Wikisofia:Článek týdne/připravené
< Wikisofia:Článek týdne2015/50
Věta je pravdivá, pokud se věci mají tak, jak uvádí. U některých vět se o pravdivost vůbec nezajímáme, takže není potřeba je řadit do množiny, například u vět vypovídajících o budoucnosti nelze pravdivostní hodnotu určit. Rozeznáváme nositele pravdy (nejčastěji tvrzení, obsah věty) a činitele pravdy (to, co nositele pravdy činí pravdivým, zpravidla fakt).
Setkáváme se s různými teoriemi pravdy. Základní dělení je na teorie deflační (např.: redundanční teorie, minimalistická teorie), které pravdě přisuzují jen malý či žádný speciální význam, a teorie inflační.
Z oboru Logika.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2015/51
Leon Festinger byl americký sociální psycholog, pokračovatel Kurta Lewina a představitel neogestaltismu. Jeho nejvýznamnější prací je teorie kognitivní disonance. Zasloužil se také o zavedení experimentu do sociální psychologie. Mezi jeho žáky patřil mimo jiné i psycholog Stanley Schachter (známý díky dvoufaktorové teorii emocí, kterou rozvinul spolu s Jerome E. Singerem).
Festinger vypracoval v roce 1954 teorii sociálního srovnávání. Ta předpokládá, že jedinec své názory a schopnosti srovnává s vnějším světem, případně se svým okolím, pokud nenalezne nějaké objektivní kritérium pro srovnání. Tato teorie je velice vlivná a dodnes je využívána např. v psychologii zdraví.
Z oboru Psychologie.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2015/52
Leon Festinger byl americký sociální psycholog, pokračovatel Kurta Lewina a představitel neogestaltismu. Jeho nejvýznamnější prací je teorie kognitivní disonance. Zasloužil se také o zavedení experimentu do sociální psychologie. Mezi jeho žáky patřil mimo jiné i psycholog Stanley Schachter (známý díky dvoufaktorové teorii emocí, kterou rozvinul spolu s Jerome E. Singerem).
Festinger vypracoval v roce 1954 teorii sociálního srovnávání. Ta předpokládá, že jedinec své názory a schopnosti srovnává s vnějším světem, případně se svým okolím, pokud nenalezne nějaké objektivní kritérium pro srovnání. Tato teorie je velice vlivná a dodnes je využívána např. v psychologii zdraví.
Z oboru Psychologie.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2015/53
Bitva u Moháče bylo rozsáhlé vojenské střetnutí mezi vojsky uherského a českého krále Ludvíka Jagellonského s osmanskou armádou vedenou sultánem Süleymanem I., později zvaným Nádherný, jež se odehrálo 29. srpna 1526. Místo bitvy leží poblíž dnešní vesnice Moháč nacházející se v dnešním jižním Maďarsku při hranicích s Chorvatskem.
Roku 1526 zamířila osmanská armáda do Uher s cílem dobýt další hraniční pevnosti umožňující budoucí snadný vstup do uherského zámezí a případnou další expanzi na uherské území. Do cesty se jí postavilo početně slabší uherské vojsko vedené nominálně králem Ludvíkem, avšak ve skutečnosti pod vedením zkušeného válečníka Pavla Tomoriho.
Tomorimu se nezdařilo využít prvotního útoku k rozdmýchání paniky uvnitř osmanského vojska, jak doufal. Obrněná křesťanská jízda byla po prvních bojích citelně oslabena a pěchota následně podlehla koordinovanému útoku osmasnké armády. Mnozí uherští šlechtici včetně krále zemřeli během ústupu v močálech a bahnitých řekách lemujících krajinu kolem Moháče.
Z oboru Historické vědy.
Podívejte se také na předchozí články týdne.
2016/01
Pro hudební kulturu Subsaharské Afriky je typické, že je hlavní důraz kladen právě na kolektivní aspekt. Jedná se vždy o společenskou záležitost. Hudba se v tomto světovém areálu řídí několika základními pravidly, jako je tzv. interlocking nebo call-and-respond, uvnitř kterých však mají jedinci svůj prostor pro vlastní vyjádření.
Interlocking je v Subsaharské Africe dodržovaný styl, do češtiny překládaný jako propojení. V rámci hudby mají skupinky nebo jednotlivci své hudební prvky nebo úseky (tzv. patterns). Interlocking funguje na úrovni rytmu, melodie i formy.
Call-and-respond je označení hudební formy, kdy jednotlivec volá a skupina mu odpovídá. Tato forma odkazuje na významnou sociální pozici sólisty.
Z oboru Etnologie.
Podívejte se také na předchozí články týdne.