<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Vegetari%C3%A1nstv%C3%AD</id>
	<title>Vegetariánství - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Vegetari%C3%A1nstv%C3%AD"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vegetari%C3%A1nstv%C3%AD&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-14T08:37:45Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vegetari%C3%A1nstv%C3%AD&amp;diff=14433&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vera.Okenkova v 19. 1. 2015, 08:54</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vegetari%C3%A1nstv%C3%AD&amp;diff=14433&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-01-19T08:54:12Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 19. 1. 2015, 08:54&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l39&quot; &gt;Řádek 39:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 39:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Beranová M., ''Jídlo a pití za Rudolfa II''., Praha 1997&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Beranová M., ''Jídlo a pití za Rudolfa II''., Praha 1997&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Douglas M., ''Complexité culturelle: cuisin et société.'' Paris, Sociétés, 1988, č. 19&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Douglas M., ''Complexité culturelle: cuisin et société.'' Paris, Sociétés, 1988, č. 19&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;* Spencer, C. ''The heretic's feast: a history of vegetarianism''. London, 1994&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Stoličná R., ''Jedlá a nápoje našich predkov'', Bratislava 1991&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Stoličná R., ''Jedlá a nápoje našich predkov'', Bratislava 1991&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Štěpánová, Irena. ''Lidová strava v kulturněhistorickém kontextu''. Přednášky Ústavu etnologie FF UK, LS 2011/2012&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;* Štěpánová, Irena. ''Lidová strava v kulturněhistorickém kontextu''. Přednášky Ústavu etnologie FF UK, LS 2011/2012&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Okenkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vegetari%C3%A1nstv%C3%AD&amp;diff=14157&amp;oldid=prev</id>
		<title>Vera.Okenkova: Založena nová stránka s textem „'''Vegetariánství''' odmítá maso nebo jeho extrémnější varianta obecně živočišnou potravu. Je jedním z nejstarších a nejrozšířenějších…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vegetari%C3%A1nstv%C3%AD&amp;diff=14157&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2015-01-14T09:31:38Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;Vegetariánství&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; odmítá maso nebo jeho extrémnější varianta obecně živočišnou potravu. Je jedním z nejstarších a nejrozšířenějších…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Vegetariánství''' odmítá maso nebo jeho extrémnější varianta obecně živočišnou potravu. Je jedním z nejstarších a nejrozšířenějších stravovacích návyků. Čím více se ponoříme do minulosti, tím důležitější je [[Strava a náboženství|náboženský aspekt]] odmítání masa. Většina náboženství přikazuje svým věřícím v určitou dobu, ať už roční nebo denní, nekonzumovat maso a mnohdy i živočišné produkty obecně. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Historie vegetariánství ==&lt;br /&gt;
Mezi historickými postavami existovala celá řada vegetariánů - '''Buddha''', '''Pythagoras''', '''Lord Byron''' či '''Percy Bysshe Shelley''', který napsal i několik článků, v nichž vegetariánství obhajoval a propagoval (např. ''Obhajoba přírodní stravy'' a ''O zeleninovém způsobu stravování''). &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V dějinách vegetariánství se objevila řada různých variant a stupňů, od kritiky přejídání v šlechtických kruzích či mezi bohatými obecně až po zdravotní aspekty tohoto způsobu stravování. Např. [[stoicismus|stoikové]] kritizovali plýtvání bohatých, když jinde množství lidí hladoví. Tytéž postoje se pak objevují v předrevoluční Francii. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
V 19. století se ve Spojených státech amerických objevuje '''vegetariánské hnutí'''. Jedná se hlavně o propagaci zdravé výživy. Již v této době lékař '''Sylvester Graham''' (1794 -1851) prosazoval toto dietní stravování, byl však především propagátorem konzumace chleba z celého zrna a snažil se rozšířit povědomí o zdraví prospěšných látkách obsažených v otrubách. Dalším, kdo se zasadil o rozšíření vegetariánství, byl '''Horace Fletcher''' (1849–1919).  Lékař '''Howard Hay''' (1866-1940), zakladatel teorie dělené stravy, se zabýval především správným složením stravy a napsal publikaci ''Sebevražda nožem a vidličkou''.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V meziválečné Evropě se objevuje '''hnutí za syrovou stravu'''. Jedním z nejvýraznějších osobností tohoto hnutí byl lékař '''Bircher Benner''' (1867-1939), který ve svém sanatoriu ve švýcarském Curychu léčil pacienty právě pomocí speciální výživy, složené především ze syrové zeleniny a ovoce, což se zpočátku nesetkávalo s přílišným pochopením. Zároveň je považován za „otce müsli“. V jeho publikaci Strava sluneční energie tvrdí, že správné je jíst pouze to, co roste nad zemí. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Vegetariánství je populární dodnes, ačkoli se objevují i jeho extrémnější varianty, pořád je jedním z nejčastějších stravovacích „odchylek“, masově rozšířených po celém světě. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Vegetariánství a východní kultury ==&lt;br /&gt;
Rostlinná strava '''převažuje u východních kultur''', kde je základem jídelníčku zelenina, ovoce a obilniny. Ale často se tu setkáváme s tabuizací hlíz a kořenů. Existuje tu totiž představa, že by v půdě mohl být živočich, který by mohl trpět při dobývání tohoto plodu. Mnohdy se zároveň nedoporučuje konzumovat mnohosemenné plody (ovoce), v každém semenu se může vyskytovat život. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Čína ===&lt;br /&gt;
V Číně byly a jsou vždy '''ekonomické a ekologické důvody''' přednější před náboženskými. Zemědělství si vždy vyžadovalo velkou lidskou vynalézavost a důmyslnost - zavlažování. Chovalo se vždy minimum dobytka, jen černý vepř, kachny a slepice. &lt;br /&gt;
Základem jídelníčku je vegetariánství, ačkoli zde byla vyšlechtěna celá řada druhů slepic, drůbeže (obecně) či prasat, ale to bylo určeno především pro trh. Číňané znali i umělou líheň. Mléčné výrobky se zde příliš nekonzumovaly, hovězí dobytek se dodnes na venkově chová spíše kvůli své tažné síle, nedojí se. Proto, když se s tím setkali (v klasické době), tak zaujali velmi odtažitý postoj. Nedostatek mléka ve stravě kompenzují všudypřítomnou '''sójou''', která je pro ně nejlevnějším zdrojem bílkovin. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Sója, rýže, pšenice, proso a čínské proso jsou posvátnými semeny. První zmínky o sóje jsou dochované z 3. tisíciletí před n. l., dokládají znalost mnoha odrůd. Sójové mléko je tučnější a obsahuje více bílkovin ve srovnání s kravským. Dokonce z něj lze vytvořit i tvaroh. Sója se tak svým složením blíží více živočišné stravě. Zajímavostí je, že se sojové omáčky vyrábí přímo z bobů, ale jde o velmi dlouhý výrobní proces. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Japonsko === &lt;br /&gt;
Více než v Číně dominoval v Japonsku v minulých staletích [[buddhismus]]. Proto zde došlo k velkému '''rozkvětu vegetariánství'''.&lt;br /&gt;
 &lt;br /&gt;
V každodenní stravě nesmí chybět ryby, které se upravují na „tisíc“ způsobů. Základem jídelníčku vedle ryb je i cizrna (římský hrách) - jde o jednu z nejrozšířenějších luštěnin vůbec. Dále se zde konzumuje i řada dalších luštěnin vedle nám známé čočky i tzv. tur (archar) - jedná se o fazolovitou rostlinu, které se přezdívá španělská čočka. Až ¼ každodenního jídelníčku zde tvoří zelenina, kterou často konzumují v syrovém stavu. Existuje tu obrovské množství druhů zeleniny, vedle většiny u nás běžných druhů zde můžeme nalézt i mladou cukrovou třtinu, lotos, atd. &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Častou '''konzervační metodou''' zeleniny je její nakládání, takto se konzervují i plané rostliny a výhonky či mořské řasy. Z mořských řas se pak dále připravují i rosoly a agary nebo se z nich smaží placky. Velký prostor ve stravování patří i ovoci, které se konzumuje syrové a mnohdy i v nezralém stavu. Japonská kuchyně dále využívá řadu koření, kořínků a bylin. Dominuje tzv. „patero páchnoucích koření“ (není to však myšleno negativně), mezi něž patří cibule, česnek, pór, pažitka a šalotka.  &lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Zdroje==&lt;br /&gt;
=== Zdroj ===&lt;br /&gt;
ŠTĚPÁNOVÁ, Irena. ''Lidová strava v kulturněhistorickém kontextu''. Přednášky Ústavu etnologie FF UK, LS 2011/2012&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
=== Doporučená literatura a další zdroje ===&lt;br /&gt;
* ''Antropology of Food and Habits'', Paris 1975&lt;br /&gt;
* ''Food in Perspective'', Edinburg 1981&lt;br /&gt;
* ''European Food History'', New York 1992&lt;br /&gt;
* Beranová M., ''Chléb a sýr u českých Slovanů''. Archeologické rozhledy 1990, r.42, s. 398-401&lt;br /&gt;
* Beranová M., ''Jídlo a pití za Rudolfa II''., Praha 1997&lt;br /&gt;
* Douglas M., ''Complexité culturelle: cuisin et société.'' Paris, Sociétés, 1988, č. 19&lt;br /&gt;
* Stoličná R., ''Jedlá a nápoje našich predkov'', Bratislava 1991&lt;br /&gt;
* Štěpánová, Irena. ''Lidová strava v kulturněhistorickém kontextu''. Přednášky Ústavu etnologie FF UK, LS 2011/2012&lt;br /&gt;
* Úlehlová-Tilschová M., ''Česká strava lidová'', Praha 2011&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
[[Kategorie:Etnologie]]&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Vera.Okenkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>