<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_p%C3%ADsn%C4%9B</id>
	<title>Vánoční písně - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_p%C3%ADsn%C4%9B"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_p%C3%ADsn%C4%9B&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-16T00:28:20Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_p%C3%ADsn%C4%9B&amp;diff=13255&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vera.Okenkova: Založena nová stránka s textem „'''Vánoční písně''' jsou jedním z okruhů vyučovaných v rámci předmětu Etnomuzikologie na FF UK doc. PhDr. Lubomírem Tyllnerem, CSc. Mezi dalš…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=V%C3%A1no%C4%8Dn%C3%AD_p%C3%ADsn%C4%9B&amp;diff=13255&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2014-12-28T11:36:55Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vánoční písně&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; jsou jedním z okruhů vyučovaných v rámci předmětu Etnomuzikologie na FF UK doc. PhDr. Lubomírem Tyllnerem, CSc. Mezi dalš…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Vánoční písně''' jsou jedním z okruhů vyučovaných v rámci předmětu Etnomuzikologie na FF UK doc. PhDr. Lubomírem Tyllnerem, CSc. Mezi další areály probírané během přednášek evropské etnomuzikologie patří: [[Hudební kultury alpských zemí|alpské země]], [[Hudební kultury Balkánu|Balkán]], [[Hudební kultury Středomoří|Středomoří]], [[Hudební kultury Střední Evropy|Střední Evropa]], [[Hudební kultury oblasti od řeky Moravy po Maďarsko|oblast od řeky Moravy po Maďarsko]], [[Hudební kultury Severských zemí|Severské země]], [[Hudební kultury Pobaltí|Pobaltí]], ale také okruhy jako [[Židovské hudební kultury|židovská hudba]], [[Český hudební folklor|český hudební folklor]] nebo [[Bordunová hudba|bordunová hudba]].&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Koledy a koledování ==&lt;br /&gt;
Slovo koleda v sobě může nést několik různých významů a odkazovat tak k různým skutečnostem:&lt;br /&gt;
* '''den''', kdy se koná koleda&lt;br /&gt;
* '''dar''' za koledování, odměna&lt;br /&gt;
* '''obchůzka''' dům od domu&lt;br /&gt;
* '''poplatek''', vybrané peníze na školu, kantora, zvoníka, kněze...&lt;br /&gt;
* '''píseň''' s tematikou narození Ježíše, Vánoc, vánočních událostí...&lt;br /&gt;
Koledy a koledování vždy obsahují motiv daru a přání - přání zdraví, hospodářského úspěchu ale také třeba přání získat děvče nebo chlapce, pojící se s magickou funkcí, která je charakteristickým znakem koledy.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Pojem '''koleda''' se v našem slova smyslu objevuje jen u Slovanů, v neslovanských jazycích (kromě rumunštiny) se toto slovo nevyskytuje. V latině se pak setkáváme s výrazem collecta - almužna, nebo calendy - první dny v roce.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Zdroje koledního repertoáru ===&lt;br /&gt;
Ne všechny vánoční písně byly zpívány také během kolední obchůzky, ty, které byly se pak nazývaly právě koledy. Dnes se za koledy považují také jiné komponované písně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Koledy měly svůj původ a inspiraci v kancionálových, především barokních písních, v kramářských písních, ve vánočních lidových obchůzkových hrách, v pastorelách (skladbách českých kantorů určených chrámu, jako byl např. Jakub Ryba), opírají se také o repertoár převzatý od jiných, zpravidla sousedních národů, o lidové písně nábožné nebo legendární s biblickou tematikou, o lidové písně s tématikou Vánoc, milostné koledy, novodobé komponované písně klasických autorů a často jíž zlidovělé populární písně, ale především navazují na '''klasické lidové koledy s tematikou pastýřů, narození Ježíše Krista, cesty do Betléma, darů, které se nesou Ježíškovi nebo příhod, které se po cestě přihodí'''.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Jinou kategorii pak tvoří umělecká díla typu Bachovo Vánoční oratorium, Vánoční kantáta Artura Honnegera nebo Chvála koled od Benjamina Brittena.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Hudební charakter ===&lt;br /&gt;
Pro koledy je charakteristický instrumentální doprovod, kde hlavní úlohu hraje pastýřská trouba a také dudy. Koledy mívají chorální, resp. chrámový charakter.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Funkce koled ===&lt;br /&gt;
Koledy a koledování v sobě nesou několik různých funkcí, které jsou především utilitární, přičemž estetická funkce bývá spíše v pozadí.&lt;br /&gt;
* '''magická funkce''', byla postavena na víře v moc slova a měla zajistit dobré hospodaření - byla tedy zároveň spojená s '''utilitární funkcí'''&lt;br /&gt;
* '''sociální funkce''' zabezpečovala odměnu obecním funkcionářům, jako byl například ponocný aj.&lt;br /&gt;
* '''společenská''', '''komunikativní funkce'''&lt;br /&gt;
* '''estetická funkce'''&lt;br /&gt;
* '''evokace nálady''', vánočního období, atmosféry a přípravy Vánoc&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Od kdy se koleduje? ===&lt;br /&gt;
Předchůdce nám známého koledování nalezneme již v předkřesťanských tradicích a dokonce i v antice. V antické tradici se setkáváme se saturnalickými slavnostmi, které oslavovaly slunovrat a vyznačovaly se průvodem v maskách a přestrojováním. Nejstarší zprávy o koledách se nám zachovaly od Jana z Holešova, který napsal Traktát o štědrém večeru, jež v sobě obsahuje předkřesťanské tradice a pozůstalé pohanské prvky.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Dvojí koledování ===&lt;br /&gt;
Koledy a koledování však nejsou spjaty jen s vánočním obdobím, ale setkáváme se s nimi také na jaře. '''Vánoční koledování''' se objevuje v době od Štědrého dne do Tří králů. Mezi '''jarní koledování''' se pak zahrnuje koledování masopustní spojené s šavlovými/mečovými tanci, koledování řehořské, blažejské a velikonoční.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Dvojí koledování je možné vysvětlit faktem, že původně se Nový rok spojoval vždy s jarem, oteplením a počátkem polních prací. Když ale Slované přijali křesťanství, přesunul se počátek roku na leden a spolu s ním přešla také část lidové obřadnosti.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje==&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
TYLLNER, Lubomír. ''Etnomuzikologie''. Přednášky Ústavu etnologie FF UK, ZS 2013/2014.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura a další zdroje ===&lt;br /&gt;
* TYLLNER, Lubomír. ''Etnomuzikologie''. Přednášky FF UK.&lt;br /&gt;
* TYLLNER, Lubomír. ''Tradiční hudba: Hledání kořenů''. Praha, 2010.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Etnologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Okenkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>