Pozorování
Pozorování je záměrné a plánovité vnímání, které je cílevědomě zaměřeno k dosažení určitého cíle.[1]
Typy pozorování
Pozorování můžeme rozdělit podle cíle, času a míry interakce.[1]
- Volné (orientační) & Zaměřené (systematické, kontrolované)
- Krátkodobé (vyšetření) & Dlouhodobé (opakované, hospitalizace)
- Zúčastněné (v interakci, vnitřní) & Nezúčastněné (bez interakce, vnější)
Vernerův záznamový arch
Vernonovo schéma pro kvalitativní pozorování během testování a rozhovoru[1]:
- Aktivita
- Pohyby
- Tělesné vzezření a držení těla
- Osobní vzezření a výraz
- Péče o sebe
- Řeč
- Sebeprosazování
- Spolupráce
- Pohotovost a soustředění
- Emoce
- Testové reakce
- Plánování činnosti
Získaná data jsou kvalitativního charakteru, jsou do jisté míry zkreslená pozorovatelem a interpretací.[1]
Odkazy
Reference
Použitá literatura
- Svoboda, M. (Ed.), Humpolíček, P., Šnorek, V. (2013). Psychodiagnostika dospělých. Praha: Portál.