RGB: Porovnání verzí

 
(Není zobrazeno 7 mezilehlých verzí od 5 dalších uživatelů.)
Řádek 1: Řádek 1:
 +
Barevný '''model RGB'''<ref>NAVRÁTIL, Pavel. Počítačová grafika a multimédia. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2007, 112 s. ISBN 978-80-86686-77-6.</ref> obsahuje tři základní barvy R - červenou, G - zelenou a B - modrou. Předpokladem modelu je, že světlo těchto barev vyzařované do okolí skládá ostatní barvy - kombinací červené a zelené vznikne žlutá, kombinací všech barev modelu pak bílá. Proto se modelu říká ''aditivní způsob míchání barev''. Černá barva naopak vznikne tak, že není vyzařována žádná barva.
 +
[[File:RGB.svg|thumb|150x150px|princip aditivního míchání barev]]
  
== Barevný model RGB ==
+
==Číselná zobrazení barev==
Barevný model RGB<ref>NAVRÁTIL, Pavel. Počítačová grafika a multimédia. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2007, 112 s. ISBN 978-80-86686-77-6.</ref> obsahuje tři základní barvy R - červenou, G - zelenou a B - modrou. Předpokladem modelu je, že světlo těchto barev vyzařované do okolí skládá ostatní barvy - kombinací červené a zelené vznikne žlutá, kombinací všech barev modelu pak bílá. Proto se modelu říká ''aditivní způsob míchání barev''. Černá barva naopak vznikne tak, že není vyzařována žádná barva.
 
[[File:RGB.svg|thumb|150x150px]]
 
 
 
===== Číselná zobrazení barev =====
 
 
Barevný RGB model mapovaný v trojrozměrné soustavě souřadnic, nejčastěji se zobrazuje jako krychle. Osa x reprezentuje červenou, osa y zelenou a osa z modrou barvu, pohybem po osách směrem k maximální intenzitě barvy. Intenzita jednotlivých barev může být popisována různými způsoby (procenta, <0;1>), nejčastěji se však používá číselný zápis v rozsahu od 0 do 255.
 
Barevný RGB model mapovaný v trojrozměrné soustavě souřadnic, nejčastěji se zobrazuje jako krychle. Osa x reprezentuje červenou, osa y zelenou a osa z modrou barvu, pohybem po osách směrem k maximální intenzitě barvy. Intenzita jednotlivých barev může být popisována různými způsoby (procenta, <0;1>), nejčastěji se však používá číselný zápis v rozsahu od 0 do 255.
 
[[File:RGB krychle.svg|thumb|185x185px|RGB krychle
 
[[File:RGB krychle.svg|thumb|185x185px|RGB krychle
Řádek 10: Řádek 8:
 
]]
 
]]
  
=== Použití ===
+
==Použití==
 
Barevná model RGB se používá v zařízeních, která světlo vyzařují, tj. například počítačové monitory, dataprojektory, televize ad. Každý pixel na obrazovce je v počítači reprezentován jako hodnoty pro červenou, zelenou a modrou. Tyto hodnoty jsou převedeny do elektrického napětí přes gama korekci a zamyšlená intenzita je reprodukována na displej.  
 
Barevná model RGB se používá v zařízeních, která světlo vyzařují, tj. například počítačové monitory, dataprojektory, televize ad. Každý pixel na obrazovce je v počítači reprezentován jako hodnoty pro červenou, zelenou a modrou. Tyto hodnoty jsou převedeny do elektrického napětí přes gama korekci a zamyšlená intenzita je reprodukována na displej.  
Běžně dnes zobrazovací displeje využívají 24 bitů na 1 pixel - 8bitů pro každou z barev, mající rozsah 256 (0 - 255) možných hodnot intenzity pro každou barvu.
+
Běžně dnes zobrazovací displeje využívají 24 bitů na 1 pixel - 8bitů pro každou z barev, mající rozsah 256 (0 - 255) možných hodnot intenzity pro každou barvu. Barevné zobrazení RGB se využívá zejména pro účely digitální grafiky, programy nebo aplikace. Pokud je potřeba grafiku vytvořenou v RBG tisknout je potřeba převézt tuto grafiku do modulu CMYK, jinak barvy na tisku nebudou ostré.<ref>Rozdíl mezi RGB a CMYK, Dostupné z https://www.originalnitonery.cz/blog/vite-proc-je-dobre-znat-rozdil-mezi-rgb-a-cmyk</ref>
 
[[File:LCD pixels RGB.jpg|thumb|244x244px|LCD display]]
 
[[File:LCD pixels RGB.jpg|thumb|244x244px|LCD display]]
  
=== Varianty modelu RGB ===
+
==Varianty modelu RGB==
 
Základní modely RGB modelu nejsou přesně specifikovány, takže vzniklo více RGB modelů. Nejznámější a nejrozšířenější je model sRGB<ref>HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.</ref>, který je standardem operačního systému Windows. Dalším zástupcem RGB modelu je AdobeRGB<ref>HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.</ref> model, který byl vytvořen firmou Adobe v roce 1998. Vychází z trochu jiných základních barev, a díky tomu obsáhne větší gamut než model sRGB, zejména v odstínech zeleno-modré. Existuje i celá řada dalších RGB modelů, které se ale v praxi moc nepoužívají.
 
Základní modely RGB modelu nejsou přesně specifikovány, takže vzniklo více RGB modelů. Nejznámější a nejrozšířenější je model sRGB<ref>HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.</ref>, který je standardem operačního systému Windows. Dalším zástupcem RGB modelu je AdobeRGB<ref>HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.</ref> model, který byl vytvořen firmou Adobe v roce 1998. Vychází z trochu jiných základních barev, a díky tomu obsáhne větší gamut než model sRGB, zejména v odstínech zeleno-modré. Existuje i celá řada dalších RGB modelů, které se ale v praxi moc nepoužívají.
 +
==Odkazy==
 +
===Reference===
 +
<references />
  
===Reference===
+
[[Kategorie:Informační studia a knihovnictví]]
<references/>
+
[[Kategorie:Nová média a digitální kultura]]
 +
[[Kategorie:Hesla k opravě UISK]]

Aktuální verze z 7. 8. 2024, 16:26

Barevný model RGB[1] obsahuje tři základní barvy R - červenou, G - zelenou a B - modrou. Předpokladem modelu je, že světlo těchto barev vyzařované do okolí skládá ostatní barvy - kombinací červené a zelené vznikne žlutá, kombinací všech barev modelu pak bílá. Proto se modelu říká aditivní způsob míchání barev. Černá barva naopak vznikne tak, že není vyzařována žádná barva.

Soubor:RGB.svg
princip aditivního míchání barev

Číselná zobrazení barev

Barevný RGB model mapovaný v trojrozměrné soustavě souřadnic, nejčastěji se zobrazuje jako krychle. Osa x reprezentuje červenou, osa y zelenou a osa z modrou barvu, pohybem po osách směrem k maximální intenzitě barvy. Intenzita jednotlivých barev může být popisována různými způsoby (procenta, <0;1>), nejčastěji se však používá číselný zápis v rozsahu od 0 do 255.

Použití

Barevná model RGB se používá v zařízeních, která světlo vyzařují, tj. například počítačové monitory, dataprojektory, televize ad. Každý pixel na obrazovce je v počítači reprezentován jako hodnoty pro červenou, zelenou a modrou. Tyto hodnoty jsou převedeny do elektrického napětí přes gama korekci a zamyšlená intenzita je reprodukována na displej. Běžně dnes zobrazovací displeje využívají 24 bitů na 1 pixel - 8bitů pro každou z barev, mající rozsah 256 (0 - 255) možných hodnot intenzity pro každou barvu. Barevné zobrazení RGB se využívá zejména pro účely digitální grafiky, programy nebo aplikace. Pokud je potřeba grafiku vytvořenou v RBG tisknout je potřeba převézt tuto grafiku do modulu CMYK, jinak barvy na tisku nebudou ostré.[2]

Varianty modelu RGB

Základní modely RGB modelu nejsou přesně specifikovány, takže vzniklo více RGB modelů. Nejznámější a nejrozšířenější je model sRGB[3], který je standardem operačního systému Windows. Dalším zástupcem RGB modelu je AdobeRGB[4] model, který byl vytvořen firmou Adobe v roce 1998. Vychází z trochu jiných základních barev, a díky tomu obsáhne větší gamut než model sRGB, zejména v odstínech zeleno-modré. Existuje i celá řada dalších RGB modelů, které se ale v praxi moc nepoužívají.

Odkazy

Reference

  1. NAVRÁTIL, Pavel. Počítačová grafika a multimédia. Vyd. 1. Kralice na Hané: Computer Media, 2007, 112 s. ISBN 978-80-86686-77-6.
  2. Rozdíl mezi RGB a CMYK, Dostupné z https://www.originalnitonery.cz/blog/vite-proc-je-dobre-znat-rozdil-mezi-rgb-a-cmyk
  3. HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.
  4. HORNÝ, Stanislav a Libor KRSEK. Úvod do multimédií. Vyd. 1. V Praze: Oeconomica, 2009, 157 s. ISBN 978-80-245-1608-0.