Amenemhet III.: Porovnání verzí
Značka: editace z Vizuálního editoru |
|||
| Řádek 11: | Řádek 11: | ||
Ve 30. roce panovník oslavil svůj [[svátek sed]], k této příležitosti pak postavil několik staveb - chrám v [[Búbastis|Búbastidě]] a kapli v [[Lišt|Lištu]]. Stavěl ale i v jiných významných egyptských centrech, např. v [[Mennofer|Mennoferu]], kde rozšířil chrám boha [[Ptah|Ptaha]] nebo [[Abydos|Abydu]].<ref>Schneider 1996: 76-78.</ref> Dále vystavěl [[Sobek|Sobkův]] chrám v Krokodilopoli a chrám Sobka bohyně Renenuten na lokalitě Meídnet Mádí, který dokončil jeho nástupce [[Amenemhet IV.]]. | Ve 30. roce panovník oslavil svůj [[svátek sed]], k této příležitosti pak postavil několik staveb - chrám v [[Búbastis|Búbastidě]] a kapli v [[Lišt|Lištu]]. Stavěl ale i v jiných významných egyptských centrech, např. v [[Mennofer|Mennoferu]], kde rozšířil chrám boha [[Ptah|Ptaha]] nebo [[Abydos|Abydu]].<ref>Schneider 1996: 76-78.</ref> Dále vystavěl [[Sobek|Sobkův]] chrám v Krokodilopoli a chrám Sobka bohyně Renenuten na lokalitě Meídnet Mádí, který dokončil jeho nástupce [[Amenemhet IV.]]. | ||
| + | |||
Na různých lokalitách se také našly sochy tohoto panovníka, které mají velmi dobrou uměleckou úroveň. Některé z těchto památek bylo v pozdějších dobách přemístěno do [[Tanis|Tanidy]]. | Na různých lokalitách se také našly sochy tohoto panovníka, které mají velmi dobrou uměleckou úroveň. Některé z těchto památek bylo v pozdějších dobách přemístěno do [[Tanis|Tanidy]]. | ||
Aktuální verze z 2. 2. 2017, 15:36
Amenemhet III. Nimaatre byl šestým králem 12. dynastie. Po dlouhou dobu byl koregentem svého otce, nejvyšší doložený rok jeho vlády je 46.
Je jediným doloženým synem svého Senusreta III.. Jeho dcerou byla princezna Neferuptah, jejíž jméno někdy nalezneme zapsané v kartuši, což svědčí o jejím významu. [1]
Vybudoval tzv. Černou pyramidu v Dáhšúru, kde se však nalezly pouze hroby královských žen a nikoliv samotného panovníka. Další pyramida, patřící Amenemhetovi III., se nachází v Hawwáře. K této pyramidě patřil obrovský zádušní chrám, který byl později řeckými cestovateli označován jako Labyrint,[2] celá oblast je však poničená.
Domácí politika
Období vlády Amenemheta III. je považováno za období stability, prosperity a kulturní vrchol Střední říše. Panovník organizoval výpravy na Sinaj, kde máme z jeho doby doloženo asi 25 expedic, v jeho době se také některé dočasné sinajské tábory proměnily v trvalá sídliště.
Na jižní hranici posílil některé pevnosti v oblasti Elefantiny.
Ve 30. roce panovník oslavil svůj svátek sed, k této příležitosti pak postavil několik staveb - chrám v Búbastidě a kapli v Lištu. Stavěl ale i v jiných významných egyptských centrech, např. v Mennoferu, kde rozšířil chrám boha Ptaha nebo Abydu.[3] Dále vystavěl Sobkův chrám v Krokodilopoli a chrám Sobka bohyně Renenuten na lokalitě Meídnet Mádí, který dokončil jeho nástupce Amenemhet IV..
Na různých lokalitách se také našly sochy tohoto panovníka, které mají velmi dobrou uměleckou úroveň. Některé z těchto památek bylo v pozdějších dobách přemístěno do Tanidy.
Zahraniční politika
Jediná zmínka z doby jeho vlády z Núbie pochází z Kermy a zpravuje nás o pracích na místní pevnosti v 33. roce Amenemhetovy vlády. Zřejmě udržoval obchodní styky se Syropalestionou - v královských hrobkách v Byblu bylo nalezeno několik předmětů s jeho jménem. Doklady máme také o expedici do země Punt. [4]
Fajjúm
V oblasti Fajjúmu navázal Amenemhet III. na dílo svých předchůdců, kultivoval oblast a dokončil stavbu přehrady v Láhúnu. Po smrti byl zbožštěn a uctíván jako bůh Fajjúmské oázy Lamarés.
Literatura
Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.
El-sayed Mahfouz (2010). Amenemhat IV au ouadi Gaouasis. BIFAO. 2010:110 pp. 165–173.
Grajetzki, W. 2006: The Middle Kingdom of Ancient Egypt. History, Archaeology and Society. London.
Schneider, Thomas 1996. Lexikon der Pharaonen, revised ed. München: Deutscher Taschenbuch Verlag.
Shaw, I. 2010: Dějiny starověkého Egypta. Praha.
Trigger, B. 2005: Starověký Egypt: dějiny společnosti. Praha: Volvox Globato.
Verner, M. 2003: The pyramids, London: Atlantic Books.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora 3.0 Česko při dodržení případných autorských práv a dalších podmínek
© 2013 ISSN: 2336-5897
