<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=U%C5%BEivatel%3ALenka.Pithova</id>
	<title>Uživatel:Lenka.Pithova - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=U%C5%BEivatel%3ALenka.Pithova"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Lenka.Pithova&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-14T13:11:40Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Lenka.Pithova&amp;diff=28972&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lenka.Pithova: /* PROPAGANDA */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Lenka.Pithova&amp;diff=28972&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-08T12:34:09Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;PROPAGANDA&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 8. 1. 2016, 12:34&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l5&quot; &gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== '''Druhy propagandy''' ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== '''Druhy propagandy''' ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Rozlišujeme určité druhy, formy propagandy. Tyto formy utvořil francouzský sociolog Jacques Ellul. Byl to ostrý kritik sovětského komunismu a jeho nejčastějším tématem byla právě propaganda.Propagandu rozdělil na bílou, šedou a černou. Bílá propaganda vychází z identifikovatelného, známého zdroje. Je charakteristická jemnějšími metodami přesvědčování. Obsah sdělení je co nejpřesnější. Informace, které jsou předkládány pro posluchače lze považovat za důvěryhodné. Avšak prezentace je podána tak, aby bylo zřejmé, kdo je &amp;quot;dobrý&amp;quot; a kdo &amp;quot;zlý&amp;quot;. Snaží se přesvědčit, že tvůrce sdělení zastává nejlepší názory. Černá propaganda oproti propagandě bílé pouze vytváří dojem, že pochází ze známého zdroje, ale to je pouze zástěrka. Snaha podvést posluchače je jedním z účelů. Nese významné sdělení, ale snaží se ho zakrýt za své záměry. Černá propaganda nejčastěji využívá dezinformací, polopravd... Zde bych ráda uvedla jeden naprosto typický, všem dobře známý příklad černé propagandy a to Josepha Goebbelse. Goebbels byl jeden z nejvyšších představitelů nacismu a nejbližší spolupracovník Adolfa Hitlera. Co je v tomto ohledu podstatné je fakt, že byl říšským ministrem propagandy. Vedl ministerstvo pro lidovou osvětu a propagandu. Byl to &amp;quot;vynikající&amp;quot; demagog a řečník, který pro dosažení svého propagovaného cíle udělal cokoli, včetně použití surového násilí. Bohužel za použití násilí tak získal mnoho &amp;quot;příznivců&amp;quot; jeho ideologie. Ovšem nejen Goebbels, ale samotný Adolf Hitler se netajil svými propagandistickými záměry. Jak sám jednou řekl: ''Každá propaganda musí být populární na takovém intelektuálním stupni, aby jej i nejhloupější z těch, vůči kterým je nasměrovaná, porozuměli...Což je šikovné a ustavičné aplikování,lidi můžou vidět ráj jako peklo a naopak - nejhorší způsob života můžou považovat za ráj. '' Mezi těmito dvěma naprosto rozdílnými póly stojí jakási &amp;quot;střední cesta&amp;quot; tedy šedá propaganda. Zdroj informací může být a nemusí přesně určen a obsah sdělení bývá nejasný. Tato propaganda se využívá hlavně k ospravedlňování vojenských akcí. Účelem této propagandy je tedy zmatení nepřítele a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;způsobit &lt;/del&gt;mu tak materiální, vojenské ztráty.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Rozlišujeme určité druhy, formy propagandy. Tyto formy utvořil francouzský sociolog Jacques Ellul. Byl to ostrý kritik sovětského komunismu a jeho nejčastějším tématem byla právě propaganda.Propagandu rozdělil na bílou, šedou a černou. Bílá propaganda vychází z identifikovatelného, známého zdroje. Je charakteristická jemnějšími metodami přesvědčování. Obsah sdělení je co nejpřesnější. Informace, které jsou předkládány pro posluchače lze považovat za důvěryhodné. Avšak prezentace je podána tak, aby bylo zřejmé, kdo je &amp;quot;dobrý&amp;quot; a kdo &amp;quot;zlý&amp;quot;. Snaží se přesvědčit, že tvůrce sdělení zastává nejlepší názory. Černá propaganda oproti propagandě bílé pouze vytváří dojem, že pochází ze známého zdroje, ale to je pouze zástěrka. Snaha podvést posluchače je jedním z účelů. Nese významné sdělení, ale snaží se ho zakrýt za své záměry. Černá propaganda nejčastěji využívá dezinformací, polopravd... Zde bych ráda uvedla jeden naprosto typický, všem dobře známý příklad černé propagandy a to Josepha Goebbelse. Goebbels byl jeden z nejvyšších představitelů nacismu a nejbližší spolupracovník Adolfa Hitlera. Co je v tomto ohledu podstatné je fakt, že byl říšským ministrem propagandy. Vedl ministerstvo pro lidovou osvětu a propagandu. Byl to &amp;quot;vynikající&amp;quot; demagog a řečník, který pro dosažení svého propagovaného cíle udělal cokoli, včetně použití surového násilí. Bohužel za použití násilí tak získal mnoho &amp;quot;příznivců&amp;quot; jeho ideologie. Ovšem nejen Goebbels, ale samotný Adolf Hitler se netajil svými propagandistickými záměry. Jak sám jednou řekl: ''Každá propaganda musí být populární na takovém intelektuálním stupni, aby jej i nejhloupější z těch, vůči kterým je nasměrovaná, porozuměli...Což je šikovné a ustavičné aplikování,lidi můžou vidět ráj jako peklo a naopak - nejhorší způsob života můžou považovat za ráj. '' Mezi těmito dvěma naprosto rozdílnými póly stojí jakási &amp;quot;střední cesta&amp;quot; tedy šedá propaganda. Zdroj informací může být a nemusí přesně určen a obsah sdělení bývá nejasný. Tato propaganda se využívá hlavně k ospravedlňování vojenských akcí. Účelem této propagandy je tedy zmatení nepřítele a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;způsobení &lt;/ins&gt;mu tak materiální, vojenské ztráty.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== '''Formy propagandy''' ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== '''Formy propagandy''' ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Propaganda se projevuje ve dvou základních formách. Jako &amp;quot;oslavná&amp;quot; propaganda, která má za cíl vytvořit kladný dojem na nějakou organizaci či vládu. Typickým příkladem této formy propagandy je nacistické Německo ve 30. letech 20. století, kdy se &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;konali &lt;/del&gt;volby a Hitler byl poté roku 1933 zvolen kancléřem, &amp;quot;díky&amp;quot; své skvěle promyšlené taktice, jak ovládnout masy lidí. Velmi známou propagandou přímo u nás, byla propaganda oslavující úspěchy socialismu a KSČ v tehdejším Československu. Velmi známým propagandistickým materiálem je &amp;quot;oslavné&amp;quot; video z Terezína, natočené během druhé světové války. Na videu jsou zachyceni židé při různých aktivitách. Cílem videa bylo ukázat, jak je s židy dobře v Terezíně zacházeno a jaký mají &amp;quot;kvalitní&amp;quot; život. Na videu jsou &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zachyceny &lt;/del&gt;různé sportovní aktivity apod. V druhém případě se jedná o propagandu &amp;quot;očerňující&amp;quot;. Klasickým příkladem je studená válka, kdy veškeré sdělovací prostředky v socialistických státech používaly tuto formu propagandy. USA z tohoto důvodu jako protiváhu vytvořily stanice Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. Svobodná Evropa nebo-li ''Radio Frree Europe/Radio Liberty, RFE/RL'' byla rozhlasová organizace založená samotným Kongresem USA, která měla za cíl šířit objektivní informace v diktátorských režimech. Hlas Ameriky, ''Voice of America'' byla původně rozhlasová později i známá televizní vysílací stanice. Hlavním cílem bylo poskytovat informace do zemí, kde vládla dezinformovanost a cenzura. Vysílání v českém jazyce bylo zahájeno v roce 1942. V rozhlase vysílali pořady známé osobnosti jako byl Jan Werich, Jiří Voskovec, Josef Škvorecký a Ivan  Medek. Ovšem v padesátých letech, kdy v Československu vládla vyostřená politická situace bylo vysílání přerušeno, stejně tak s počátkem pražského jara. Dále vysílání pokračovalo až v 70. letech až do roku 2004.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Propaganda se projevuje ve dvou základních formách. Jako &amp;quot;oslavná&amp;quot; propaganda, která má za cíl vytvořit kladný dojem na nějakou organizaci či vládu. Typickým příkladem této formy propagandy je nacistické Německo ve 30. letech 20. století, kdy se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;konaly &lt;/ins&gt;volby a Hitler byl poté roku 1933 zvolen kancléřem, &amp;quot;díky&amp;quot; své skvěle promyšlené taktice, jak ovládnout masy lidí. Velmi známou propagandou přímo u nás, byla propaganda oslavující úspěchy socialismu a KSČ v tehdejším Československu. Velmi známým propagandistickým materiálem je &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;také &lt;/ins&gt;&amp;quot;oslavné&amp;quot; video z Terezína, natočené během druhé světové války. Na videu jsou zachyceni židé při různých aktivitách. Cílem videa bylo ukázat, jak je s židy dobře v Terezíně zacházeno a jaký mají &amp;quot;kvalitní&amp;quot; život. Na videu jsou &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;viditelné &lt;/ins&gt;různé sportovní aktivity apod. V druhém případě se jedná o propagandu &amp;quot;očerňující&amp;quot;. Klasickým příkladem je studená válka, kdy veškeré sdělovací prostředky v socialistických státech používaly tuto formu propagandy. USA z tohoto důvodu jako protiváhu vytvořily stanice Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. Svobodná Evropa nebo-li ''Radio Frree Europe/Radio Liberty, RFE/RL'' byla rozhlasová organizace založená samotným Kongresem USA, která měla za cíl šířit objektivní informace v diktátorských režimech. Hlas Ameriky, ''Voice of America'' byla původně rozhlasová později i známá televizní vysílací stanice. Hlavním cílem bylo poskytovat informace do zemí, kde vládla dezinformovanost a cenzura. Vysílání v českém jazyce bylo zahájeno v roce 1942. V rozhlase vysílali pořady známé osobnosti jako byl Jan Werich, Jiří Voskovec, Josef Škvorecký a Ivan  Medek. Ovšem v padesátých letech, kdy v Československu vládla vyostřená politická situace bylo vysílání přerušeno, stejně tak s počátkem pražského jara. Dále vysílání pokračovalo až v 70. letech až do roku 2004.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== '''Propaganda kolem nás''' ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== '''Propaganda kolem nás''' ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Pithova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Lenka.Pithova&amp;diff=28967&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lenka.Pithova: /* Propaganda */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Lenka.Pithova&amp;diff=28967&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-08T12:20:30Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Propaganda&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 8. 1. 2016, 12:20&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== '''&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Propaganda&lt;/del&gt;''' ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== '''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;PROPAGANDA&lt;/ins&gt;''' ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Slovo propaganda vychází z latiny a znamená v samotném významu slova něco rozhlašovat, rozšiřovat, rozmnožovat. Propaganda rozšiřuje určité názory, informace za účelem vyvolání určitých postojů a jednání. Propaganda vytváří určité žádoucí společenské chování, ať negativně nebo pozitivně. Propaganda prezentuje určité ideje, názory, doktríny, postoje a ideologie. Usiluje o &amp;quot;naléhavé&amp;quot; vysvětlování svého postoje a snaží se důrazně formulovat. Zejména se snaží přesvědčit o správnosti své propagované myšlenky.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Slovo propaganda vychází z latiny a znamená v samotném významu slova něco rozhlašovat, rozšiřovat, rozmnožovat. Propaganda rozšiřuje určité názory, informace za účelem vyvolání určitých postojů a jednání. Propaganda vytváří určité žádoucí společenské chování, ať negativně nebo pozitivně. Propaganda prezentuje určité ideje, názory, doktríny, postoje a ideologie. Usiluje o &amp;quot;naléhavé&amp;quot; vysvětlování svého postoje a snaží se důrazně formulovat. Zejména se snaží přesvědčit o správnosti své propagované myšlenky.   &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== '''Druhy propagandy''' ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Rozlišujeme určité druhy, formy propagandy. Tyto formy utvořil francouzský sociolog Jacques Ellul. Byl to ostrý kritik sovětského komunismu a jeho nejčastějším tématem byla právě propaganda.Propagandu rozdělil na bílou, šedou a černou. Bílá propaganda vychází z identifikovatelného, známého zdroje. Je charakteristická jemnějšími metodami přesvědčování. Obsah sdělení je co nejpřesnější. Informace, které jsou předkládány pro posluchače lze považovat za důvěryhodné. Avšak prezentace je podána tak, aby bylo zřejmé, kdo je &amp;quot;dobrý&amp;quot; a kdo &amp;quot;zlý&amp;quot;. Snaží se přesvědčit, že tvůrce sdělení zastává nejlepší názory. Černá propaganda oproti propagandě bílé pouze vytváří dojem, že pochází ze známého zdroje, ale to je pouze zástěrka. Snaha podvést posluchače je jedním z účelů. Nese významné sdělení, ale snaží se ho zakrýt za své záměry. Černá propaganda nejčastěji využívá dezinformací, polopravd... Zde bych ráda uvedla jeden naprosto typický, všem dobře známý příklad černé propagandy a to Josepha Goebbelse. Goebbels byl jeden z nejvyšších představitelů nacismu a nejbližší spolupracovník Adolfa Hitlera. Co je v tomto ohledu podstatné je fakt, že byl říšským ministrem propagandy. Vedl ministerstvo pro lidovou osvětu a propagandu. Byl to &amp;quot;vynikající&amp;quot; demagog a řečník, který pro dosažení svého propagovaného cíle udělal cokoli, včetně použití surového násilí. Bohužel za použití násilí tak získal mnoho &amp;quot;příznivců&amp;quot; jeho ideologie. Ovšem nejen Goebbels, ale samotný Adolf Hitler se netajil svými propagandistickými záměry. Jak sám jednou řekl: ''Každá propaganda musí být populární na takovém intelektuálním stupni, aby jej i nejhloupější z těch, vůči kterým je nasměrovaná, porozuměli...Což je šikovné a ustavičné aplikování,lidi můžou vidět ráj jako peklo a naopak - nejhorší způsob života můžou považovat za ráj. '' Mezi těmito dvěma naprosto rozdílnými póly stojí jakási &amp;quot;střední cesta&amp;quot; tedy šedá propaganda. Zdroj informací může být a nemusí přesně určen a obsah sdělení bývá nejasný. Tato propaganda se využívá hlavně k ospravedlňování vojenských akcí. Účelem této propagandy je tedy zmatení nepřítele a způsobit mu tak materiální, vojenské ztráty.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Rozlišujeme určité druhy, formy propagandy. Tyto formy utvořil francouzský sociolog Jacques Ellul. Byl to ostrý kritik sovětského komunismu a jeho nejčastějším tématem byla právě propaganda.Propagandu rozdělil na bílou, šedou a černou. Bílá propaganda vychází z identifikovatelného, známého zdroje. Je charakteristická jemnějšími metodami přesvědčování. Obsah sdělení je co nejpřesnější. Informace, které jsou předkládány pro posluchače lze považovat za důvěryhodné. Avšak prezentace je podána tak, aby bylo zřejmé, kdo je &amp;quot;dobrý&amp;quot; a kdo &amp;quot;zlý&amp;quot;. Snaží se přesvědčit, že tvůrce sdělení zastává nejlepší názory. Černá propaganda oproti propagandě bílé pouze vytváří dojem, že pochází ze známého zdroje, ale to je pouze zástěrka. Snaha podvést posluchače je jedním z účelů. Nese významné sdělení, ale snaží se ho zakrýt za své záměry. Černá propaganda nejčastěji využívá dezinformací, polopravd... Zde bych ráda uvedla jeden naprosto typický, všem dobře známý příklad černé propagandy a to Josepha Goebbelse. Goebbels byl jeden z nejvyšších představitelů nacismu a nejbližší spolupracovník Adolfa Hitlera. Co je v tomto ohledu podstatné je fakt, že byl říšským ministrem propagandy. Vedl ministerstvo pro lidovou osvětu a propagandu. Byl to &amp;quot;vynikající&amp;quot; demagog a řečník, který pro dosažení svého propagovaného cíle udělal cokoli, včetně použití surového násilí. Bohužel za použití násilí tak získal mnoho &amp;quot;příznivců&amp;quot; jeho ideologie. Ovšem nejen Goebbels, ale samotný Adolf Hitler se netajil svými propagandistickými záměry. Jak sám jednou řekl: ''Každá propaganda musí být populární na takovém intelektuálním stupni, aby jej i nejhloupější z těch, vůči kterým je nasměrovaná, porozuměli...Což je šikovné a ustavičné aplikování,lidi můžou vidět ráj jako peklo a naopak - nejhorší způsob života můžou považovat za ráj. '' Mezi těmito dvěma naprosto rozdílnými póly stojí jakási &amp;quot;střední cesta&amp;quot; tedy šedá propaganda. Zdroj informací může být a nemusí přesně určen a obsah sdělení bývá nejasný. Tato propaganda se využívá hlavně k ospravedlňování vojenských akcí. Účelem této propagandy je tedy zmatení nepřítele a způsobit mu tak materiální, vojenské ztráty.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== '''Formy propagandy''' ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Propaganda se projevuje ve dvou základních formách. Jako &amp;quot;oslavná&amp;quot; propaganda, která má za cíl vytvořit kladný dojem na nějakou organizaci či vládu. Typickým příkladem této formy propagandy je nacistické Německo ve 30. letech 20. století, kdy se konali volby a Hitler byl poté roku 1933 zvolen kancléřem, &amp;quot;díky&amp;quot; své skvěle promyšlené taktice, jak ovládnout masy lidí. Velmi známou propagandou přímo u nás, byla propaganda oslavující úspěchy socialismu a KSČ v tehdejším Československu. Velmi známým propagandistickým materiálem je &amp;quot;oslavné&amp;quot; video z Terezína, natočené během druhé světové války. Na videu jsou zachyceni židé při různých aktivitách. Cílem videa bylo ukázat, jak je s židy dobře v Terezíně zacházeno a jaký mají &amp;quot;kvalitní&amp;quot; život. Na videu jsou zachyceny různé sportovní aktivity apod. V druhém případě se jedná o propagandu &amp;quot;očerňující&amp;quot;. Klasickým příkladem je studená válka, kdy veškeré sdělovací prostředky v socialistických státech používaly tuto formu propagandy. USA z tohoto důvodu jako protiváhu vytvořily stanice Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. Svobodná Evropa nebo-li ''Radio Frree Europe/Radio Liberty, RFE/RL'' byla rozhlasová organizace založená samotným Kongresem USA, která měla za cíl šířit objektivní informace v diktátorských režimech. Hlas Ameriky, ''Voice of America'' byla původně rozhlasová později i známá televizní vysílací stanice. Hlavním cílem bylo poskytovat informace do zemí, kde vládla dezinformovanost a cenzura. Vysílání v českém jazyce bylo zahájeno v roce 1942. V rozhlase vysílali pořady známé osobnosti jako byl Jan Werich, Jiří Voskovec, Josef Škvorecký a Ivan  Medek. Ovšem v padesátých letech, kdy v Československu vládla vyostřená politická situace bylo vysílání přerušeno, stejně tak s počátkem pražského jara. Dále vysílání pokračovalo až v 70. letech až do roku 2004.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Propaganda se projevuje ve dvou základních formách. Jako &amp;quot;oslavná&amp;quot; propaganda, která má za cíl vytvořit kladný dojem na nějakou organizaci či vládu. Typickým příkladem této formy propagandy je nacistické Německo ve 30. letech 20. století, kdy se konali volby a Hitler byl poté roku 1933 zvolen kancléřem, &amp;quot;díky&amp;quot; své skvěle promyšlené taktice, jak ovládnout masy lidí. Velmi známou propagandou přímo u nás, byla propaganda oslavující úspěchy socialismu a KSČ v tehdejším Československu. Velmi známým propagandistickým materiálem je &amp;quot;oslavné&amp;quot; video z Terezína, natočené během druhé světové války. Na videu jsou zachyceni židé při různých aktivitách. Cílem videa bylo ukázat, jak je s židy dobře v Terezíně zacházeno a jaký mají &amp;quot;kvalitní&amp;quot; život. Na videu jsou zachyceny různé sportovní aktivity apod. V druhém případě se jedná o propagandu &amp;quot;očerňující&amp;quot;. Klasickým příkladem je studená válka, kdy veškeré sdělovací prostředky v socialistických státech používaly tuto formu propagandy. USA z tohoto důvodu jako protiváhu vytvořily stanice Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. Svobodná Evropa nebo-li ''Radio Frree Europe/Radio Liberty, RFE/RL'' byla rozhlasová organizace založená samotným Kongresem USA, která měla za cíl šířit objektivní informace v diktátorských režimech. Hlas Ameriky, ''Voice of America'' byla původně rozhlasová později i známá televizní vysílací stanice. Hlavním cílem bylo poskytovat informace do zemí, kde vládla dezinformovanost a cenzura. Vysílání v českém jazyce bylo zahájeno v roce 1942. V rozhlase vysílali pořady známé osobnosti jako byl Jan Werich, Jiří Voskovec, Josef Škvorecký a Ivan  Medek. Ovšem v padesátých letech, kdy v Československu vládla vyostřená politická situace bylo vysílání přerušeno, stejně tak s počátkem pražského jara. Dále vysílání pokračovalo až v 70. letech až do roku 2004.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V běžném životě se všichni setkáváme s určitou formou propagandy. Může se jednat např. o nejrůznější zájmová sdružení a organizace, vládu, církev (která byla zdrojem propagandy už od svého počátku) a politiku. Právě v politice můžeme sledovat nejčastější projevy propagandy, kdy jednotlivé strany propagují svou určitou ideu za cílem získání co nejvíce příznivců, tedy voličů. Jako podpůrné formy využívají svůj volební program a propagují svou politickou stranu např. na veřejných místech (billboardy ve městech, demonstrace, předvolební kampaně, sponzorství...) &lt;/del&gt;Propaganda &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tak formuje veřejné mínění.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== '''&lt;/ins&gt;Propaganda &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;kolem nás''' ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve spojení s tématem propagandy nelze opomenout jméno Edwarda L. Bernayse, který se stal americkým zakladatelem '''public relations''' a byl expertem na propagandu. Byl synovcem psychiatra Sigmunda Freuda a během první světové války působil v Creelově komisi pro informování veřejnosti, byl to propagandistický orgán americké vlády. Vydal i stejnojmennou knihu s názvem ''Propaganda''. Ráda bych toto téma uzavřela jeho výrokem, který rozhodně stojí za zamyšlení: ''Vědomá a organizovaná manipulace organizovaných zvyků a názorů mas je důležitým prvkem v demokratické společnosti. Ti, kteří manipulují tento neviditelný mechanismus společnosti, tak vytvářejí neviditelnou vládu, jež je skutečnou mocí v naší zemi.''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V běžném životě se všichni setkáváme s určitou formou propagandy. Může se jednat např. o nejrůznější zájmová sdružení a organizace, vládu, církev (která byla zdrojem propagandy už od svého počátku) a politiku. Právě v politice můžeme sledovat nejčastější projevy propagandy, kdy jednotlivé strany propagují svou určitou ideu za cílem získání co nejvíce příznivců, tedy voličů. Jako podpůrné formy využívají svůj volební program a propagují svou politickou stranu např. na veřejných místech (billboardy ve městech, demonstrace, předvolební kampaně, sponzorství...) Propaganda tak formuje veřejné mínění.&lt;/ins&gt;Ve spojení s tématem propagandy nelze opomenout jméno Edwarda L. Bernayse, který se stal americkým zakladatelem '''public relations''' a byl expertem na propagandu. Byl synovcem psychiatra Sigmunda Freuda a během první světové války působil v Creelově komisi pro informování veřejnosti, byl to propagandistický orgán americké vlády. Vydal i stejnojmennou knihu s názvem ''Propaganda''. Ráda bych toto téma uzavřela jeho výrokem, který rozhodně stojí za zamyšlení: ''Vědomá a organizovaná manipulace organizovaných zvyků a názorů mas je důležitým prvkem v demokratické společnosti. Ti, kteří manipulují tento neviditelný mechanismus společnosti, tak vytvářejí neviditelnou vládu, jež je skutečnou mocí v naší zemi.''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== '''Reference''' &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== '''Reference''' ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Propaganda [online]. c2016 [citováno 8. 01. 2016]. Dostupný z WWW: &amp;lt;https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Propaganda&amp;amp;oldid=13198942&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Propaganda [online]. c2016 [citováno 8. 01. 2016]. Dostupný z WWW: &amp;lt;https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Propaganda&amp;amp;oldid=13198942&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;BLINKA, Jan. PLAKÁT JAKO MÉDIUM PROPAGANDY [online]. Brno, 2010, 2010 [cit. 2016-01-08]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/257346/ff_b/Blinka-Bakalarska_prace.pdf. Bakalářská. Filosofická fakulta Masarykova univerzita. Vedoucí práce Doc. PhDr. Ladislav Kesner, PhD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;BLINKA, Jan. PLAKÁT JAKO MÉDIUM PROPAGANDY [online]. Brno, 2010, 2010 [cit. 2016-01-08]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/257346/ff_b/Blinka-Bakalarska_prace.pdf. Bakalářská. Filosofická fakulta Masarykova univerzita. Vedoucí práce Doc. PhDr. Ladislav Kesner, PhD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Pithova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Lenka.Pithova&amp;diff=28964&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lenka.Pithova: /* Reference */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Lenka.Pithova&amp;diff=28964&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-08T11:50:40Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Reference&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 8. 1. 2016, 11:50&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l16&quot; &gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 16:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Propaganda [online]. c2016 [citováno 8. 01. 2016]. Dostupný z WWW: &amp;lt;https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Propaganda&amp;amp;oldid=13198942&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Propaganda [online]. c2016 [citováno 8. 01. 2016]. Dostupný z WWW: &amp;lt;https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Propaganda&amp;amp;oldid=13198942&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ref&lt;/del&gt;&amp;gt;BLINKA, Jan. PLAKÁT JAKO MÉDIUM PROPAGANDY [online]. Brno, 2010, 2010 [cit. 2016-01-08]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/257346/ff_b/Blinka-Bakalarska_prace.pdf. Bakalářská. Filosofická fakulta Masarykova univerzita. Vedoucí práce Doc. PhDr. Ladislav Kesner, PhD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;references/&lt;/ins&gt;&amp;gt;BLINKA, Jan. PLAKÁT JAKO MÉDIUM PROPAGANDY [online]. Brno, 2010, 2010 [cit. 2016-01-08]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/257346/ff_b/Blinka-Bakalarska_prace.pdf. Bakalářská. Filosofická fakulta Masarykova univerzita. Vedoucí práce Doc. PhDr. Ladislav Kesner, PhD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Pithova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Lenka.Pithova&amp;diff=28963&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lenka.Pithova: /* Reference */</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Lenka.Pithova&amp;diff=28963&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-08T11:49:46Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Reference&lt;/span&gt;&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 8. 1. 2016, 11:49&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l15&quot; &gt;Řádek 15:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 15:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Propaganda [online]. c2016 [citováno 8. 01. 2016]. Dostupný z WWW: &amp;lt;https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Propaganda&amp;amp;oldid=13198942&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Propaganda [online]. c2016 [citováno 8. 01. 2016]. Dostupný z WWW: &amp;lt;https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Propaganda&amp;amp;oldid=13198942&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;BLINKA, Jan. PLAKÁT JAKO MÉDIUM PROPAGANDY [online]. Brno, 2010, 2010 [cit. 2016-01-08]. Dostupné z: https://is.muni.cz/th/257346/ff_b/Blinka-Bakalarska_prace.pdf. Bakalářská. Filosofická fakulta Masarykova univerzita. Vedoucí práce Doc. PhDr. Ladislav Kesner, PhD.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Pithova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Lenka.Pithova&amp;diff=28962&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lenka.Pithova v 8. 1. 2016, 11:39</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Lenka.Pithova&amp;diff=28962&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-08T11:39:58Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 8. 1. 2016, 11:39&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l11&quot; &gt;Řádek 11:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 11:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve spojení s tématem propagandy nelze opomenout jméno Edwarda L. Bernayse, který se stal americkým zakladatelem '''public relations''' a byl expertem na propagandu. Byl synovcem psychiatra Sigmunda Freuda a během první světové války působil v Creelově komisi pro informování veřejnosti, byl to propagandistický orgán americké vlády. Vydal i stejnojmennou knihu s názvem ''Propaganda''. Ráda bych toto téma uzavřela jeho výrokem, který rozhodně stojí za zamyšlení: ''Vědomá a organizovaná manipulace organizovaných zvyků a názorů mas je důležitým prvkem v demokratické společnosti. Ti, kteří manipulují tento neviditelný mechanismus společnosti, tak vytvářejí neviditelnou vládu, jež je skutečnou mocí v naší zemi.''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve spojení s tématem propagandy nelze opomenout jméno Edwarda L. Bernayse, který se stal americkým zakladatelem '''public relations''' a byl expertem na propagandu. Byl synovcem psychiatra Sigmunda Freuda a během první světové války působil v Creelově komisi pro informování veřejnosti, byl to propagandistický orgán americké vlády. Vydal i stejnojmennou knihu s názvem ''Propaganda''. Ráda bych toto téma uzavřela jeho výrokem, který rozhodně stojí za zamyšlení: ''Vědomá a organizovaná manipulace organizovaných zvyků a názorů mas je důležitým prvkem v demokratické společnosti. Ti, kteří manipulují tento neviditelný mechanismus společnosti, tak vytvářejí neviditelnou vládu, jež je skutečnou mocí v naší zemi.''&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== '''Reference''' ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;references/&amp;gt;Wikipedie: Otevřená encyklopedie: Propaganda [online]. c2016 [citováno 8. 01. 2016]. Dostupný z WWW: &amp;lt;https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Propaganda&amp;amp;oldid=13198942&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Pithova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Lenka.Pithova&amp;diff=28961&amp;oldid=prev</id>
		<title>Lenka.Pithova: Založena nová stránka s textem „== '''Propaganda''' ==  Slovo propaganda vychází z latiny a znamená v samotném významu slova něco rozhlašovat, rozšiřovat, rozmnožovat. Propagand…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=U%C5%BEivatel:Lenka.Pithova&amp;diff=28961&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-08T11:21:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „== &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Propaganda&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; ==  Slovo propaganda vychází z latiny a znamená v samotném významu slova něco rozhlašovat, rozšiřovat, rozmnožovat. Propagand…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;== '''Propaganda''' ==&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Slovo propaganda vychází z latiny a znamená v samotném významu slova něco rozhlašovat, rozšiřovat, rozmnožovat. Propaganda rozšiřuje určité názory, informace za účelem vyvolání určitých postojů a jednání. Propaganda vytváří určité žádoucí společenské chování, ať negativně nebo pozitivně. Propaganda prezentuje určité ideje, názory, doktríny, postoje a ideologie. Usiluje o &amp;quot;naléhavé&amp;quot; vysvětlování svého postoje a snaží se důrazně formulovat. Zejména se snaží přesvědčit o správnosti své propagované myšlenky.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Rozlišujeme určité druhy, formy propagandy. Tyto formy utvořil francouzský sociolog Jacques Ellul. Byl to ostrý kritik sovětského komunismu a jeho nejčastějším tématem byla právě propaganda.Propagandu rozdělil na bílou, šedou a černou. Bílá propaganda vychází z identifikovatelného, známého zdroje. Je charakteristická jemnějšími metodami přesvědčování. Obsah sdělení je co nejpřesnější. Informace, které jsou předkládány pro posluchače lze považovat za důvěryhodné. Avšak prezentace je podána tak, aby bylo zřejmé, kdo je &amp;quot;dobrý&amp;quot; a kdo &amp;quot;zlý&amp;quot;. Snaží se přesvědčit, že tvůrce sdělení zastává nejlepší názory. Černá propaganda oproti propagandě bílé pouze vytváří dojem, že pochází ze známého zdroje, ale to je pouze zástěrka. Snaha podvést posluchače je jedním z účelů. Nese významné sdělení, ale snaží se ho zakrýt za své záměry. Černá propaganda nejčastěji využívá dezinformací, polopravd... Zde bych ráda uvedla jeden naprosto typický, všem dobře známý příklad černé propagandy a to Josepha Goebbelse. Goebbels byl jeden z nejvyšších představitelů nacismu a nejbližší spolupracovník Adolfa Hitlera. Co je v tomto ohledu podstatné je fakt, že byl říšským ministrem propagandy. Vedl ministerstvo pro lidovou osvětu a propagandu. Byl to &amp;quot;vynikající&amp;quot; demagog a řečník, který pro dosažení svého propagovaného cíle udělal cokoli, včetně použití surového násilí. Bohužel za použití násilí tak získal mnoho &amp;quot;příznivců&amp;quot; jeho ideologie. Ovšem nejen Goebbels, ale samotný Adolf Hitler se netajil svými propagandistickými záměry. Jak sám jednou řekl: ''Každá propaganda musí být populární na takovém intelektuálním stupni, aby jej i nejhloupější z těch, vůči kterým je nasměrovaná, porozuměli...Což je šikovné a ustavičné aplikování,lidi můžou vidět ráj jako peklo a naopak - nejhorší způsob života můžou považovat za ráj. '' Mezi těmito dvěma naprosto rozdílnými póly stojí jakási &amp;quot;střední cesta&amp;quot; tedy šedá propaganda. Zdroj informací může být a nemusí přesně určen a obsah sdělení bývá nejasný. Tato propaganda se využívá hlavně k ospravedlňování vojenských akcí. Účelem této propagandy je tedy zmatení nepřítele a způsobit mu tak materiální, vojenské ztráty.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Propaganda se projevuje ve dvou základních formách. Jako &amp;quot;oslavná&amp;quot; propaganda, která má za cíl vytvořit kladný dojem na nějakou organizaci či vládu. Typickým příkladem této formy propagandy je nacistické Německo ve 30. letech 20. století, kdy se konali volby a Hitler byl poté roku 1933 zvolen kancléřem, &amp;quot;díky&amp;quot; své skvěle promyšlené taktice, jak ovládnout masy lidí. Velmi známou propagandou přímo u nás, byla propaganda oslavující úspěchy socialismu a KSČ v tehdejším Československu. Velmi známým propagandistickým materiálem je &amp;quot;oslavné&amp;quot; video z Terezína, natočené během druhé světové války. Na videu jsou zachyceni židé při různých aktivitách. Cílem videa bylo ukázat, jak je s židy dobře v Terezíně zacházeno a jaký mají &amp;quot;kvalitní&amp;quot; život. Na videu jsou zachyceny různé sportovní aktivity apod. V druhém případě se jedná o propagandu &amp;quot;očerňující&amp;quot;. Klasickým příkladem je studená válka, kdy veškeré sdělovací prostředky v socialistických státech používaly tuto formu propagandy. USA z tohoto důvodu jako protiváhu vytvořily stanice Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. Svobodná Evropa nebo-li ''Radio Frree Europe/Radio Liberty, RFE/RL'' byla rozhlasová organizace založená samotným Kongresem USA, která měla za cíl šířit objektivní informace v diktátorských režimech. Hlas Ameriky, ''Voice of America'' byla původně rozhlasová později i známá televizní vysílací stanice. Hlavním cílem bylo poskytovat informace do zemí, kde vládla dezinformovanost a cenzura. Vysílání v českém jazyce bylo zahájeno v roce 1942. V rozhlase vysílali pořady známé osobnosti jako byl Jan Werich, Jiří Voskovec, Josef Škvorecký a Ivan  Medek. Ovšem v padesátých letech, kdy v Československu vládla vyostřená politická situace bylo vysílání přerušeno, stejně tak s počátkem pražského jara. Dále vysílání pokračovalo až v 70. letech až do roku 2004.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V běžném životě se všichni setkáváme s určitou formou propagandy. Může se jednat např. o nejrůznější zájmová sdružení a organizace, vládu, církev (která byla zdrojem propagandy už od svého počátku) a politiku. Právě v politice můžeme sledovat nejčastější projevy propagandy, kdy jednotlivé strany propagují svou určitou ideu za cílem získání co nejvíce příznivců, tedy voličů. Jako podpůrné formy využívají svůj volební program a propagují svou politickou stranu např. na veřejných místech (billboardy ve městech, demonstrace, předvolební kampaně, sponzorství...) Propaganda tak formuje veřejné mínění.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Ve spojení s tématem propagandy nelze opomenout jméno Edwarda L. Bernayse, který se stal americkým zakladatelem '''public relations''' a byl expertem na propagandu. Byl synovcem psychiatra Sigmunda Freuda a během první světové války působil v Creelově komisi pro informování veřejnosti, byl to propagandistický orgán americké vlády. Vydal i stejnojmennou knihu s názvem ''Propaganda''. Ráda bych toto téma uzavřela jeho výrokem, který rozhodně stojí za zamyšlení: ''Vědomá a organizovaná manipulace organizovaných zvyků a názorů mas je důležitým prvkem v demokratické společnosti. Ti, kteří manipulují tento neviditelný mechanismus společnosti, tak vytvářejí neviditelnou vládu, jež je skutečnou mocí v naší zemi.''&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Lenka.Pithova</name></author>
		
	</entry>
</feed>