<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Vulnerabilita</id>
	<title>Vulnerabilita - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Vulnerabilita"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vulnerabilita&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-31T17:17:06Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vulnerabilita&amp;diff=49437&amp;oldid=prev</id>
		<title>Petr.Kosik: Založena nová stránka s textem „== Vulnerabilita== * '''vulnerabilita''' (původně z lat. vulnero = ranit, ublížit, uškodit, angl. vulnerability = zranitelnost) vystupuje v roli význ…“</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vulnerabilita&amp;diff=49437&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2017-08-26T23:06:17Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;Založena nová stránka s textem „== Vulnerabilita== * &amp;#039;&amp;#039;&amp;#039;vulnerabilita&amp;#039;&amp;#039;&amp;#039; (původně z lat. vulnero = ranit, ublížit, uškodit, angl. vulnerability = zranitelnost) vystupuje v roli význ…“&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;== Vulnerabilita==&lt;br /&gt;
* '''vulnerabilita''' (původně z lat. vulnero = ranit, ublížit, uškodit, angl. vulnerability = zranitelnost) vystupuje v roli významné determinanty zdraví (Becker, 1982) &lt;br /&gt;
* vulnerabilita je však pojem, jehož obsah má širší platnost a uplatňuje se v řadě dalších oblastí lidské činnosti, např. v technice, vojenství, výpočetní technice atd. ve smyslu náchylnosti k fyzickému či psychickému selhání, zranění či poruše &lt;br /&gt;
* na biologické úrovni může mít vulnerabilita biologický podklad, zatímco na psychické úrovni se může v důsledku stresorů a s ním souvisejícím navozením prožitku nízké či nulové kontroly nad vývojem situace, bezmoci a beznaděje zvýšit vulnerabilita jedince vůči některým duševním a pravděpodobně i tělesným chorobám &lt;br /&gt;
* toto konstatování lze doplnit ještě o dovětek, že přijmeme-li předpoklad, že každé onemocnění je vždy nemocí člověka jako celku, uplatňuje se individuální vulnerabilita v etiopatogenezi jakéhokoli onemocnění &lt;br /&gt;
* některé zdroje rozlišují '''primární a sekundární vulnerabilitu''' &lt;br /&gt;
* '''primární či konstituční vulnerabilita''' -  člověk ji získává v průběhu prvních šesti měsíců života; první zdroje kontaktu &lt;br /&gt;
* '''sekundární vulnerabilita''' v pozdějším období svého vývoje (Brandstädter, von Eye, 1982) &lt;br /&gt;
* slibným předpokladem pro další rozvoj poznání vulnerability by též mohla být &lt;br /&gt;
* souvislost mezi vulnerabilitou a činností imunitního systému, jehož reakce se vyvíjejí rozdílně ve vztahu k akutnímu a chronickému stresu (přehledově viz Šolcová, Kebza, 1998) &lt;br /&gt;
* zjišťování stavu imunitního systému – zjišťování výše NK buněk v krvi (natural killers) &lt;br /&gt;
=== Koncepce trojí vulnerability ===&lt;br /&gt;
* v souvislosti s výzkumem úzkostných poruch představil okruh výzkumníků, soustředěný kolem amerického badatele '''D. H. Barlowa''' &lt;br /&gt;
* návrh koncepce trojí vulnerability ve smyslu tří vzájemně se ovlivňujících kategorií sklonu či náchylnosti k rozvoji úzkostných poruch (ale např. též sexuálních dysfunkcí)&lt;br /&gt;
''' První kategorie ''' &lt;br /&gt;
* '''obecná biologická vulnerabilita'''&lt;br /&gt;
* vyjadřuje geneticky založený podíl na rozvoji poruch &lt;br /&gt;
''' Druhá kategorie '''&lt;br /&gt;
* '''obecná psychologická vulnerabilita'''&lt;br /&gt;
* charakterizovaná snížením či absencí pocitu kontroly a rozvojem pesimistického atribučního stylu, což může být důsledkem raných zkušeností, podporujících přesvědčení, že důležité životní situace a události přicházejí často bez předchozích příznaků, neočekávaně, nepredikovatelně a nekontrolovatelně &lt;br /&gt;
* pokusy na animálních modelech, jež D. Barlow a jeho spolupracovníci ve svých publikacích rozsáhle komentují, naznačují, že podobné rané zkušenosti mohou vyvolat trvalé změny funkce mozku a ve spojení s vlivem negativních životních událostí v období dětství a adolescence mohou být základem utváření kognitivního schémat, vedoucích ke zvýšenému riziku vzniku a rozvoji emočních poruch v pozdějším věku &lt;br /&gt;
''' Třetí kategorie '''&lt;br /&gt;
* '''specifická psychologická vulnerabilita''' &lt;br /&gt;
* vycházející především z raných zkušeností, obsahujících informace, zprostředkované významnými osobami (např. rodiči), z nichž vyplývá, že posuzování a hodnocení okolím může být potenciálně ohrožující (např. negativní hodnocením dětí rodiči) &lt;br /&gt;
* tato koncepce tří vzájemně se ovlivňujících kategorií vulnerability byla (nejprve ve vztahu k úzkostným poruchám) představena koncem 80. let 20. stol. a v současnosti je dále rozpracovávána a ověřována&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Petr.Kosik</name></author>
		
	</entry>
</feed>