<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di</id>
	<title>Vztah myšlení a řeči - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;action=history"/>
	<updated>2026-05-31T06:20:37Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57912&amp;oldid=prev</id>
		<title>Tadeas.Janda v 25. 9. 2019, 08:23</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57912&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-25T08:23:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 25. 9. 2019, 08:23&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l17&quot; &gt;Řádek 17:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 17:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*V angličtině fluentní Rusové žijící v USA si lépe pamatují události z Ruska, když hovoří rusky, a lépe si pamatují události z USA, když hovoří anglicky (Marian &amp;amp; Neisser, 2000)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Marian, V., &amp;amp; Neisser, U. (2000). Language-dependent recall of autobiographical memories. ''Journal of Experimental Psychology'', 129(3), 361-368. &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*V angličtině fluentní Rusové žijící v USA si lépe pamatují události z Ruska, když hovoří rusky, a lépe si pamatují události z USA, když hovoří anglicky (Marian &amp;amp; Neisser, 2000)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Marian, V., &amp;amp; Neisser, U. (2000). Language-dependent recall of autobiographical memories. ''Journal of Experimental Psychology'', 129(3), 361-368. &amp;lt;/ref&amp;gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Ruština (samostatná slova pro tmavě/světle modrou) vs. angličtina – pouze v ruštině rychlejší identifikace tmavě modré barvy při použití světle modrého distraktoru než při použití odlišného odstínu tmavě modrého distraktoru (Winawer et al., 2007)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Ruština (samostatná slova pro tmavě/světle modrou) vs. angličtina – pouze v ruštině rychlejší identifikace tmavě modré barvy při použití světle modrého distraktoru než při použití odlišného odstínu tmavě modrého distraktoru (Winawer et al., 2007)&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Výzkum Heiderové (1972) se zabýval výkony v paměti při rozlišení fokálních (základních) a atypických barev u mluvčích americké angličtiny (kteří rozeznávají 11 fokálních barev) a mluvčích jazyka dani (zemědělský kmen z Nové Guineji), kteří rozlišují pouze 2 barvy podle toho, zda u nich převažují teplé a světlé nebo chladné a tmavé odstíny. Heiderová zjistila, že rozpoznání fokálních barev &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;je výrazně lepší u Američanů &lt;/del&gt;i &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Daniů&lt;/del&gt;, ačkoliv výkon Američanů v paměťových testech byl výrazně lepší. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Výzkum Heiderové (1972)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Heider, E.R. (1972). Universals in color naming and memory. ''Journal of Experimental Psychology'', 93(1), 10-20. &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;/ins&gt;se zabýval výkony v paměti při rozlišení fokálních (základních) a atypických barev u mluvčích americké angličtiny (kteří rozeznávají 11 fokálních barev) a mluvčích jazyka dani (zemědělský kmen z Nové Guineji), kteří rozlišují pouze 2 barvy podle toho, zda u nich převažují teplé a světlé nebo chladné a tmavé odstíny. Heiderová zjistila, že &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;v &lt;/ins&gt;rozpoznání fokálních barev &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;byli Američané &lt;/ins&gt;i &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Daniové stejně dobří&lt;/ins&gt;, ačkoliv výkon Američanů v paměťových testech byl výrazně lepší. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Dvojjazyčnost==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Dvojjazyčnost==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Tadeas.Janda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57911&amp;oldid=prev</id>
		<title>Tadeas.Janda v 25. 9. 2019, 08:19</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57911&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-25T08:19:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 25. 9. 2019, 08:19&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l15&quot; &gt;Řádek 15:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 15:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Slabá verze Sapir-Whorfovy hypotézy''', označovaná také jako '''lingvistický relativismus''', předpokládá, že '''jazyk ovlivňuje vnímání''' – tzn., že v různých jazycích odlišné gramatické a sémantické kategorie (např. odlišná klasifikace barev, existence či neexistence určitých protikladů – antonym, odlišné systémy gramatických časů při konjugaci sloves) způsobují, že jedinec odlišně strukturuje a vnímá skutečnost, resp. její příslušné aspekty, které příslušné gramatické a sémantické struktury postihují. Myšlení, resp. způsob uvažování není plně či výrazněji závislé na specifikách, příp. užívání daného jazyka. Nejslabší verze hypotézy předpokládá, že '''jazyk ovlivňuje paměť''' (kvalitu jejího fungování). Pro slabší verze hypotézy existují výzkumné doklady, např.:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Slabá verze Sapir-Whorfovy hypotézy''', označovaná také jako '''lingvistický relativismus''', předpokládá, že '''jazyk ovlivňuje vnímání''' – tzn., že v různých jazycích odlišné gramatické a sémantické kategorie (např. odlišná klasifikace barev, existence či neexistence určitých protikladů – antonym, odlišné systémy gramatických časů při konjugaci sloves) způsobují, že jedinec odlišně strukturuje a vnímá skutečnost, resp. její příslušné aspekty, které příslušné gramatické a sémantické struktury postihují. Myšlení, resp. způsob uvažování není plně či výrazněji závislé na specifikách, příp. užívání daného jazyka. Nejslabší verze hypotézy předpokládá, že '''jazyk ovlivňuje paměť''' (kvalitu jejího fungování). Pro slabší verze hypotézy existují výzkumné doklady, např.:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*V angličtině fluentní Rusové žijící v USA si lépe pamatují události z Ruska, když hovoří rusky, a lépe si pamatují události z USA, když hovoří anglicky (Marian &amp;amp; Neisser, 2000).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*V angličtině fluentní Rusové žijící v USA si lépe pamatují události z Ruska, když hovoří rusky, a lépe si pamatují události z USA, když hovoří anglicky (Marian &amp;amp; Neisser, 2000)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot;&amp;gt;Marian, V., &amp;amp; Neisser, U. (2000). Language-dependent recall of autobiographical memories. ''Journal of Experimental Psychology'', 129(3), 361-368. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Ruština (samostatná slova pro tmavě/světle modrou) vs. angličtina – pouze v ruštině rychlejší identifikace tmavě modré barvy při použití světle modrého distraktoru než při použití odlišného odstínu tmavě modrého distraktoru (Winawer et al., 2007).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Ruština (samostatná slova pro tmavě/světle modrou) vs. angličtina – pouze v ruštině rychlejší identifikace tmavě modré barvy při použití světle modrého distraktoru než při použití odlišného odstínu tmavě modrého distraktoru (Winawer et al., 2007)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref name=&amp;quot;:2&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Výzkum Heiderové (1972) se zabýval výkony v paměti při rozlišení fokálních (základních) a atypických barev u mluvčích americké angličtiny (kteří rozeznávají 11 fokálních barev) a mluvčích jazyka dani (zemědělský kmen z Nové Guineji), kteří rozlišují pouze 2 barvy podle toho, zda u nich převažují teplé a světlé nebo chladné a tmavé odstíny. Heiderová zjistila, že rozpoznání fokálních barev je výrazně lepší u Američanů i Daniů, ačkoliv výkon Američanů v paměťových testech byl výrazně lepší. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Výzkum Heiderové (1972) se zabýval výkony v paměti při rozlišení fokálních (základních) a atypických barev u mluvčích americké angličtiny (kteří rozeznávají 11 fokálních barev) a mluvčích jazyka dani (zemědělský kmen z Nové Guineji), kteří rozlišují pouze 2 barvy podle toho, zda u nich převažují teplé a světlé nebo chladné a tmavé odstíny. Heiderová zjistila, že rozpoznání fokálních barev je výrazně lepší u Američanů i Daniů, ačkoliv výkon Američanů v paměťových testech byl výrazně lepší. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Tadeas.Janda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57910&amp;oldid=prev</id>
		<title>Tadeas.Janda v 25. 9. 2019, 08:12</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57910&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-25T08:12:57Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 25. 9. 2019, 08:12&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l11&quot; &gt;Řádek 11:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 11:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*U dětí se komplexní kognitivní operace vyskytují dlouho předtím, než začnou mluvit.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*U dětí se komplexní kognitivní operace vyskytují dlouho předtím, než začnou mluvit.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Oblasti mozku spojené s řečí se neaktivují při provádění řady kognitivních operací, jako jsou např. prostorové úlohy, zraková představivost ad. (Gazzaniga, Ivry, &amp;amp; Mangun, 2002).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Oblasti mozku spojené s řečí se neaktivují při provádění řady kognitivních operací, jako jsou např. prostorové úlohy, zraková představivost ad. (Gazzaniga, Ivry, &amp;amp; Mangun, 2002)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Gazzaniga, M.S., Ivry, R.B., &amp;amp; Mangun, G.R. (2002). Cognitive Neuroscience: ''The Biology of the Mind'' (2nd Ed.).  New York: W.W. Norton &amp;amp; Company. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Slabá verze Sapir-Whorfovy hypotézy''', označovaná také jako '''lingvistický relativismus''', předpokládá, že '''jazyk ovlivňuje vnímání''' – tzn., že v různých jazycích odlišné gramatické a sémantické kategorie (např. odlišná klasifikace barev, existence či neexistence určitých protikladů – antonym, odlišné systémy gramatických časů při konjugaci sloves) způsobují, že jedinec odlišně strukturuje a vnímá skutečnost, resp. její příslušné aspekty, které příslušné gramatické a sémantické struktury postihují. Myšlení, resp. způsob uvažování není plně či výrazněji závislé na specifikách, příp. užívání daného jazyka. Nejslabší verze hypotézy předpokládá, že '''jazyk ovlivňuje paměť''' (kvalitu jejího fungování). Pro slabší verze hypotézy existují výzkumné doklady, např.:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Slabá verze Sapir-Whorfovy hypotézy''', označovaná také jako '''lingvistický relativismus''', předpokládá, že '''jazyk ovlivňuje vnímání''' – tzn., že v různých jazycích odlišné gramatické a sémantické kategorie (např. odlišná klasifikace barev, existence či neexistence určitých protikladů – antonym, odlišné systémy gramatických časů při konjugaci sloves) způsobují, že jedinec odlišně strukturuje a vnímá skutečnost, resp. její příslušné aspekty, které příslušné gramatické a sémantické struktury postihují. Myšlení, resp. způsob uvažování není plně či výrazněji závislé na specifikách, příp. užívání daného jazyka. Nejslabší verze hypotézy předpokládá, že '''jazyk ovlivňuje paměť''' (kvalitu jejího fungování). Pro slabší verze hypotézy existují výzkumné doklady, např.:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Tadeas.Janda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57896&amp;oldid=prev</id>
		<title>Tadeas.Janda v 25. 9. 2019, 07:16</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57896&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-25T07:16:49Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 25. 9. 2019, 07:16&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l26&quot; &gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Jsou různé jazyky mentálně reprezentovány v jiných systémech, nebo pouze v jednom?&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Jsou různé jazyky mentálně reprezentovány v jiných systémech, nebo pouze v jednom?&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle Cumminse (1976) je třeba rozlišovat mezi aditivním bilingvismem (nejprve je bezpečně osvojen jeden jazyk, pak druhý) a substrakčním bilingvismem (kdy si jedinec osvojuje nový jazyk - zprav. většinový - na úkor jazyka mateřského - zprav. menšinového - a kdy jsou nesprávně prvky jednoho jazyka nahrazovány prvky druhého jazyka). Cummins považuje vliv substrakčního bilingvismu za negativní, vliv aditivního za pozitivní. Předpokládá, že může rozvinutí substrakčního bilingvismu může být ovlivněno nižším sociokulturním statusem příslušného původního jazyka. Je důležité poznamenat, že podobná tvrzení vycházejí ze sociokulturní situace, kde se s vyšší četností vyskytují dva jazyky (např. v USA angličtina a španělština).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle Cumminse (1976)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;ref&amp;gt;Cummins, J. (1976). The influence of bilingualism on cognitive growth: A synthesis of research findings and explanatory hypothesis. ''Working papers on bilingualism'', 9, 1-43. &amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;/ins&gt;je třeba rozlišovat mezi aditivním bilingvismem (nejprve je bezpečně osvojen jeden jazyk, pak druhý) a substrakčním bilingvismem (kdy si jedinec osvojuje nový jazyk - zprav. většinový - na úkor jazyka mateřského - zprav. menšinového - a kdy jsou nesprávně prvky jednoho jazyka nahrazovány prvky druhého jazyka). Cummins považuje vliv substrakčního bilingvismu za negativní, vliv aditivního za pozitivní. Předpokládá, že může rozvinutí substrakčního bilingvismu může být ovlivněno nižším sociokulturním statusem příslušného původního jazyka. Je důležité poznamenat, že podobná tvrzení vycházejí ze sociokulturní situace, kde se s vyšší četností vyskytují dva jazyky (např. v USA angličtina a španělština).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z hlediska kognitivní psychologie a mentálních reprezentací jazyků existuje hypotéza jednoho systému, která tvrdí, že jazyky (dva a více) jsou u mluvčího reprezentovány v jednom systému, ale také hypotéza dvou systémů, která tvrdí, že jazyky jsou ve vědomí reprezentovány ve dvou a více do značné míry odlišných systémech. Výsledky výzkumů se přiklánějí k představě, že dva jazyky na úrovni kognitivních systémů některé aspekty sdílejí, ale jiné ne.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z hlediska kognitivní psychologie a mentálních reprezentací jazyků existuje hypotéza jednoho systému, která tvrdí, že jazyky (dva a více) jsou u mluvčího reprezentovány v jednom systému, ale také hypotéza dvou systémů, která tvrdí, že jazyky jsou ve vědomí reprezentovány ve dvou a více do značné míry odlišných systémech. Výsledky výzkumů se přiklánějí k představě, že dva jazyky na úrovni kognitivních systémů některé aspekty sdílejí, ale jiné ne.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Tadeas.Janda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57861&amp;oldid=prev</id>
		<title>Tadeas.Janda v 23. 9. 2019, 13:30</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57861&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-23T13:30:13Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 9. 2019, 13:30&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l15&quot; &gt;Řádek 15:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 15:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Slabá verze Sapir-Whorfovy hypotézy''', označovaná také jako '''lingvistický relativismus''', předpokládá, že '''jazyk ovlivňuje vnímání''' – tzn., že v různých jazycích odlišné gramatické a sémantické kategorie (např. odlišná klasifikace barev, existence či neexistence určitých protikladů – antonym, odlišné systémy gramatických časů při konjugaci sloves) způsobují, že jedinec odlišně strukturuje a vnímá skutečnost, resp. její příslušné aspekty, které příslušné gramatické a sémantické struktury postihují. Myšlení, resp. způsob uvažování není plně či výrazněji závislé na specifikách, příp. užívání daného jazyka. Nejslabší verze hypotézy předpokládá, že '''jazyk ovlivňuje paměť''' (kvalitu jejího fungování). Pro slabší verze hypotézy existují výzkumné doklady, např.:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Slabá verze Sapir-Whorfovy hypotézy''', označovaná také jako '''lingvistický relativismus''', předpokládá, že '''jazyk ovlivňuje vnímání''' – tzn., že v různých jazycích odlišné gramatické a sémantické kategorie (např. odlišná klasifikace barev, existence či neexistence určitých protikladů – antonym, odlišné systémy gramatických časů při konjugaci sloves) způsobují, že jedinec odlišně strukturuje a vnímá skutečnost, resp. její příslušné aspekty, které příslušné gramatické a sémantické struktury postihují. Myšlení, resp. způsob uvažování není plně či výrazněji závislé na specifikách, příp. užívání daného jazyka. Nejslabší verze hypotézy předpokládá, že '''jazyk ovlivňuje paměť''' (kvalitu jejího fungování). Pro slabší verze hypotézy existují výzkumné doklady, např.:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*V angličtině fluentní Rusové žijící v USA si lépe pamatují &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;udalosti &lt;/del&gt;z Ruska, když hovoří rusky, a lépe si pamatují události z USA, když hovoří anglicky (Marian &amp;amp; Neisser, 2000).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*V angličtině fluentní Rusové žijící v USA si lépe pamatují &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;události &lt;/ins&gt;z Ruska, když hovoří rusky, a lépe si pamatují události z USA, když hovoří anglicky (Marian &amp;amp; Neisser, 2000).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Ruština (samostatná slova pro tmavě/světle modrou) vs. angličtina – pouze v ruštině rychlejší identifikace tmavě modré barvy při použití světle modrého distraktoru než při použití odlišného odstínu tmavě modrého distraktoru (Winawer et al., 2007).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Ruština (samostatná slova pro tmavě/světle modrou) vs. angličtina – pouze v ruštině rychlejší identifikace tmavě modré barvy při použití světle modrého distraktoru než při použití odlišného odstínu tmavě modrého distraktoru (Winawer et al., 2007).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Výzkum Heiderové (1972) se zabýval výkony v paměti při rozlišení fokálních (základních) a atypických barev u mluvčích americké angličtiny (kteří rozeznávají 11 fokálních barev) a mluvčích jazyka dani (zemědělský kmen z Nové Guineji), kteří rozlišují pouze 2 barvy podle toho, zda u nich převažují teplé a světlé nebo chladné a tmavé odstíny. Heiderová zjistila, že rozpoznání fokálních barev je výrazně lepší u Američanů i Daniů, ačkoliv výkon Američanů v paměťových testech byl výrazně lepší. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Výzkum Heiderové (1972) se zabýval výkony v paměti při rozlišení fokálních (základních) a atypických barev u mluvčích americké angličtiny (kteří rozeznávají 11 fokálních barev) a mluvčích jazyka dani (zemědělský kmen z Nové Guineji), kteří rozlišují pouze 2 barvy podle toho, zda u nich převažují teplé a světlé nebo chladné a tmavé odstíny. Heiderová zjistila, že rozpoznání fokálních barev je výrazně lepší u Američanů i Daniů, ačkoliv výkon Američanů v paměťových testech byl výrazně lepší. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l26&quot; &gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 26:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Jsou různé jazyky mentálně reprezentovány v jiných systémech, nebo pouze v jednom?&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Jsou různé jazyky mentálně reprezentovány v jiných systémech, nebo pouze v jednom?&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle Cumminse (1976) je třeba rozlišovat mezi aditivním bilingvismem (nejprve je bezpečně osvojen jeden jazyk, pak druhý) a substrakčním bilingvismem (kdy jsou nesprávně prvky jednoho jazyka nahrazovány prvky druhého jazyka). Cummins považuje vliv substrakčního bilingvismu za negativní, vliv aditivního za pozitivní. Předpokládá, že může rozvinutí substrakčního bilingvismu může být ovlivněno nižším sociokulturním statusem. Je důležité poznamenat, že podobná tvrzení vycházejí ze sociokulturní situace, kde se s vyšší četností vyskytují dva jazyky (např. v USA angličtina a španělština).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle Cumminse (1976) je třeba rozlišovat mezi aditivním bilingvismem (nejprve je bezpečně osvojen jeden jazyk, pak druhý) a substrakčním bilingvismem (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;kdy si jedinec osvojuje nový jazyk - zprav. většinový - na úkor jazyka mateřského - zprav. menšinového - a &lt;/ins&gt;kdy jsou nesprávně prvky jednoho jazyka nahrazovány prvky druhého jazyka). Cummins považuje vliv substrakčního bilingvismu za negativní, vliv aditivního za pozitivní. Předpokládá, že může rozvinutí substrakčního bilingvismu může být ovlivněno nižším sociokulturním statusem &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;příslušného původního jazyka&lt;/ins&gt;. Je důležité poznamenat, že podobná tvrzení vycházejí ze sociokulturní situace, kde se s vyšší četností vyskytují dva jazyky (např. v USA angličtina a španělština).&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z hlediska kognitivní psychologie a mentálních reprezentací jazyků existuje hypotéza jednoho systému, která tvrdí, že jazyky (dva a více) jsou u mluvčího reprezentovány v jednom systému, ale také hypotéza dvou systémů, která tvrdí, že jazyky jsou ve vědomí reprezentovány ve dvou a více do značné míry odlišných systémech. Výsledky výzkumů se přiklánějí k představě, že dva jazyky na úrovni kognitivních systémů některé aspekty sdílejí, ale jiné ne.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z hlediska kognitivní psychologie a mentálních reprezentací jazyků existuje hypotéza jednoho systému, která tvrdí, že jazyky (dva a více) jsou u mluvčího reprezentovány v jednom systému, ale také hypotéza dvou systémů, která tvrdí, že jazyky jsou ve vědomí reprezentovány ve dvou a více do značné míry odlišných systémech. Výsledky výzkumů se přiklánějí k představě, že dva jazyky na úrovni kognitivních systémů některé aspekty sdílejí, ale jiné ne.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Tadeas.Janda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57860&amp;oldid=prev</id>
		<title>Tadeas.Janda v 23. 9. 2019, 13:27</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57860&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-23T13:27:20Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 9. 2019, 13:27&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l31&quot; &gt;Řádek 31:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 31:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Myšlení a řeč v ontogenezi==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Myšlení a řeč v ontogenezi==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Důležitost interaktivního charakteru [[myšlení]] a [[Psychologie řeči. Psycholingvistika|jazyka]] v rámci vývoje zdůrazňovala řada teorií. Mezi nejvýznamnější patří [[Jean Piaget|Piagetovo]] a [[Lev Vygotskij|Vygotského]] pojetí vývoje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Důležitost interaktivního charakteru &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a vzájemného významného ovlivňování &lt;/ins&gt;[[myšlení]] a [[Psychologie řeči. Psycholingvistika|jazyka]] &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(resp. řeči) &lt;/ins&gt;v rámci &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;psychického &lt;/ins&gt;vývoje &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;lidského jedince &lt;/ins&gt;zdůrazňovala řada teorií. Mezi nejvýznamnější patří [[Jean Piaget|Piagetovo]] a [[Lev Vygotskij|Vygotského]] pojetí vývoje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Piagetova fáze předpojmově symbolického myšlení; vliv řeči na rozvoj myšlení a vliv myšlení na funkci řeči===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Piagetova fáze předpojmově symbolického myšlení; vliv řeči na rozvoj myšlení a vliv myšlení na funkci řeči===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Tadeas.Janda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57859&amp;oldid=prev</id>
		<title>Tadeas.Janda v 23. 9. 2019, 13:25</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57859&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-23T13:25:53Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 9. 2019, 13:25&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l33&quot; &gt;Řádek 33:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 33:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Důležitost interaktivního charakteru [[myšlení]] a [[Psychologie řeči. Psycholingvistika|jazyka]] v rámci vývoje zdůrazňovala řada teorií. Mezi nejvýznamnější patří [[Jean Piaget|Piagetovo]] a [[Lev Vygotskij|Vygotského]] pojetí vývoje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Důležitost interaktivního charakteru [[myšlení]] a [[Psychologie řeči. Psycholingvistika|jazyka]] v rámci vývoje zdůrazňovala řada teorií. Mezi nejvýznamnější patří [[Jean Piaget|Piagetovo]] a [[Lev Vygotskij|Vygotského]] pojetí vývoje.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Piagetova fáze předpojmově symbolického myšlení===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Piagetova fáze předpojmově symbolického myšlení&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;; vliv řeči na rozvoj myšlení a vliv myšlení na funkci řeči&lt;/ins&gt;===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dle [[Jean Piaget|Piageta]] &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;je &lt;/del&gt;v období cca od 2 do 4 let &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;dětská &lt;/del&gt;[[inteligence]] &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;sycena &lt;/del&gt;řečí – vývoj je tedy řečí přímo akcelerován. Piaget toto období nazývá fází '''předpojmově symbolického myšlení''', která je charakteristická nástupem '''sémiotické funkce'''. Dle Piageta jde o kritickou vývojovou periodu pro osvojení jazyka, pro kterou je typický přesun od předpojmů (dítě vidí psa, řekne: „haf, haf“) k pojmům („pes“). Dítě má potřebu věci pojmenovávat, rychle si osvojuje gramatické struktury a nová slova. Zásadní je, aby mělo ve svém okolí dítě „překladatele“ (hl. matku), která předpojmy do pojmů správně převádí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Dle [[Jean Piaget|Piageta]] &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;hraje řeč, resp. vývoj řeči, zásadní úlohu pro rozvoj myšlení. Tuto roli plní zejm. pak &lt;/ins&gt;v období cca od 2 do 4 let&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, kdy je dle Piageta rozvoj dětské &lt;/ins&gt;[[inteligence]] &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;sycen &lt;/ins&gt;řečí – vývoj &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;myšlení &lt;/ins&gt;je tedy řečí přímo akcelerován. Piaget toto období nazývá fází '''předpojmově symbolického myšlení''', která je charakteristická nástupem '''sémiotické funkce'''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, tj. schopnosti si v mysli coby určitou představu zpřítomnit určitou aktuálně nepřítomnost skutečnost, a to za použití znaků (symbolů), které k této nepřítomné skutečnosti odkazují&lt;/ins&gt;. Dle Piageta jde o kritickou vývojovou periodu pro osvojení jazyka, pro kterou je typický přesun od &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;předpojmů&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' - řečových symbolů, které jsou svým obsahem nepřesné a mají zjednodušenou zvukovou podobu &lt;/ins&gt;(dítě vidí psa, řekne: „haf, haf“) k &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;pojmům&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''' - řečovým symbolům, které jsou obsahově přesnější a diferencovanější a jejichž zvuková podoba odpovídá užívání jazyka dospělými mluvčími &lt;/ins&gt;(„pes“). Dítě má potřebu věci pojmenovávat, rychle si osvojuje gramatické struktury a nová slova. Zásadní je, aby mělo ve svém okolí dítě „překladatele“ (hl. matku), která předpojmy do pojmů správně převádí.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Vztah myšlení a řeči není dle Piageta však jednostranný – i myšlení a jeho charakter má významný vliv na řeč, zejm. pak v určitých obdobích vývoje. Např. v období předpojmově symbolického myšlení ovlivňuje myšlení řeč takovým způsobem, že v důsledku egocentrismu myšlení je i řeč dítěte primárně egocentrická. Jinými slovy, to, že dítě ve svém myšlení nahlíží svět výhradně ze svého úhlu pohledu a není schopno zaujmout perspektivu druhé osoby, a je tak svým myšlením egocentrické, má významný vliv i na jeho řeč, která dle Piageta ve většině případů v období cca 2 až 4 roky neplní (či alespoň ne primárně) sociální funkci, tj. neslouží primárně ke komunikaci s druhými lidmi, ale spíše funguje jako jakýsi monolog doprovázející činnost dítěte. &amp;lt;ref&amp;gt;Vygotskij, L. S. (2004). ''Psychologie myšlení a řeči''. Praha: Portál. &amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Vygotského teorie vztahu myšlení a řeči===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Vygotského teorie vztahu myšlení a řeči===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l54&quot; &gt;Řádek 54:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 56:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Literatura===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Eysenck, M.W. &amp;amp; Keane, M.T. (2008). Kognitivní psychologie. Praha: Academia.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Eysenck, M.W. &amp;amp; Keane, M.T. (2008). &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;Kognitivní psychologie&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''&lt;/ins&gt;. Praha: Academia&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Sternberg, R.J. (2009). ''Kognitivní psychologie''. Praha: Portál&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Sternberg&lt;/del&gt;, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;R&lt;/del&gt;.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;J&lt;/del&gt;. (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2009&lt;/del&gt;). &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Kognitivní psychologie&lt;/del&gt;. Praha: Portál.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Vygotskij&lt;/ins&gt;, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;L&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;S&lt;/ins&gt;. (&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;2004&lt;/ins&gt;). &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;''Psychologie myšlení a řeči&lt;/ins&gt;.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'' &lt;/ins&gt;Praha: Portál.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Tadeas.Janda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57858&amp;oldid=prev</id>
		<title>Tadeas.Janda v 23. 9. 2019, 13:19</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57858&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-23T13:19:15Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 9. 2019, 13:19&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l37&quot; &gt;Řádek 37:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 37:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Vygotského teorie vztahu myšlení a řeči===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Vygotského teorie vztahu myšlení a řeči===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle [[Lev Vygotskij|Vygotského]] hraje řeč zásadní roli ve vývoji jedince. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Jejím prostřednictvím probíhá &lt;/del&gt;myšlení (&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vedle funkce komunikační&lt;/del&gt;). &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Více viz &lt;/del&gt;v &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;textu &lt;/del&gt;[[&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Lev Vygotskij&lt;/del&gt;]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle [[Lev Vygotskij|Vygotského]] hraje řeč zásadní roli ve vývoji jedince &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a rovněž jeho [[myšlení]]. Podle Vygotského se vztah myšlení a [[Psychologie řeči. Psycholingvistika|řeči]] v průběhu jedince proměňuje&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Na začátku psychického vývoje jedince se &lt;/ins&gt;myšlení &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a řeč rozvíjejí nejprve odděleně. U novorozence a posléze kojence se totiž setkáváme s takovými řečovými projevy &lt;/ins&gt;(&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;např. křik, broukání, žvatlání&lt;/ins&gt;)&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, které neplní intelektuální funkci – neslouží jako prostředek realizace myšlení či vyjadřování myšlenek&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;V určitém momentu vývoje se však dle Vygotského myšlení a řeč začínají propojovat, a to &lt;/ins&gt;v &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;období kolem 2 let života. Řeč začíná fungovat jako prostředek k realizaci myšlení – k zpřítomnění určitých představ a významů a realizaci myšlenkových operací. Řeč také slouží jako prostředek pro vyjádření myšlenek, a tak jejich sdílení s dalšími lidmi, čímž je podporována sociální funkce řeči, kterou řeč dle Vygotského (a naproti &lt;/ins&gt;[[&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Jean Piaget|Piagetovi&lt;/ins&gt;]]&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;) disponuje již od narození dítěte&lt;/ins&gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Externí zdroj ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Role řeči coby nástroje, pomocí nějž se realizuje myšlení, se umocňuje cca od 6. roku života a dál, kdy se dle Vygotského začíná intenzivněji rozvíjet tzv. '''vnitřní řeč''', která představuje zkratkovitou formu vnější řeči, pomocí které jedinec komunikuje se sebou samým, a to v podobě nahlas nevyslovených myšlenek a představ. Dle Vygotského slouží vnitřní řeč coby hlavní nástroj [[myšlení]] a její vznik podle něj představuje zcela zásadní moment v psychickém vývoji jedince. Podle Vygotského totiž umožňuje volní a [[Vědomí|vědomou]] regulaci vnitřní (psychické) činnosti jedince (včetně myšlení) a také vnějších aktivit jedince, tj. jeho chování.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Navzdory klíčové roli vnitřní řeči pro realizaci myšlení se Vygotskij nicméně domníval, že ani od doby, kdy se řeč a myšlení začnou ve vývoji jedince kolem 2 let výrazněji propojovat a ani od doby cca 6 let, kdy se vnitřní řeč stane hlavním prostředkem realizace myšlení, nejsou myšlení a řeč na sobě zcela a neoddělitelně závislé. Vygotskij pro toto své stanovisko argumentoval tím, že i u dospělého člověka není veškeré myšlení verbální a ne všechny řečové projevy u něj slouží ke sdělování myšlenek. Některé myšlenkové operace mohou dle Vygotského probíhat zcela nezávisle na slovech – např. pouze v představách a některé řečové projevy mohou plnit řadů jiných funkcí, než je výměna myšlenek (např. vyjadřování emočních stavů, navazování sociálního kontaktu atd.). &lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Více o dalších aspektech teorií Vygotského a zejm. pak o jeho teorii vývoje funkce řeči v ontogenezi člověka viz text [[Lev Vygotskij]].&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Externí zdroj==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Informace v tomto článku vychází také z přednášek a prezentací Mgr. Jiřího Lukavského, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D. v povinném předmětu &amp;quot;Obecná psychologie&amp;quot; na KPS FF UK.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Informace v tomto článku vychází také z přednášek a prezentací Mgr. Jiřího Lukavského, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D. v povinném předmětu &amp;quot;Obecná psychologie&amp;quot; na KPS FF UK.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Tadeas.Janda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57857&amp;oldid=prev</id>
		<title>Tadeas.Janda v 23. 9. 2019, 13:14</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57857&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-23T13:14:16Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 9. 2019, 13:14&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l38&quot; &gt;Řádek 38:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 38:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Vygotského teorie vztahu myšlení a řeči===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;===Vygotského teorie vztahu myšlení a řeči===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle [[Lev Vygotskij|Vygotského]] hraje řeč zásadní roli ve vývoji jedince. Jejím prostřednictvím probíhá myšlení (vedle funkce komunikační). Více viz v textu [[Lev Vygotskij]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Podle [[Lev Vygotskij|Vygotského]] hraje řeč zásadní roli ve vývoji jedince. Jejím prostřednictvím probíhá myšlení (vedle funkce komunikační). Více viz v textu [[Lev Vygotskij]].&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;== Externí zdroj ==&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Informace v tomto článku vychází také z přednášek a prezentací Mgr. Jiřího Lukavského, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D. v povinném předmětu &amp;quot;Obecná psychologie&amp;quot; na KPS FF UK.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Odkazy==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l47&quot; &gt;Řádek 47:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 50:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Eysenck, M.W. &amp;amp; Keane, M.T. (2008). Kognitivní psychologie. Praha: Academia.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Eysenck, M.W. &amp;amp; Keane, M.T. (2008). Kognitivní psychologie. Praha: Academia.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Sternberg, R.J. (2009). Kognitivní psychologie. Praha: Portál.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Sternberg, R.J. (2009). Kognitivní psychologie. Praha: Portál.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;===Externí zdroje===&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Informace v tomto článku vychází z přednášek a prezentací Mgr. Jiřího Lukavského, Ph.D. a PhDr. Luďka Stehlíka, Ph.D. v povinném předmětu &amp;quot;Obecná psychologie&amp;quot; na KPS FF UK.&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Tadeas.Janda</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57856&amp;oldid=prev</id>
		<title>Tadeas.Janda v 23. 9. 2019, 13:13</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Vztah_my%C5%A1len%C3%AD_a_%C5%99e%C4%8Di&amp;diff=57856&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2019-09-23T13:13:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 23. 9. 2019, 13:13&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Stanovení vztahu (popřípadě míry závislosti) [[myšlení]] a řeči je společnou oblastí zájmu řady vědeckých oborů, především lingvistiky, psychologie a antropologie. Je také předmětem interdisciplinárního oboru [[Psychologie řeči. Psycholingvistika|psycholingvistiky]]. Klíčovou otázkou problematiky vztahu jazyka a myšlení je, jestli odlišné gramatické struktury jazyků determinují (a do jaké míry) uvažování o věcech a poznávání světa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Sternberg, R.J. (2009). ''Kognitivní psychologie''. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Stanovení vztahu (popřípadě míry závislosti) [[myšlení]] a řeči je společnou oblastí zájmu řady vědeckých oborů, především lingvistiky, psychologie a antropologie. Je také předmětem interdisciplinárního oboru [[Psychologie řeči. Psycholingvistika|psycholingvistiky]]. Klíčovou otázkou problematiky vztahu jazyka a myšlení je, jestli odlišné gramatické &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a sémantické &lt;/ins&gt;struktury&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, kategorie a specifika &lt;/ins&gt;jazyků determinují (a do jaké míry) &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;průběh a fungování myšlení, resp. &lt;/ins&gt;uvažování o věcech a poznávání světa.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot;&amp;gt;Sternberg, R.J. (2009). ''Kognitivní psychologie''. Praha: Portál.&amp;lt;/ref&amp;gt; &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Další významnou a související otázkou vztahu mezi řečí a myšlením je to, zda a do jaké míry je myšlení realizováno pomocí slov a je závislé na užívání slov a zda se v tomto ohledu vztah mezi myšlením a řečí proměňuje v průběhu ontogeneze.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Sapir-Whorfova hypotéza==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;==Sapir-Whorfova hypotéza==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Sapir-Whorfova''' hypotéza je lingvisticko-antropologickou teorií, podle které je pojetí reálného světa strukturováno jazykovými zvyklostmi konkrétní komunity mluvčích. Jinými slovy je podle této teorie reálný svět poznáván a konstruován na podkladě jazyka a mezi mluvčími různých jazyků se tak vidění světa a jeho chápání významně odlišuje. Autorem hypotézy byl americký lingvista '''Edward Sapir'''. Jeho poznatky se inspiroval lingvista '''Benjamin Lee Whorf''', který Sapirovy úvahy rozpracoval a prohloubil (někdy se proto hovoří o Whorfově hypotéze). Whorf svoji hypotézu formuloval na základě studia jazyka severoamerického indiánského kmene Hopi a jazyka středoamerických indiánů Mayů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Sapir-Whorfova''' hypotéza je lingvisticko-antropologickou teorií, podle které je pojetí reálného světa strukturováno jazykovými zvyklostmi konkrétní komunity mluvčích. Jinými slovy je podle této teorie reálný svět poznáván a konstruován na podkladě jazyka a mezi mluvčími různých jazyků se tak vidění světa a jeho chápání významně odlišuje. Autorem hypotézy byl americký lingvista '''Edward Sapir'''. Jeho poznatky se inspiroval lingvista '''Benjamin Lee Whorf''', který Sapirovy úvahy rozpracoval a prohloubil (někdy se proto hovoří o Whorfově hypotéze). Whorf svoji hypotézu formuloval na základě studia jazyka severoamerického indiánského kmene Hopi a jazyka středoamerických indiánů Mayů.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Whorf preferoval užívání termínu '''lingvistický relativismus''' (případně jazykový relativismus). Podle tohoto tvrzení lidé mluvící odlišnými jazyky mají různé kognitivní systémy, které ovlivňují styly, jimiž uvažují o světě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Toto tvrzení silně kritizoval mezi jinými [[Noam Chomsky]], který předpokládá existenci univerzální jazykové schopnosti, která je každému vrozená.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Whorf preferoval užívání termínu '''lingvistický relativismus''' (případně jazykový relativismus). Podle tohoto tvrzení lidé mluvící odlišnými jazyky mají různé kognitivní systémy, které ovlivňují styly, jimiž uvažují o světě.&amp;lt;ref name=&amp;quot;:0&amp;quot; /&amp;gt; Toto tvrzení silně kritizoval mezi jinými [[Noam Chomsky]], který předpokládá existenci univerzální jazykové schopnosti, která je každému vrozená &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a která se napříč kulturami zásadně neliší&lt;/ins&gt;.  &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pro výzkumné účely je vhodné rozlišovat mezi silnou a slabou verzí Whorfovy hypotézy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Eysenck, M.W. &amp;amp; Keane, M.T. (2008). ''Kognitivní psychologie''. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Pro výzkumné účely je vhodné rozlišovat mezi silnou a slabou verzí &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Sapir-&lt;/ins&gt;Whorfovy hypotézy. &amp;lt;ref name=&amp;quot;:1&amp;quot;&amp;gt;Eysenck, M.W. &amp;amp; Keane, M.T. (2008). ''Kognitivní psychologie''. Praha: Academia.&amp;lt;/ref&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Silná verze Whorfovy hypotézy''', označovaná také jako '''lingvistický determinismus''', předpokládá, že '''jazyk určuje myšlení'''. Pro silnou formu hypotézy neexistuje výraznější podpora a nesvědčí o ní ani výsledky výzkumů (např. existence '''jazykových univerzálií'''). Proti silné verzi hypotézy vystupují námitky:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Silná verze &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Sapir-&lt;/ins&gt;Whorfovy hypotézy''', označovaná také jako '''lingvistický determinismus''', předpokládá, že '''jazyk určuje myšlení&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;,&lt;/ins&gt;''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tzn&lt;/ins&gt;.&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, že v různých jazycích odlišné gramatické a sémantické kategorie ovlivňují průběh a způsob fungování našeho uvažování – usuzování, posuzování, řešení problémů a příp. rozhodování a vůbec ovlivňují to, co je nějakým způsobem myslitelné. Myšlení je podle silné verze hypotézy plně závislé na specifikách a užívání příslušného jazyka'''.''' &lt;/ins&gt;Pro silnou formu hypotézy neexistuje výraznější podpora a nesvědčí o ní ani výsledky výzkumů (např. existence '''jazykových univerzálií &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;–&lt;/ins&gt;''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;lingvistické charakteristiky přítomné napříč všemi existujícími jazyky – např. existence podstatných jmen, sloves, zájmen, samohlásek a souhlásek,…&lt;/ins&gt;). Proti silné verzi hypotézy vystupují námitky:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*U dětí se komplexní kognitivní operace vyskytují dlouho předtím, než začnou mluvit.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*U dětí se komplexní kognitivní operace vyskytují dlouho předtím, než začnou mluvit.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Oblasti mozku spojené s řečí se neaktivují při provádění řady kognitivních operací, jako jsou např. prostorové úlohy, zraková představivost ad. (Gazzaniga, Ivry, &amp;amp; Mangun, 2002).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*Oblasti mozku spojené s řečí se neaktivují při provádění řady kognitivních operací, jako jsou např. prostorové úlohy, zraková představivost ad. (Gazzaniga, Ivry, &amp;amp; Mangun, 2002).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Slabá verze Whorfovy hypotézy''' předpokládá, že '''jazyk ovlivňuje vnímání'''. Nejslabší verze hypotézy předpokládá, že '''jazyk ovlivňuje paměť'''. Pro slabší verze hypotézy existují výzkumné doklady, např.:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;'''Slabá verze &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Sapir-&lt;/ins&gt;Whorfovy hypotézy'''&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, označovaná také jako '''lingvistický relativismus''', &lt;/ins&gt;předpokládá, že '''jazyk ovlivňuje vnímání''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;– tzn., že v různých jazycích odlišné gramatické a sémantické kategorie (např. odlišná klasifikace barev, existence či neexistence určitých protikladů – antonym, odlišné systémy gramatických časů při konjugaci sloves) způsobují, že jedinec odlišně strukturuje a vnímá skutečnost, resp. její příslušné aspekty, které příslušné gramatické a sémantické struktury postihují. Myšlení, resp. způsob uvažování není plně či výrazněji závislé na specifikách, příp. užívání daného jazyka&lt;/ins&gt;. Nejslabší verze hypotézy předpokládá, že '''jazyk ovlivňuje paměť''' &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;(kvalitu jejího fungování)&lt;/ins&gt;. Pro slabší verze hypotézy existují výzkumné doklady, např.:&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*V angličtině fluentní Rusové žijící v USA si lépe pamatují udalosti z Ruska, když hovoří rusky, a lépe si pamatují události z USA, když hovoří anglicky (Marian &amp;amp; Neisser, 2000).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;*V angličtině fluentní Rusové žijící v USA si lépe pamatují udalosti z Ruska, když hovoří rusky, a lépe si pamatují události z USA, když hovoří anglicky (Marian &amp;amp; Neisser, 2000).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Tadeas.Janda</name></author>
		
	</entry>
</feed>