Sámo: Porovnání verzí

m (formulace)
 
Řádek 43: Řádek 43:
 
* [http://opac.regesta-imperii.de/lang_en/suche.php?thes=Samo+%3Cder+Franke%3E+%28624-660%29 Regesta Imperii]
 
* [http://opac.regesta-imperii.de/lang_en/suche.php?thes=Samo+%3Cder+Franke%3E+%28624-660%29 Regesta Imperii]
 
* [https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Samo Wikimedia Commons]
 
* [https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:Samo Wikimedia Commons]
 
+
* [http://www.jstor.org/stable/24002154 JSTOR]
 
{{Čeští panovníci}}
 
{{Čeští panovníci}}
 
{{Portály|Historické vědy}}
 
{{Portály|Historické vědy}}
  
 
[[Kategorie:Čeští panovníci]]
 
[[Kategorie:Čeští panovníci]]

Aktuální verze z 10. 3. 2015, 14:50

Moderní idealizovaná podoba kupce Sáma

Sámo (? – 658/659) byl pravděpodobně franský kupec, který vytvořil v dnešní střední Evropě slovanský kmenový svaz. Po jeho smrti se tento předstátní útvar rozpadl.

Biografie

Původ Sáma není zcela hodnověrně doložen. Jediné zprávy, které se tohoto vládce týkají, pocházejí z Fredegarovy kroniky a rovněž zde jsou pouze okrajové. Jisté je, že se Sámo zúčastnil povstání Slovanů proti avarskému kmenovému svazu (623/624), který pravděpodobně v této době procházel vnitřní krizí.[1] Díky úspěšnému vedení boje proti Avarům byl Sámo posléze Slovany prohlášen jejich vládcem (Fredegar jej označuje královským titulem). Následně se mu podařilo ubránit se franské invazi (631/632) vedené králem Dagobertem I., kronikář Fredegar v tomto případě zmiňuje neúspěšné obléhání pevnosti Wogastisburk.[2] Fredegar se dále zmiňuje, že Sámo zemřel po 35 let dlouhé vládě, během níž si vzal větší množství žen a splodil mnoho potomků. Zemřel zhruba kolem roku 658.

Vymezení rozsahu Sámovy moci je značně obtížné. Pravděpodobně musela Sámova říše sousedit s avarskou říší na východě a pod její vliv patřila Morava, Čechy a dnešní jihozápadní Slovensko. Po bitvě u Wogastisburku se k Sámovi přidali také lužičtí Srbové. Pod Sámovou kontrolou se mohly také nacházet Korutany. Jádrem tohoto předstátního útvatu pak byla pravděpodobně jižní Morava.[3]

Odkazy

Reference

  1. BLÁHOVÁ, Marie, et al., Velké dějiny zemí Koruny české I., s. 154.
  2. ČAPKA, František, Dějiny zemí Koruny české v datech - heslo Sámo/631
  3. BLÁHOVÁ, Marie, et al., Velké dějiny zemí Koruny české I., s. 157.

Prameny

Fredegarii et aliorum Chronica, in: Monumenta Germaniae Historica, Scriptores rerum Merovingicarum. Příprava vydání KRUSCH, Bruno. Hannover, 1888. Dostupné online.

Literatura

Syntézy a přehledy

  • Přemyslovci. Budování českého státu. Příprava vydání Petr Sommer, Dušan Třeštík, Josef Žemlička. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2009. 880 s. ISBN 978-80-7106-352-0. S. 69-70.
  • BERANOVÁ, Magdaléna. Slované. 2., přepracované vyd. Praha : Libri, 2000. 311 s. ISBN 80-7277-022-5.
  • BLÁHOVÁ, Marie; FROLÍK, Jan; PROFANTOVÁ, Naďa. Velké dějiny zemí Koruny české, svazek I. Do roku 1197. Praha : Paseka, 1999. 800 s. ISBN 80-7185-265-1. S. 154-163.
  • ČORNEJ, Petr, et al. Dějiny zemí Koruny české I. Od příchodu Slovanů do roku 1740. Praha: Paseka, 1993. S. 24-25.
  • MĚŘÍNSKÝ, Zdeněk. České země od příchodu Slovanů po Velkou Moravu, I. díl., 2., opravené vyd. Praha : Libri, 2002. 564 s. ISBN 978-80-7277-407-4. S. 191-221.
  • TŘEŠTÍK, Dušan. Vznik Velké Moravy. Moravané, Čechové a střední Evropa v letech 791-871. Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2001. 384 s. ISBN 80-7106-482-3. S. 27-30.

Odborné monografie a dílčí články

  • AVENARIUS, Alexander. Avary i slavjane. "Deržava Samo". In Ranne-feodal'nyje gosudarstva i narodnosti (južnyje i zapadnyje slavjane VI-XIIvv.). Moskva : Nauka, 1991. ISBN 5-02-010032-3. S. 26-37.
  • AVENARIUS, Alexander. Samova ríša a Slovensko. Súčasný stav poznania. In: MARSINA, Richard. Nitra v slovenských dejinách: Zborník príspevkov z vedeckej konferencie pri príležitosti 750. výročia udelenia základných mestských výsad Nitre. Martin : Matica slovenská, 2002. ISBN 80-7090-625-1. S. 41-44.
  • BRACHMANN, Hansjürgen. Als aber die Austrasier das castrum Wogastisburc belagerten…(Fredegar IV, 68). In: Onomastica Slavogermanica. 1990, roč. 19, s. 17-33. ISSN 0474-1471.
  • CURTA, Florin. Slavs in Fredegar and Paul the Deacon: medievel gens or „scourge of God“?. In: Early medieval Europe. 1997, roč. 6, s. 141-167. ISSN 1468-0254.
  • EGGERS, Martin. Samo - "Der erste König der Slawen". Eine kritische Forschungsübersicht. In: Bohemia. Zeitschrift für Geschichte und Kultur der Böhmischen Länder. 2001, roč. 42, čís. 1, s. 62-83. ISSN 0523-8587.
  • CHARVÁT, Petr. Co přijel Sámo kupovat do Čech?. In: Muzejní a vlastivědná práce. Časopis Společnosti přátel starožitností. 1993, roč. 31, čís. 2, s. 111-112. ISSN 1210-924X.
  • CHARVÁT, Petr. Franský kupec Samo a sásánovský zábor Arábie. In: Archeologické rozhledy. 2002, roč. 54, čís. 4, s. 903-907. ISSN 0323-1267.
  • KUNSTMANN, Heinrich. Über die Herkunft Samos. In: Die Welt der Slaven. 1980, roč. 25, s. 293-313.
  • LUTOVSKÝ, Michal. Sámova říše. In: Historický obzor. 1990, roč. 1, čís. 3, s. 85-89. ISSN 1210-6097.
  • LUTOVSKÝ, Michal; PROFANTOVÁ, Naďa. Sámova říše. 1. vyd. Praha : Academia, 1995. 89 s. ISBN 80-200-0420-3.
  • PAVLICA, Tomáš. Ještě k problému lokalizace hradiště Wogastisburg. In: Sborník prací Filozofické fakulty Ostravské univerzity. Ostrava : Ostravská univerzita v Ostravě. Filozofická fakulta, 1995. Svazek 153, s. 121-133.
  • POHL, Walter. Die Awaren. Ein Steppenvolk in Mitteleuropa 567-822 n. Chr. München : C. H. Beck, 1988. 529 s. ISBN 9783406333309. S. 256-261.
  • SCHÜTZ, Joseph. Fredegar über Wenden und Slawen. In: Jahrbuch für fränkische Landesforschung. 1992, roč. 52, s. 45-59. ISSN 0446-3943.

Externí odkazy