Přehled kognitivních zkreslení: Porovnání verzí
m (→Odkazy: oprava) |
|||
Řádek 86: | Řádek 86: | ||
== Odkazy == | == Odkazy == | ||
+ | ''Článek vychází z článku americké wikipedie [http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_cognitive_biases#cite_note-HilbertPsychBull-23 List of cognitive biases]'' | ||
=== Reference === | === Reference === | ||
<references /> | <references /> | ||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
=== Externí odkazy === | === Externí odkazy === |
Verze z 23. 9. 2015, 12:58
Kognitivní zkreslení (cognitive bias) jsou určité tendence myšlení, díky nimž může docházet k chybným úsudkům. Jsou většinou podstatou předsudků a stereotypního myšlení. Většina argumentačních klamů mohou být zkreslení, pokud jsou však užity vědomě, nejde o zkreslení, ale o podvod.
U kognitivního zkreslení je podstatné, že si jej člověk neuvědomuje. Nejde tudíž o záměrnou chybu, ale o výsledek chybného myšlenkového procesu, při němž dotyčný z nějakého vnitřního nevědomého důvodu předpokládá (nebo naopak odmítá) nějaký výsledek a svá pozorování proto interpretuje zaujatě.[1]
Obsah
Sociální zkreslení
Většina zkreslení spadá pod označení Základní atribuční chyba.
Název | Popis |
---|---|
Dunning-Krugerův efekt | Nekompetentní jedinci si neuvědomují svoji neschopnost, protože jim chybí dovednost rozlišovat, k čemu jsou skutečně kompetentní. Naproti tomu kompetentní jedinec může mít menší sebevědomí, neboť se může mylně domnívat, že ostatní mají odpovídající či lepší znalosti.[2] |
Forerův efekt | Též Barnumův efekt. Jednotlivci určují vysokou přesnost hodnocení na popisy jejich osobnosti, které jsou údajně přizpůsobeny speciálně pro ně, ale ve skutečnosti jsou vágní a dostatečně obecné, vztahující se na širokou škálu lidí (gumová tvrzení). Příklad: Horoskopy[3] |
Haló efekt | Chyba spoléhání se na první dojem, pojem ze sociální percepce. Ovlivnění posuzovatele prvním dojmem, kterým určitý člověk zapůsobil (ať již kladně nebo záporně). |
Egocentrické zkreslení | Tendence vnímat a hodnotit sebe, své osobní vlastnosti, chování a jednání v příznivém světle, posuzovat je zaujatě, shovívavěji a pozitivněji než vlastnosti, chování a jednání druhých lidí. |
Skupinová atribuční chyba | Neobjektivní přesvědčení, že vlastnosti člena skupiny reflektuje skupinu jako celek nebo tendence se domnívat, že rozhodnutí skupiny odráží preference členů skupiny, a to i když jsou k dispozici informace, které jasně svědčí o opaku.[4] |
Status quo bias (systém odůvodnění) | Preference pro aktuální stav věcí, přestože třeba někdy není výhodný[5] |
Iluze transparentnosti | Tendence lidí přeceňovat znalosti ostatních o jich samých, a také přeceňování vlastní znalostí o druhých. |
Iluze nadřazenosti | Přeceňování něčí dobré vlastnosti, a podceňování nežádoucí vlastnosti ve vztahu k ostatním lidem. (Také známý jako "Lake Wobegon efekt", "better-than average effect").[6] |
Projekční zkreslení | Tendence nevědomě předpokládat, že jiní sdílejí něčí aktuální emocionální stavy, myšlenky a hodnoty[7] |
Worse-than-average effect | Tendence podceňovat sám sebe vůči ostatním v úkolech, které jsou obtížně.[8] |
Shared information bias | Tendence členů skupiny, kteří tráví více času a energie o informacích diskutovat již o sdílených informacích (se kterými jsou všichni již obeznámeni), a méně času a energie diskutovat o informacích, kterých jsou jsi vědomi jen někteří členové (nesdílení informací).[9] |
Paměťová zkreslení
Název | Popis |
---|---|
Dezinformační efekt | Vybavená vzpomínka je ovlivněna dodatečně přijatými informacemi, např. zaujatá otázka povede člověka k pozměnění vzpomínky tak, aby odpovídala pokládané otázce.[10] |
Efekt bizarnosti | Bizarní materiál je lépe zapamatovatelný než materiál obyčejný. |
Efekt Zeigarnikové | Nedokončené nebo přerušené úlohy jsou lépe zapamatovatelné než ty dokončené. Taktéž znám jako efekt nedokončené paměťové stopy. |
Google efekt | Tendence zapomenout informaci, kterou lze snadno nalézt on-line prostřednictvím internetové vyhledávače. [11] |
Iluzorní korelace | Tendence vztahovat k sobě dvě nesouvisející události. [12] |
Kryptomnézie | Ozančuje situaci, kdy je člověk přesvědčen o tom, že jeho myšlenka je nová fantazijní představa, i když se ve skutečnosti jedná o zapomenutou vzpomínku.[13] |
Pozitivita | Starší lidé upřednostňují více pozitivní než negativní informace v jejich vzpomínkách. |
Spotlight efekt | Tendence přeceňovat míru toho, čeho si ostatní lidé všimli na našem vzhledu či chování (např. mám pocit, že jsem byl opravdu hodně nervózní, ale ostatní to tak vůbec nevnímali). |
Stereotypní zkreslení | Paměť zkreslená stereotypem (např. rasovým či genderovým), například k "černě" znějícímu jménu je často přiřazován zločinec.[13] |
Teleskopický efekt | Tendence k posunutí nedávné události zpět v čase a vzdálených událostí dopředu v čase, nedávné události se tak zdají být vzdálené a vzdálené události nedávné. |
Von Restorff efekt | U položky, která nějakým způsobem vyčnívá, je vyšší pravděpodobnost zapamatování než u položek jiných.[14] |
Rozhodovací zkreslení
Název | Popis |
---|---|
Efekt rámování (Framing effect) | Rozdílné závěry ze stejných informací, v závislosti na tom, jak a kým jsou tyto informace prezentovány. |
Heuristika dostupnosti (Availability heuristic) | Tendence přeceňovat pravděpodobnost události, která je čerstvě v paměti, jež může být ovlivněna tím, jak nedávná vzpomínka to je, nebo jak neobvyklé nebo emocionálně jsou nabité.[15] |
IKEA efekt | Tendence lidí přisoudit velkou hodnotu věcím, které se částečně smontovali sami, jako je nábytek z IKEA, bez ohledu na kvalitu konečného výsledku. |
Klam konjukce (Conjunction fallacy) | Tendence předpokládat, že specifické případy jsou více pravděpodobné než ty obecnější.[16] |
Efekt zaměření (Focusing effect) | Tendence přikládat příliš velký význam jednomu aspektu události[17] |
Iluze peněz (Money Illusion) | Tendence soustředit se na nominální hodnotu peněz,více než na jejich hodnotu z hlediska kupní síly.[18] |
Optimistické zkreslení (Optimism bias) | Tendence být příliš optimistický, přeceňování pozitivních vlivů.[19] |
Odkazy
Článek vychází z článku americké wikipedie List of cognitive biases
Reference
- ↑ Haselton, M. G., Nettle, D., & Andrews, P. W. (2005). The evolution of cognitive bias. In D. M. Buss (Ed.), The Handbook of Evolutionary Psychology: Hoboken, NJ, US: John Wiley & Sons Inc. pp. 724–746.
- ↑ Kruger Justin, & Dunning David. Unskilled and unaware of it: How difficulties in recognizing one's own incompetence lead to inflated self-assessments. Journal of Personality and Social Psychology, vol. 77(issue 6), undefined. DOI: 10.1037//0022-3514.77.6.1121.
- ↑ Fichten Catherine S., Sunerton Betty, Vohs Kathleen D., & Beins Bernard C. Popular Horoscopes and the “Barnum Effect”. The Journal of Psychology, vol. 114(issue 1), undefined. DOI: 10.1002/9780470479216.corpsy0108.
- ↑ Hugenberg Kurt, & Sacco Donald F. Social Categorization and Stereotyping: How Social Categorization Biases Person Perception and Face Memory. Social and Personality Psychology Compass, vol. 2(issue 2), undefined. DOI: 10.1111/j.1751-9004.2008.00090.x.
- ↑ Samuelson William, & Zeckhauser Richard. Status quo bias in decision making. Journal of Risk and Uncertainty, vol. 1(issue 1), undefined. DOI: 10.1007/bf00055564.
- ↑ Pronin Emily, Kruger Justin, Savtisky Kenneth, & Ross Lee. You don't know me, but I know you: The illusion of asymmetric insight. Journal of Personality and Social Psychology, vol. 81(issue 4), undefined. DOI: 10.1037/0022-3514.81.4.639.
- ↑ Hsee, Christopher K.; Hastie, Reid (2006). "Decision and experience: why don't we choose what makes us happy?". Trends in Cognitive Sciences 10 (1): 31–37. doi:10.1016/j.tics.2005.11.007
- ↑ Kruger Justin. Lake Wobegon be gone! The. Journal of Personality and Social Psychology, vol. 77(issue 2), undefined. DOI: 10.1037/0022-3514.77.2.221.
- ↑ Forsyth, D. R. (2009). Group Dynamics (5th ed.). Pacific Grove, CA: Brooks/Cole.
- ↑ Foster, J. K. (2008). Memory: a very short introduction. Oxford University Press.
- ↑ Krieger, Lisa M. (2011). Google changing what we remember. San Jose Mercury News. Retrieved 2011-08-04.
- ↑ Fiedler, K. (1991). The tricky nature of skewed frequency tables: An information loss account of distinctiveness-based illusory correlations. Journal of Personality and Social Psychology, 60(1), 24.
- ↑ 13,0 13,1 Schacter Daniel L. The seven sins of memory: Insights from psychology and cognitive neuroscience. American Psychologist, vol. 54(issue 3), undefined. DOI: 10.1037//0003-066x.54.3.182.
- ↑ Von Restorff, H. (1933). Über die wirkung von bereichsbildungen im spurenfeld. Psychologische Forschung, 18(1), 299-342.
- ↑ Schwarz Norbert, Bless Herbert, Strack Fritz, Klumpp Gisela, & et al . Ease of retrieval as information: Another look at the availability heuristic. Journal of Personality and Social Psychology, vol. 61(issue 2), undefined. DOI: 10.1037/0022-3514.61.2.195.
- ↑ Fisk, John E. (2004). "Conjunction fallacy". In Pohl, Rüdiger F. Cognitive Illusions: A Handbook on Fallacies and Biases in Thinking, Judgement and Memory. Hove, UK: Psychology Press. pp. 23–42. ISBN 978-1-84169-351-4. OCLC 55124398
- ↑ Kahneman D. Would You Be Happier If You Were Richer? A Focusing Illusion. Science, vol. 312(issue 5782), undefined. DOI: 10.1126/science.1129688.
- ↑ Shafir, Eldar; Diamond, Peter; Tversky, Amos (2000). "Money Illusion". In Kahneman, Daniel; Tversky, Amos. Choices, values, and frames. Cambridge University Press. pp. 335–355. ISBN 978-0-521-62749-8.
- ↑ Hardman, David (2009). Judgment and decision making: psychological perspectives. Wiley-Blackwell. ISBN 978-1-4051-2398-3.