Kawab

Kawab byl nejstarším synem faraona Chufua a jeho manželky Meretites I., byl tedy korunním princem, ale zemřel dříve, než mohl nastoupit na trůn. Jeho manželkou byla Hetepheres II.

Za svého života měl Kawab mnoho titulů, především byl ovšem vezírem, což byl v této době typický úřad pro nejstaršího králova syna.

Někteří badatelé zastávají teorii, že Chufuův nástupce Radžedef nechal Kawaba zavraždit, což má podporovat skutečnost, že Radžedef si svou hrobku nevybudoval v Gíze jako Chufu, ale v Abú Rawáši, a že tato hrobka byla úmyslně poničena. Během výzkumů bylo ovšem prokázáno, že toto poškození pochází až z římské doby.[1]

Kawabův sarkofág

Hrobka

Kawab byl pohřben na pohřebišti G 7000 v Gíze. Šlo o pohřebiště, skládající se z tzv. "twin mastabs", které jsou pro tuto dobu typické, a byli zde pohřbíváni členové královské rodiny. [2] V hrobce se nacházely celkem čtyři šachty, z nichž ta, která byla budována pro Hetepheres II.,nebyla dokončena, jelikož ta se po Kawabově smrti provdala za jeho bratra, faraona Radžedefa. V hrobce byl nalezen sarkofág z červeného granitu. [3]

Reference

  1. Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.
  2. Bárta M., 2008: Život a smrt ve stínu pyramid : staroegyptská hrobka a společnost v době stavitelů pyramid Staré říše. Vyd. 1. Praha: Paseka
  3. Simpson, W. K. 1978 : The Mastabas of Kawab, Khafkhufu I and II. Giza Mastabas 3. Boston: Museum of Fine Arts, Plate I-X

Literatura

Dodson, A.; Hilton D. 2004 : The complete royal families of ancient Egypt. 1st published. New York: Thames and Hudson.

Gundacker, Roman 2008. Ein Beitrag zur Genealogie der 4. Dynastie. Sokar 16, 22-51.

Romanova, O. O. 2011 : Contribution to reconstruction of some scenes in the chapel of Prince Kawab (G 7110-7120). Studien zur Altägyptischen Kultur 40, 339-347.

Stadelmann, Rainer 2010. The prince Kawab, oldest son of Khufu. In D'Auria, Sue H. (ed.), Offerings to the discerning eye: an Egyptological medley in honor of Jack A. Josephson, 295-299. Leiden; Boston: Brill

Verner, M. 2008: Pyramidy. Praha.