Hilbertovský kalkul
Hilbertovský kalkulus (značme H) je axiomatický formální systém, pojmenovaný po významném německém matematikovi přelomu 19. a 20. století, Davidu Hilbertovi. V Hilbertovském axiomatickém systému provádíme přímé důkazy (případně důkazy z předpokladů) za použití několika axiomů a odvozovacích pravidel (Hilbertovský výrokový kalkulus užívá pouze jedno pravidlo), důkaz je teda poměrně náročnější a delší, proto se dnes častěji užívá kalkulus přirozené dedukce. [1]
Obsah
Hilbertovský výrokový kalkulus
Výrokové axiomy [2]
Nelze pochopit (MathML, alternativně SVG nebo PNG (doporučeno pro moderní prohlížeče a kompenzační pomůcky): Neplatná odpověď („Math extension cannot connect to Restbase.“) od serveru „https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/“:): {\displaystyle A_1: \varphi \implies (\psi \implies \varphi)}
a
a
Odvozovací pravidla
Modus ponens
Hilbertovský predikátový kalkulus
Predikátové axiomy
Hilbertovský predikátový systém užívá výrokové axiomy plus axiomy specifikace (v podstatě jde o axiomatická schémata, protože za uvedené formule můžeme dosadit libovolné formule), též nazývané jako axiomy substituce
Axiomy specifikace
Jesliže term t je substituovatelný za x ve formuli , můžeme použít následující axiomy:
Odvozovací pravidla
Stejně jako výrokové axiomy si zde vypůjčíme i odvozovací pravidlo modus ponens plus dvě pravidla generalizace.
Pravidla generalizace
Jestliže x není volná proměnná v , můžeme použít následující pravidla:
Nelze pochopit (MathML, alternativně SVG nebo PNG (doporučeno pro moderní prohlížeče a kompenzační pomůcky): Neplatná odpověď („Math extension cannot connect to Restbase.“) od serveru „https://en.wikipedia.org/api/rest_v1/“:): {\displaystyle GEN A: \psi \implies \varphi \vdash \psi \implies \forall x \varphi}