr. MUDr. Mgr. Radvana Bahbouha, Ph.D.)&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l94&quot; &gt;Řádek 94:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 96:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Další doporučená literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Další doporučená literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Boss, M. (2002). ''Včera v noci se mi zdálo''. Triton.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Boss, M. (2002). ''Včera v noci se mi zdálo''. Triton.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Freud, S. (2016). ''Psychopatologie všedního života''. Portál.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Freud, S. (2016). ''Psychopatologie všedního života''. Portál.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Jung, C. G. (2017). ''Člověk a jeho symboly''. Portál.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Jung, C. G. (2017). ''Člověk a jeho symboly''. Portál.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Zdroje obrázků===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Zdroje obrázků===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Sigmund Freud: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:Sigmund_Freud_LIFE.jpg&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Carl Gustav Jung: https://commons.wikimedia.org/wiki/File:ETH-BIB-Jung,_Carl_Gustav_(1875-1961)-Portrait-Portr_14163_(cropped).tif&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Externí odkazy===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Externí odkazy===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Seznam symbolů: &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_symbols&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Seznam symbolů: &amp;lt;nowiki&amp;gt;https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_symbols&amp;lt;/nowiki&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Odkazy na související články===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Monika.Krejci</name></author>
		
	</entry>
</feed>