<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
	<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Wikisofia%3AKl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo</id>
	<title>Wikisofia:Klínové písmo - Historie editací</title>
	<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Wikisofia%3AKl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo"/>
	<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;action=history"/>
	<updated>2026-04-03T17:55:14Z</updated>
	<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
	<generator>MediaWiki 1.33.0</generator>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28817&amp;oldid=prev</id>
		<title>Milada.Kuzelkova v 6. 1. 2016, 10:03</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28817&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-06T10:03:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 6. 1. 2016, 10:03&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l8&quot; &gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé další národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé další národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen ty důležité. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné. Jádro tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen ty důležité. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné. Jádro tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Soubor:Příklad.jpg|Titulek 1&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Soubor:Příklad.jpg|Titulek 2&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Typy klínového písma ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Typy klínového písma ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28816&amp;oldid=prev</id>
		<title>Milada.Kuzelkova v 6. 1. 2016, 10:02</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28816&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-06T10:02:33Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 6. 1. 2016, 10:02&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l8&quot; &gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 8:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé další národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé další národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen ty důležité. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné. Jádro tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen ty důležité. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné. Jádro tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;gallery&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Soubor:Příklad.jpg|Titulek 1&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Soubor:Příklad.jpg|Titulek 2&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;&amp;lt;/gallery&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Typy klínového písma ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Typy klínového písma ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28813&amp;oldid=prev</id>
		<title>Milada.Kuzelkova v 6. 1. 2016, 08:30</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28813&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-06T08:30:21Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 6. 1. 2016, 08:30&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l5&quot; &gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Sumersko-babylónské písmo &lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Vznik klínového písma &lt;/ins&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z piktografických znaků se postupně vyvinulo &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;klínové písmo&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/del&gt;. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé další národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé další národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen ty důležité. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné. Jádro tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen ty důležité. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné. Jádro tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l21&quot; &gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 21:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem Göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotámské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem Göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotámské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích, v řeckém a ve dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém písmu. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích, v řeckém a ve dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém písmu. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;Za zmínku stojí významný český jazykovědec Bedřich Hrozný (1879 - 1952), který v letech 1916-1917 rozluštil chetitský jazyk a položil základy oboru chetitologie.&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Literatura: ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Literatura: ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28565&amp;oldid=prev</id>
		<title>Milada.Kuzelkova v 3. 1. 2016, 20:46</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28565&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-03T20:46:41Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 3. 1. 2016, 20:46&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l14&quot; &gt;Řádek 14:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 14:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;b)	Staroakkadské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;b)	Staroakkadské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;c)	Babylonské klínové písmo → Novobabylónské → Perské achájmenovské&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;c)	Babylonské klínové písmo → Novobabylónské → Perské achájmenovské&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;d)	&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Staroasýrské &lt;/del&gt;klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;d)	&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Staroasyrské &lt;/ins&gt;klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;e)	Syrsko-mezopotámské  klínové písmo → Chetitské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;e)	Syrsko-mezopotámské  klínové písmo → Chetitské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28563&amp;oldid=prev</id>
		<title>Milada.Kuzelkova v 3. 1. 2016, 20:34</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28563&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-03T20:34:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 3. 1. 2016, 20:34&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l15&quot; &gt;Řádek 15:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 15:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;c)	Babylonské klínové písmo → Novobabylónské → Perské achájmenovské&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;c)	Babylonské klínové písmo → Novobabylónské → Perské achájmenovské&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;d)	Staroasýrské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;d)	Staroasýrské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;e)	&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Sysrko&lt;/del&gt;-mezopotámské  klínové písmo → Chetitské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;e)	&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Syrsko&lt;/ins&gt;-mezopotámské  klínové písmo → Chetitské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Objevy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Objevy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28562&amp;oldid=prev</id>
		<title>Milada.Kuzelkova v 3. 1. 2016, 20:33</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28562&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-03T20:33:24Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 3. 1. 2016, 20:33&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l6&quot; &gt;Řádek 6:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 6:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Sumersko-babylónské písmo ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Sumersko-babylónské písmo ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé další národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z piktografických znaků se postupně vyvinulo &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;klínové písmo&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;'''&lt;/ins&gt;. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé další národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen ty důležité. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné. Jádro tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen ty důležité. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné. Jádro tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28561&amp;oldid=prev</id>
		<title>Milada.Kuzelkova v 3. 1. 2016, 20:32</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28561&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-03T20:32:51Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 3. 1. 2016, 20:32&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vznik písma ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vznik písma ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;s &lt;/del&gt;náboženstvím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a náboženstvím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Výhody a funkce písma ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Výhody a funkce písma ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tedy &lt;/del&gt;zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Sumersko-babylónské písmo ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Sumersko-babylónské písmo ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jiné &lt;/del&gt;národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;další &lt;/ins&gt;národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava doleva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a &lt;/del&gt;32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen důležité &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tabulky&lt;/del&gt;. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, jádro &lt;/del&gt;tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry byly 11,5 cm x 10,5 cm &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;až &lt;/ins&gt;32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalily je do mokrého hadru a vyhladily. Vypalovaly se jen &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ty &lt;/ins&gt;důležité. Kromě tabulek z jednoho druhu hlíny se používaly i vícevrstevné&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;. Jádro &lt;/ins&gt;tabulky bylo z červené hlíny a povrch z tenké vrstvy žluté hlíny. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Typy klínového písma ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Typy klínového písma ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l18&quot; &gt;Řádek 18:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 18:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Objevy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Objevy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsaných klínovým písmem, byly datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovaly hospodářské záznamy. V raně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků, později 580 &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;znaků&lt;/del&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsaných klínovým písmem, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;tyto &lt;/ins&gt;byly datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovaly hospodářské záznamy. V raně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků, později 580.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem Göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotámské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem Göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotámské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích, v řeckém a ve dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém písmu. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích, v řeckém a ve dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém písmu. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28560&amp;oldid=prev</id>
		<title>Milada.Kuzelkova v 3. 1. 2016, 20:27</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28560&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-03T20:27:48Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 3. 1. 2016, 20:27&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l5&quot; &gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 5:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být tedy zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být tedy zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Sumersko-babylónské &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;písma &lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Sumersko-babylónské &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;písmo &lt;/ins&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé jiné národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;do leva&lt;/del&gt;, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé jiné národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;doleva&lt;/ins&gt;, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;měli &lt;/del&gt;rozměry 11,5 cm x 10,5 cm &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;až &lt;/del&gt;32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zabalili &lt;/del&gt;je do mokrého hadru a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vyhladili&lt;/del&gt;. &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Vypalovali &lt;/del&gt;se jen důležité tabulky. Kromě &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jednoduchých &lt;/del&gt;tabulek se &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;používali &lt;/del&gt;i vícevrstevné, jádro tabulky bylo z červené hlíny a &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;na povrchu byla tenká vrstva &lt;/del&gt;žluté. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další rozměry &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;byly &lt;/ins&gt;11,5 cm x 10,5 cm &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a &lt;/ins&gt;32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;zabalily &lt;/ins&gt;je do mokrého hadru a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;vyhladily&lt;/ins&gt;. &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Vypalovaly &lt;/ins&gt;se jen důležité tabulky. Kromě tabulek &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;z jednoho druhu hlíny &lt;/ins&gt;se &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;používaly &lt;/ins&gt;i vícevrstevné, jádro tabulky bylo z červené hlíny a &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;povrch z tenké vrstvy &lt;/ins&gt;žluté &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;hlíny&lt;/ins&gt;. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Typy klínového písma ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Typy klínového písma ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pro svůj jazyk &lt;/del&gt;používali jako způsob zápisu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho používali jako způsob zápisu &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;pro svůj jazyk&lt;/ins&gt;.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;a)	Sumerské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;a)	Sumerské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;b)	Staroakkadské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;b)	Staroakkadské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;c)	Babylonské klínové písmo → &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;novobabylónské &lt;/del&gt;→ &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;perské &lt;/del&gt;achájmenovské&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;c)	Babylonské klínové písmo → &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Novobabylónské &lt;/ins&gt;→ &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Perské &lt;/ins&gt;achájmenovské&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;d)	Staroasýrské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;d)	Staroasýrské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;e)	Sysrko-mezopotámské  klínové písmo → &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;chetitské &lt;/del&gt;klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;e)	Sysrko-mezopotámské  klínové písmo → &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Chetitské &lt;/ins&gt;klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Objevy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Objevy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;popsané &lt;/del&gt;klínovým písmem, &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;jsou &lt;/del&gt;datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;představovali &lt;/del&gt;hospodářské záznamy. V &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;ranně &lt;/del&gt;sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a &lt;/del&gt;později &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;už jen &lt;/del&gt;580.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;popsaných &lt;/ins&gt;klínovým písmem, &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;byly &lt;/ins&gt;datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;představovaly &lt;/ins&gt;hospodářské záznamy. V &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;raně &lt;/ins&gt;sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, &lt;/ins&gt;později 580 &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;znaků&lt;/ins&gt;.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;göttingenského &lt;/del&gt;gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;mezopotamské &lt;/del&gt;oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;Göttingenského &lt;/ins&gt;gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;mezopotámské &lt;/ins&gt;oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích&lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;, v řeckém a ve &lt;/ins&gt;dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;písmu&lt;/ins&gt;. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Literatura: ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Literatura: ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28558&amp;oldid=prev</id>
		<title>Milada.Kuzelkova v 3. 1. 2016, 20:15</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28558&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-03T20:15:11Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 3. 1. 2016, 20:15&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l2&quot; &gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 2:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a s náboženstvím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a s náboženstvím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Výhody a funkce písma &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Výhody a funkce písma ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být tedy zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být tedy zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Sumersko-babylónské písma &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Sumersko-babylónské písma ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé jiné národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava do leva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé jiné národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava do leva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další měli rozměry 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalili je do mokrého hadru a vyhladili. Vypalovali se jen důležité tabulky. Kromě jednoduchých tabulek se používali i vícevrstevné, jádro tabulky bylo z červené hlíny a na povrchu byla tenká vrstva žluté. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další měli rozměry 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalili je do mokrého hadru a vyhladili. Vypalovali se jen důležité tabulky. Kromě jednoduchých tabulek se používali i vícevrstevné, jádro tabulky bylo z červené hlíny a na povrchu byla tenká vrstva žluté. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Typy klínového písma &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Typy klínového písma ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho pro svůj jazyk používali jako způsob zápisu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho pro svůj jazyk používali jako způsob zápisu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;a)	Sumerské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;a)	Sumerské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l17&quot; &gt;Řádek 17:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 17:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;e)	Sysrko-mezopotámské  klínové písmo → chetitské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;e)	Sysrko-mezopotámské  klínové písmo → chetitské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Objevy &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Objevy ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsané klínovým písmem, jsou datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovali hospodářské záznamy. V ranně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků a později už jen 580.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsané klínovým písmem, jsou datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovali hospodářské záznamy. V ranně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků a později už jen 580.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotamské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotamské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Literatura: &lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Literatura: ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
	<entry>
		<id>https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28557&amp;oldid=prev</id>
		<title>Milada.Kuzelkova v 3. 1. 2016, 20:13</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://wikisofia.cz/w/index.php?title=Wikisofia:Kl%C3%ADnov%C3%A9_p%C3%ADsmo&amp;diff=28557&amp;oldid=prev"/>
		<updated>2016-01-03T20:13:02Z</updated>

		<summary type="html">&lt;p&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-marker&quot; /&gt;
				&lt;col class=&quot;diff-content&quot; /&gt;
				&lt;tr class=&quot;diff-title&quot; lang=&quot;cs&quot;&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan=&quot;2&quot; style=&quot;background-color: #fff; color: #222; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 3. 1. 2016, 20:13&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l1&quot; &gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádek 1:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;== Klínové písmo ==&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;== Vznik písma ==&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&lt;/del&gt;== Vznik písma ==&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a s náboženstvím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Ve vývoji společnosti spolu s rozvojem obchodu nadešla potřeba záznamu. Se vznikem prvních státních útvarů bylo potřeba evidovat výpěstky a výrobky. A dále například údaje o množství směnitelného zboží, o vlastnictví předmětů nebo záznamy o různých poplatcích. Vznik písma byl pro lidstvo takový objev jako objevení ohně. V různých částech světa se lidé nejdříve snažili zaznamenat své myšlenky pomocí obrázků neboli piktografie. Tento způsob záznamu byl spojován s výtvarným uměním a s náboženstvím.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Výhody a funkce písma ===&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Výhody a funkce písma ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být tedy zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Písmo je způsob jazykové komunikace, kterým bylo možné odstranit nevýhody akustických šumů a paměťového omezení. Písemný záznam měl trvalejší charakter a mohl být tedy zpřístupněn člověku na velké vzdálenosti od místa vzniku nebo dokonce po dlouhá staletí, pokud ho následné generace dokázaly přečíst.&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;=== Sumersko-babylónské písma ===&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;=== Sumersko-babylónské písma ===&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé jiné národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava do leva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Z piktografických znaků se postupně vyvinulo klínové písmo. Sumersko-babylónské písmo je nejstarší dochované písmo vůbec, jako první překonalo stádium piktografie. Od Sumerů převzali tento způsob zápisu semitští Akkaďané, Asyřané a mnohé jiné národy starověkého Blízkého východu. Na hliněné tabulky se psalo otiskováním rákosového stébla seříznutého jako pisátko. Tabulka se při psaní držela nakloněná a pisatel psal znaky do sloupců zprava do leva, když se dostal na konec tabulky, otočil ji doprava a začal zase znovu, takže začátek a konec zápisu se dostal těsně proti sobě.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další měli rozměry 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalili je do mokrého hadru a vyhladili. Vypalovali se jen důležité tabulky. Kromě jednoduchých tabulek se používali i vícevrstevné, jádro tabulky bylo z červené hlíny a na povrchu byla tenká vrstva žluté. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nejstarší tabulky byly velmi malé 4 x 5 cm, další měli rozměry 11,5 cm x 10,5 cm až 32 x 21 cm. Velké tabulky byly z jedné strany ploché a z druhé vypouklé. Tabulky se používaly i vícekrát, zabalili je do mokrého hadru a vyhladili. Vypalovali se jen důležité tabulky. Kromě jednoduchých tabulek se používali i vícevrstevné, jádro tabulky bylo z červené hlíny a na povrchu byla tenká vrstva žluté. Pisatel otiskoval pisátko tak hluboko do hlíny, aby se dostal na červené jádro, písmo tím bylo barevné a lépe čitelné. V Mezopotámii se psalo i na válce, kužely a hranoly.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Typy klínového písma ===&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Typy klínového písma ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho pro svůj jazyk používali jako způsob zápisu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Klínové písmo lze rozdělit podle národů a oblastí, kde ho pro svůj jazyk používali jako způsob zápisu.&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;a)	Sumerské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;b)	Staroakkadské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;c)	Babylonské klínové písmo → novobabylónské → perské achájmenovské&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;d)	Staroasýrské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;ins style=&quot;font-weight: bold; text-decoration: none;&quot;&gt;e)	Sysrko-mezopotámské  klínové písmo → chetitské klínové písmo&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/ins&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;a)	Sumerské klínové písmo&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Objevy ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;b)	Staroakkadské klínové písmo&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;c)	Babylonské klínové písmo → novobabylónské → perské achájmenovské&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;d)	Staroasýrské klínové písmo&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;e)	Sysrko-mezopotámské  klínové písmo → chetitské klínové písmo&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Objevy ===&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsané klínovým písmem, jsou datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovali hospodářské záznamy. V ranně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků a později už jen 580.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Na jihu Mezopotámie v oblasti Uruku a severnější oblast Džemdet Nasre bylo objeveno 10 000 tabulek a fragmentů popsané klínovým písmem, jsou datovány na rozhraní 4. a 3. tisíciletí př. n. l. Prvním jazykem těchto nejstarších tabulek byla sumerština a obsahovala asi 2 000 znaků, každý znak vyjadřoval pojem. Nejstarší tabulky představovali hospodářské záznamy. V ranně sumerském období se používalo kolem 1 000 znaků a později už jen 580.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotamské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Klínové písmo bylo objeveno v roce 1802 Georgem Friedrichem Grotefendem (1775 – 1853), německým učitelem göttingenského gymnázia, na základě sázky. Grotefend se vsadil se svým přítelem Firillem, že klínové písmo rozluští, podařilo se mu zjistit z tabulky z mezopotamské oblasti, že se jedná o abecedu. Svou metodu publikoval v roce 1815.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Nápis v egyptském písmu rozluštil roku 1822 francouzský učenec, filolog a orientalista Jean-François Champollion (1790 – 1832) pomocí tzv. Rosettské desky, na které byl zaznamenán text ve třech shodných jazycích dvou egyptských tj. v hieroglyfickém a démotickém. Champollion se stal zakladatelem egyptologie.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Literatura: ===&lt;del class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;&amp;lt;br /&amp;gt;&lt;/del&gt;&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;=== Literatura: ===&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt; &lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot;&gt; &lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt; &lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f8f9fa; color: #222; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #eaecf0; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;KRUPA, Josef a Josef GENZOR. Písma sveta. 1. vyd. Bratislava: Obzor, 1989. 360 s. ISBN 80-215-0011-5.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Milada.Kuzelkova</name></author>
		
	</entry>
</feed>